Canisterapie a caviaterapie, aneb jak zvířata pomáhají

Na Slovensku jsem se zúčastnila školení canisterapie. Slovo caviaterapie a to, čím se zabývá, jsem slyšela úplně poprvé ve svém životě. Možná i mnozí z vás. Zvířata dokážou pomoci pacientům při různých zdravotních problémech, dětem s poruchami učení, se soustředěním, se zapojením do kolektivu atd. 

Ještě pár dnů po semináři se mi hlavou honily různé myšlenky a nutily mou mysl stále se zamýšlet nad vším dokola. O své poznatky ze semináře se zde podělím.

Pani lektorka přivedla celkem na ukázku tři psy. Nikdy by mě nenapadlo, že taková plemena jsou vhodná ke canisterapii. Prvním psem byla fenka Samojeda. Byla stále vysmátá, přátelská, společenská. Pro její velikost a medvědí kožíšek ji využívají hlavně na polohování. Polohování je poloha, kdy pes nahrazuje polštáře pro klienta, které ho jinak na různých místech podpírají. Pacientovi se pes přikládá vždy na odhalené části těla, například pod pokrčené nohy, vedle trupu, pod ruce. Díky své teplotě, kterou má pes okolo 38,5 °C, a také díky dýchání psa, působí vše společně na klienta velmi příjemně a pozitivně. Klientův dech se zklidní, svaly se prohřejí, uvolní.

Polohování je pro psa namáhavé, a proto trvá okolo 15 až 25 minut. Je dobré přiložit ke klientovi více psů. Klient se může přikrýt dekou. Psi se nepřikrývají, mohlo by u nich dojít k přehřátí. Terapeut musí být stále přítomen a na vše neustále dohlížet. Ve většině případů se prý stane, že je všem při polohování tak dobře, že všichni usnou. Klient i pejsci okolo něj.

Při ukázkách polohování si dobrovolnice nesundala oblečení, ale i přes něj cítila teplotu psa, vnímala jeho dech i měkoučký kožíšek. Každý, kdo má psa, určitě může potvrdit, jak pozitivní energií Vás dokáže naladit. Kolikrát se vrátíte z práce unavení, podráždění a doma Vás vítá pes s velkou radostí. Pes má kolikrát větší radost, než zbytek rodiny.

Dalšími terapeutickými psy byli dva West Highland teriéři, zkráceně Westíci. Ani u tohoto plemene bych nečekala, že budou vhodnými kandidáty pro tuto činnost. Očekávala bych spíš nějakého zlatého retrívra. S těmito psy byla provedena ukázka pro děti, které mívají poruchy se čtením, psaním, i se správným zařazením do kolektivu. Všichni jsme si totiž rovni, jen každý z nás je jiný. Ke každému si musíte najít tu správnou cestu.

Další následovala ukázka, jak se děti s pomocí psa učí znát abecedu, následně i slabiky a nakonec číst. Pejsek měl na sobě speciální postroj na výuku a skládání písmenek. Byl trpělivý. Po každém provedeném úkolu se zatleskalo a na oplátku Westík zaštěkal a byl odměněn pamlskem. S dalším psem bylo předvedeno, jak se dětští klienti učí psát pomocí psího bříška. Vše bylo naprosto jedinečné, co se dá s pejsky pro malé pacienty vymyslet.

Doma máme také dva psy. Jeden je pudl a druhý barzoj. Každý je naprosto jiný jak povahou, chováním, tak svou láskou k celé rodině. Jediné, co mají společné je, že milují procházky a spánek.  Po procházce lesem jsou psi šťastně unavení a spokojení. Potom vydrží nerušeně spát pět hodin. Já se naopak vracím většinou plná energie, hlava pročištěná, problémy jsou menší. V lese většinou na nic nemyslím, jen udržuji nasazené tempo svého velkého aristokratického barzoje, kterého mám na vodítku. Do zdejších kopců je to výborná lanovka. Svým perfektním zrakem a čichem monitoruje okolí. Dlouho dopředu dá vědět, že se někdo přibližuje, nebo že šel před námijiný pes.

V neposlední řadě byla i zmínka o léčbě s morčátky, takzvaná caviaterapie, která není zatím hodně rozšířená jako práce se psy, kočkami, či hipoterapie s koňmi. Využívá se hlavně pro starší lidi, kde morčátko zažene chmury, samotu a procvičí i jemnou motoriku rukou. Kdo se na morčátko bojí sáhnout, tak ten se na něj jen dívá. Téměř vždy vyvolá úsměv na tváři starouška a posléze i na vaší. Za darovaný úsměv máte i vy radost. Naopak děti mohou svému morčátku číst knížky, to je bude poslouchat a učení půjde snáze.

Já mám doma také morčátka, a že by se dala používat k takzvané caviaterapii, mě vůbec nenapadlo. Možná do budoucna si tuto metodu osvojím a budu docházet jako dobrovolník do domova důchodců. Vždyť rozdávat radost a úsměv mě prakticky nebude nic stát.