Smažené jehnědy

Jehnědy jsou jedny z prvních léčivých rostlin, které se dají konzumovat v syrovém, nebo tepelně upraveném stavu. Já je smažím a letos jsem si je byla už opět natrhat. Příště vyzkouším i kaši.

Sběr jehněd záleží vždy na dané lokalitě. Někde jsou žluté už v lednu, jinde až v březnu. Na jehnědy si musí dát pozor alergici, neboť z nich později létá pyl, který je velkým alergenem. Nejlepší k využití jsou zavřené šištičky, které mají v sobě ještě pyl, avšak ne ty úplně tvrdé. Můžete si z nich uvařit také čaj na kašel, zápal plic, či je využít k detoxikaci.

Já jsem zvolila tepelnou úpravu na pánvi. A jak na to? Nejdříve jsem si rozpustila máslo, nebo se dá použít i jiný tuk. Poté jsem přidala jehnědy, které jsem na něm mírně opražila. Na dochucení jsem přidala med, avšak kdo má rád raději slané, může místo medu přidat sůl a pepř. Takto upravené jehnědy mají zvláštní a netradiční chuť. Na jazyku působí i trochu chlupatě, avšak za ochutnání to jistě stojí. Začínejte ochutnávat pomalu a uvidíte, jak vám budou chutnat. Jehnědy se dají využít i na kaši, nebo přidat do buchty, až budete nějakou péct.

Tak hurá ven, neboť já jsem už dneska nějaké první našla. I když ještě všude nenastal ten správný čas, tak u nás už začínají žloutnout. V chladnějších oblastech můžete jít zatím na nějaké to monitorování keřů lísek, ať víte, kde rostou. A až bude i u vás jejich čas a půjdete na jejich sběr, tak jehnědy neotrhejte všechny. Musíte dát šanci také oříškům a včelkám. Je to jejich pomalu první potrava. A až bude září, tak na lísku zavítá jistě i nějaká ta veverka.

Já mám jednu lísku na zahradě a vždy je to o tom, kdo s koho. Popravdě mohu říct, že veverky vítězí ve sběru oříšků na plné čáře. Na druhou stranu jak by ne, když mám zahradu v lese. Ještě je certifikovaná jako přírodní, což znamená, že se o vše dělím se zvířaty a zde mají veškerá zvířata zelenou. Ráda pozoruji hopsající veverušky, ťukání datla na suchém smrku, vzdálený zvuk hrdliček i šuštící srnky, které něco vylekalo v lese. V květnu mi dokonce kuna ukradla boty na stavbu svého domu. A já jsem pak chodila, koukala okolo sebe i po stromech, zda nezahlédnu svoji žlutou pěnovou botku.