Východoslovenské zápisky: Den čtvrtý - Spišský hrad.
Cesty nahoru jsou dvě. Jedna pohodlná autem po hlavní příjezdové cestě, druhá trnitá, kamenitá a značně křivolaká (a ne, alkohol v tom byl tentokrát nevinně), která praktycky rýsuje hrad, táhne se po jeho obvodu a končí u vstupní brány. Ač se to nabízí, v tomhle případě to není jako v pohádkách, kdy je cesta zarostlá křovinami a těžko schůdná ta kratší. Tahle byla delší a místy byly takové stoupáky, že jsme měli chuť to zabalit a dolů to skutálet. Asi sto metrů je už vydlážděno a je vidět, že práce pokračují, tak jsem sám zvědav, kam až to chlapci dotáhnou.
V půli cesty, kdy se kopec povážlivě zvedá, nám seskákala naproti asi šedesátiletá paní s holí. To nás řádně rozebralo. Zbytky alkoholu vyprchaly, na hrad jsme se po hodině doplazili a přečetli si, že na největším hradě ve střední Evropě můžeme shlédnout poměrně prostorné muzeum, sysla, užovku a stánek, kde si za padesát centů můžete zahrát na rytíře, převléknout se do vcelku pohodlné zbroje a vystřelit si z pěti různých zbraní. Já si vybral samostříl a netrefil jsem ani jelena, ani strašího muže, který se procházel na hradbách kousek nad námi.
Jen pro upozornění, pokud někdo dorazí v odpoledních hodinách, doporučuji nejprve prohlídku vnitřních prostor hradu. Již zmíněné muzeum zavírá v pět a pokud si dá někdo litr studené kofoly, nesedne mu a pak stráví půl hodiny v křečích na toaletách, může přijít o to nejlepší a nejpamětihodnější. Ale i výhled dolů na městečko a vlastně na celý spišský kraj stojí za to.
Stejně jako celé Slovensko, město po městu, jeskyně po jeskyni a hrad po hradu. Občas mi přijde na mysl myšlenka, že jedinou dovolenou za rok si člověk užije, i kdyby ji měl strávit v v zákopu uprostřed rozbombardovaného Kábulu s pistolí s prázdným zásobníkem, ale to není pravdfa ani v nejmenším. Když na člověka dýchne vzduch vanoucí z Tater smíchaný s podomácku vypalovanou ořechovicí, roztaje každý. Pak stačí v jedné ruce vařená kenderica, v druhé mísa holubků a člověk ví, že se tam prostě za rok vrátí...
Antonín Mazáč
Východoslovenské zápisky - Svatba.
Slovenská svatba je specifická záležitost. Možná už to není tak pompézní událost, jak si ji někteří pamatují nebo o ní slyšeli vyprávět, ale přesto stojí za to ji zažít. Konkrétně na samém východním cípu Slovenska, za Vranovem nad Topľou. V místech, kde i cikánské osady přestávají vypadat jako bloky příbytků, ale připomínají termitiště. Tam leží kouzelná vesnička Dľhe Kľčovo a my tam vyrazili na pozvání příbuzných.
Antonín Mazáč
Karlovarské zápisky - Na Andělskou horu a zpět.
Když sedne člověk po deseti letech na kolo a vydá se do kopců, kde žijí jen permoníci a horolezci, nemůže očekávat, že se to obejde bez následků. To mi mělo být jasné už den před plánovaným výletem. Ale pořád jsem naivně doufal, že mě čeká cesta po rovince do Lokte, kde budu řídit jednou rukou, v průběhu mávat rybářům a vodákům a ve finiši se najíme na nějaké nezakouřené zahrádce. Bohužel - všechno bylo jinak.
Antonín Mazáč
Fandit Slavii či nefandit Slavii?
Upozorňuji předem, že tenhle text píše sparťan. Čistokrevný sparťan. Ale stejně tak čistokrevný fanoušek fotbalu, ať už toho dobrého, nebo toho, kdy lítají po hřišti drny, hráči se v malém vápně koupou v kalužích deště nebo toho, kdy rozhodčí odpíská třetí penaltu, jelikož dvě už předtím jedno mužstvo neproměnilo. I to k fotbalu patří, jsou to věci, které se budou do skonání světa probírat v hospodě u piva. A já se tam, v klidu, u dvojky bílého snažím čelit výpadům svého kamaráda slávisty a chápat jeho pocity k současnému stavu jeho milovaného klubu.
Antonín Mazáč
Postřehy znuděného prodavače suvenýrů - pusto, prázdno...
Dobrá, v posledním blogu jsem přesvědčoval památekchtivé turisty, ať nejezdí teď v zimě do Karlových varů. Teď, s odstupem pouhého jednoho týdne, se kaju a prosím kohokoli, kdo nemá do čeho píchnout, ať se slituje nad promrzlými prodavači a přijede si s nimi alespoň popovídat. Takové hřejivé slovo zmůže víc než plná pen... dobrá nezmůže, ale lidi, probůh, kde jste?!
Antonín Mazáč
Postřehy znuděného prodavače suvenýrů - čtrnáct a dost.
Miluju svou každoroční dvoutýdenní pracovní odstávku. Ne že by uškodila delší, jako v dřívějších dobách. Člověk tak nějak zregeneroval. Nebo spíš měl někde v hlavě fakt, že může začít regenerovat později. Že může v poklidu týden proválet v posteli a stejně mu jich ještě pět zbývá. Pět sladkých týdnů v teple.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Co teď dělají Zemanovi muži. Mynář má novou firmu, Kruliš si v ČNB polepšil
Premium Někdejší hradní kancléř Vratislav Mynář rozšířil své podnikatelské portfolio o novou firmu. Bývalý...
Po práci na vojnu. Poláci trénují střelbu i první pomoc, vojenský výcvik lidi láká
Premium Dobrovolnický vojenský výcvik byl v Polsku zaveden v roce 2016. Od té doby jeho popularita strmě...
Útok ze severu už máme pod kontrolou, řekl Zelenskyj. Navštívil Charkov
Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc...
Víme, kde má Putin bunkry, tvrdí Kyjev. Šéfa Kremlu přirovnal k upírovi
Známe polohu bunkrů ruského vůdce Vladimira Putina, prohlásila ve čtvrtek ukrajinská vojenská...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 670x