Smrkal do díry, ale až po mravencích
Párkrát ním zamával ve vzduchu a potom ho opatrně, velmi zlehoučka položil na plošší stranu kupy mraveniště. Poodešel o kousek dál, podíval se na mě, pohladil po vláskách a řekl: „A teď se Janičko pořádně dívej.“Upřeně jsem hleděla na kapesník, co se bude dít. Za chvilku dal asi nějaký hlídač v mraveništi echo, že je tam nějaký vetřelec. Mravenci začali vybíhat z různých děr a hrnuli se ke kapesníku. Lezli po něm, běhali sem a tam. Bylo jich stále víc a víc.
Vůbec jsem nechápala, proč děda zahodil kapesník do mraveniště. Vždyť mu bude chybět. Podívala jsem se na něj s tázavým pohledem. Děda zvedl prst a řekl mi, ať ještě chvilku počkám, nemluvím a jen se dívám. Po chvilce mravenců na kapesníku začínalo ubývat. Možná si řekli, že to není žádná píďalka a půjdou zpět do mraveniště. Nyní se děda naklonil, natáhl svou dlouhou ruku pro kapesník. Zvedl ho za růžek a počkal, až slezou dolů i poslední.
Potom přiložil kapesník k nosu a zhluboka se nadechl. Sám pro sebe si řekl, že je to síla. Podívala jsem se na něj a v očích se mu leskly slzy. Nakonec strčil nos do díry v kapesníku, předklonil se a už to šlo. Smrkal a smrkal. Pak řekl, že mu mravenci pěkně protáhli nos. Jako malá jsem na něj koukala a nechápala, co to vlastně celé dělá. Proč smrká dírou v kapesníku, a ne do něj. Vysvětlil mi, že kapesník mu zůstane pořad čisty a šibalsky na mě mrknul.
„Chceš to také vyzkoušet? Máš čistý kapesník?“ Přikývla jsem a z kapsičky vyndala malý kapesníček s obrázky. Děda ho opět položil na mraveniště a vše se zopakovalo. Mravenci na něj nalezli, slezli. Opatrně jsem chytla kapesníček a přiložila k nosu, aniž bych se ho dotknula. I bez hlubokého nádechu jsem ucítila zvláštní vůni, či zápach. Byl to odér po mravencích. Byla to kyselina mravenčí. „No fuj, do toho já smrkat nebudu,“ řekla jsem nazlobeně dědovi a podala mu kapesník. Pamatuji si, že jsem si ho už nestrčila zpátky do kapsy, nechtěla jsem, když byl tak cítit.
Doma jsem řekla mamince, co se stalo. Ta zakroutila hlavou a řekla mi, že si děda dělal s dírou srandu. Zkrátka byla v kapesníku a děda mi chtěl ukázat, že i taková díra dokáže plnit svou funkci. A kapesník že dává do mraveniště, protože věří, že mají léčivou sílu proti rýmě.
Od té doby, kdykoli jsem šla kolem mraveniště, jsem na něj, jako poděkování, že tu jsou, položila kostku cukru. Velmi pozorně jsem se potom dívala na jejich hemžení, pobíhání i spolupráci.
Už v dětství jsem získala kladný vztah k mravencům a jsem jejich stálou obdivovatelkou. Pokud při procházce lesem uvidím mraveniště, vždy se u něj zastavím a zasním se. V kraji, kde žiji, je jich plno. Hodně mě mrzí, i se patřičně rozzlobím, pokud uvidím, že někdo do nějakého mraveniště schválně šlápnul. Na druhou stranu jsem i párkrát zahlédla v nějakém mraveništi kostku cukru. Tak tato bílá kostečka mě natolik dokázala potěšit, že jsem měla lepší den.
Zkuste to někdy také. Vezměte své děti, vnoučata a jděte si společně položit jen tak pro štěstí kostku cukru do mraveniště. Uvidíte, že to stálo za to. Za ten dětský úsměv i zvláštní pocit.
Kapesník tam raději neházejte.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 5. díl - Další člen rodiny
„Já snad někomu zaplatím, neboť toho už mám dost!“ „Pane Bože,“ pomyslím si, „ on ho chce snad nechat zabít? Chce si snad někoho najmout?“ Ihned se ho ptám, co tím myslel. Nakonec jsem zjistila, že by se nejednalo o žádnou vraždu.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 4.díl - Další člen rodiny
„Převlíkat se nebudu, není potřeba. A mýt se už taky nikdy nebudu, stačí jednou za tři týdny! Trápíte mě chladem, netopíte!“ No výborně, pomyslím si, když slyším tolik nedostatků. Asi jsem tyran.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 3.díl - Další člen rodiny
Vylézt mlynářské schody jak šuhaj, jásat u okna, smát se, tak to může jen akrobat v tomto věku. No, možná ještě skalní koza by to dala, avšak ne v tak pokročilém věku.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 2.díl - Další člen rodiny
„ Sláva tomu, kdo vynalezl gumové rukavice!“ Dnes bude velké koupání s vnadnou pečovatelkou po tom včerejším masakru. „Tak pane profesore, pokud budete spolupracovat, tak příště budu v plavkách.“
Jana Aulehlová
Alzheimer – 1.díl - Další člen rodiny
Byl nepozván, přináší starosti, problémy, hodinový pláč, občas i beznadějný smích. Jindy štěstí z rozzářených stařečkových očí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Česko nakoupí šest vrtulníků pro hašení požárů, pomohou i jinde v Unii
Česko chce do roku 2030 nakoupit šest vrtulníků pro hašení lesních požárů. Jejich cena by byla do...
Fiala uvítal Steinmeiera v Kramářově vile. Jednali s výhledem na Prahu
Premiér Petr Fiala z ODS se setkal v pražské Kramářově vile s německým prezidentem Frankem-Walterem...
- Počet článků 147
- Celková karma 19,61
- Průměrná čtenost 955x