Ruské ženy - fronty na sex a ztráta tváře

Možná jste to už slyšeli…., na stavbě v Rusku sedí chlapi na bobku v kruhu kolem lahve z bílého skla, zatímco kousek od nich ženy míchají maltu a staví zeď. Možná jste zaslechli něco o ruské bábě, o ruské kobyle o konstruktérkách

Jsem na návštěvě rodičů mých známých. Přijíždí také jejich syn Andrej se svojí bývalou ženou Julou. Andrej žije s Milou. Ta se teď zase udobřila s Olou, která je další Andrejovou přítelkyní. Mila a Ola jsou kamarádky. Svorně se o Andrejovu přízeň dělí. On je pro ně stabilní chlápek, který pracuje jako osobní řidič takže nemůže moc pít. Jula o těch dvou nerada slyší, ale nakonec... za malé strpení, když Andrej může občas utéci a pobýt i s ní, to stojí .

Situace s alkoholismem ruských mužiků se k radosti žen mění rapidně k lepšímu. Pracovitých a nepijících je čím dál tím více.  Nicméně ještě jsou městečka a vesnice kde ženy představují přes 70% obyvatelstva. Část mužů se nedožívá ani středního věku. Zbylých třicet procent jsou sice muži ale většinou ochmelkové. Před domy těch, kteří nepijí a jsou tedy schopni nějakého fyzického výkonu, stojí fronty žen. Nezřídka se poperou o pořadí kdy pak obecní Muž vyjde ven, uklidní je a zapíše do pořadníku. Tito „sexuální terapeuté“ jsou mnohdy závislí na ženských biologických tužbách podobně jako jejich sousedé na alkoholu. Některé vesnice jsou vyhlášenými výletními destinacemi pro městské sexuální terapeuty, kteří si pronajímají na víkend dům a tam suplují za místní muže. Taková víkendová brigáda. 

V práci jsem si všiml že kolegyně, kterých bylo kolem čtyřiceti, je možné rozdělit na ty které mají snahu velmi dbát o svůj zevnějšek a na ty kterým jako by nic neříkal anebo ho neuměly vylepšit. Přičemž ta druhá skupina zpravidla byla schopnější a podávala větší výkony. Opačný jev jsem pozoroval u dělnic. Čím upravenější byla dělnice, tím i byla lepší v práci a naopak. Nicméně v mimopracovním životě platí, že čím hezčí a upravená slupka tím prázdnější vnitřek. Někdo řekne nic nového, ale v Rusku je to skoro pravidlo.

Rusko oplývá nádhernými dívkami a mladými ženami do zhruba 35 let věku. Po první porodu však většinou jejich dívčí krása bere totálně za své. Ze štíhlých dívek se během krátké doby stávají zcela jiné ženy. Cizinci, kteří poprvé navštíví Rusko, se mne často ptají.

„Jak to že v Rusku je tolik krásných dívek a tak strašné ženy?“

Asi za to může velká záliba Rusek v dortech a čokoládách. Je to, jak někdy s nadsázkou říkají, jejich poslední potěšení. Mnoho žen trpících nevěrami nebo opilstvím svých mužů, popřípadě obojím současně, se utápí v cukrech. Zde téměř platí pravidlo.... když má svobodná Ruska stres tak volá kamarádce, když má stres vdaná – pojídá dorty. A rozvádět se? Kdepak! Lepší sukničkář nebo opilec než žádný, říkají. A na sukničkáře je možné být u tak trochu hrdá. Bere to tak, že ostatní ženy si ho od ní jen půjčují. Proto našince může udivit, když ruská žena mluví o svém muži a jeho několika milenkách zcela otevřeně a smířeně. Řídí se pragmatickým přístupem – lepší je vědět a mít pod kontrolou než jednoho dne koukat s otevřenou pusou.  

Kamarádka je vůbec pro Rusky asi to co pro Američanky lékař. Jenže kamarádka to zvládne zadarmo a lépe. Kamarádka je dar, který Ruskám mohou ženy z ostatních zemí závidět. Na ulicích se vodí za ruce i když jsou pouze kamarádky a rády spolu spí v jedné posteli kde si pak o sobě řeknou úplně vše bez obav, že informace budou špatně použity. Běžné je, že když se Ruska seznámí, má v první řadě starost o to aby se nový přítel potkal s její kamarádkou. Zkouší všemožné triky a cíl je jediný - kamarádka má ohodnotit potencionálního partnera. Nezřídka se stává, že kamarádka ho nedoporučí a je poslechnuta. Nejen to, dokonce ho přihraje sobě. Přičemž ta, která ho našla a předvedla to bere jako normál. Tím vlastně i muže, který by se lehce mohl splést ve výběru partnerky, navedou správným směrem. Je to opět dost pragmatický přístup za situace, kdy je obecně nelehké sehnat vhodného partnera.  

Pracovní den v jedné ruské kanceláři. Ira, pomocnice v oddělení marketingu sedí zleva ode mne. Vždy když ji vidím z okna přicházet do práce v ušance a v kožichu až na paty tak se mi zdá, že se zastavil čas a je ještě druhá světová válka. Jde těžkým, ale rozhodným krokem, možná proto svým ženám Rusové říkají "Ruská kobyla"? Teď právě u ní na stole zvoní telefon. Slyším, jak zvedá hlas, vzápětí výkřik a bác.... Ira leží na zemi. Zatímco se snažím ji postavit na nohy, kolegové vyjasňují, co se stalo. Volala pečovatelka, která provázela syna ze školy, že Ilja vystoupil z tramvaje a odešli s kamarádem neznámo kam. Bledou třesoucí se Iru, neschopnou slova, jsme posadili do auta hledat se šoférem syna, který, jak se později ukázalo, vystoupil s kamarádem o zastávku dříve, aby domů došli pěšky. Pečovatelka dostala vyhazov. Ach ty ruské matky a jejich synové.

V Rusku po staletí zmítaném válkami a občanskými genocidami byl vždy nedostatek mužů. Nejdříve jim je ubral Čingischán, následně Tataři, Ivan Hrozný pak Napoleon, pak Hitler, Stalin a po nich alkohol. Proto mají synové větší úctu u matek a těší se větší vážnosti v rodinách. Syn je v Rusku nejvyšším darem. Bohužel ve skutečnosti je to spíš zpravidla takový "dáreček". Celá ta přehnaná láska k synům se pak zpětně negativně projevuje v synově dospělosti v jeho vztahu k ženám. Chtějí, aby jim vlastní žena byla matkou.

Z obou stran silnice jsou vchody do metra. U jednoho z nich začíná rvačka. Tři mládenci se pouští do svalnatého hocha, který se jim brání předvádějíc celou škálu rváčských triků. Lidé chodí kolem jako by to byl denní výjev a dva policajti, vybírající z obou stran silnice pokuty od těch, kteří nepoužili podchod, dělají, že nic nevidí. Bavím se snad jako jediný tím kdo vyhraje a sám sobě se sázím. Nebylo mi přáno dočkat se výsledku sázení, protože z metra vychází asi padesátiletá dáma malého vzrůstu. Jakmile zblýskla rvačku, rázně přikročila a seřvala rváče jako malé kluky. Ti se s posmrkáváním a trochu stydlivě rozešli jako by ani nic nebylo. Takže opět vyhrála klasická ruská bába... a ani v ruce nedržela mokrý hadr na podlahu.

Ruské ženy jako rodičky a ochránkyně rodinného krbu mají svá výsadní postavení. Myslím, že je to něco, co dělá jejich život žitelným jakkoliv je někdy nesnesitelný. Nejsou pruzeny svými muži slovně, těm pokud se něco nelíbí, mlčí. Vždy si na ně někdo vzpomene o svátcích a pravidelně dostávají květiny, i kdyby to mělo být z mužových posledních peněz. Pokud rodina má auto, tak ženu nenechají jít pěšky i když tím muž ztratí čas na jiný plán. V Rusku je málo znásilnění, a obecně je žena více respektována v intimních otázkách. A pokud jde muž temnými ulicemi pozdě v noci s ženským doprovodem, tak má téměř stoprocentní jistotu, že lupiči které potkají ani slovem nepípnou, přestože kdyby šel sám by ho bez okolků zkopali a obrali. Je to respektem k ženě jako nositelce pokolení.

Jednou při projíždění jihozápadní Sibiří, kdy mi v teplotě +45°C došla pitná voda, jsem sjel z hlavní trasy do jakési vísky ve stepi. Zastavil jsem náhodně u jednoho domu a poprosil pána středního věku o vodu. Ten zavolal do domu, z něhož vzápětí vyšla asi osmnáctiletá dívka. Byla milá jako Nastěnka z pohádky Mrazík. Pomohla mi s napumpováním vody ze studny. Když jsem ukládal kanystry do auta, dal se se mnou otec do řeči. Velmi mu záleželo na tom, abych jeho dceru vzal sebou. Dodnes vidím jeho prosebné oči. Muselo to být pro něj jako pro otce těžké, ovšem viděl zde východisko aby dcera nezapadla v té díře mezi dvě skupiny žen – těch, které žijí sami a těch které sdílí svůj úděl s alkoholiky. Jen je spojují společné fronty na mlíko a na služby nějakého obecního nebo víkendového sexuálního terapeuta.

Nové současné Rusko přináší hezkým dívkám i jiné velké možnosti. Jde o to najít v nich svého prince. Těch bohatých je stále více a jako správní ruští bardové rádi své peníze investují do krásných údivů mladých žen. Téma o bohatýrovi, který zpoza pultu vytáhl chudou prodavačku, je častým námětem současné ruské filmové tvorby. Neměla nic a najednou má vše. Stačí pípat tenkým hláskem a klopit oči. I to je realita té stále rusky široké romantiky vztahů. Tím je ovšem současná mladá populace ovlivněna takže mnoho mužů naráží na, v této zemi, nečekané až nátlakové požadavky partnerky týkající se finančního zajištění.

Ovšem Rusky nestojí o příliš vyrovnané pozice ve vztahu. Naopak zkušenosti jejich matek ukázaly, že dělba práce v rodinách má své výhody. Když pak uděláte Rusce snídani, bude to pro ni docela bomba, když však uvaříte oběd nebo večeři tak nebude věřit vlastním očím. Za prvé není zvyklá že muž by jí uvařil a za druhé se zeptá jak je možné že to umíte. V Rusku vaří muži jen ve veřejném stravování.  

Je červen 2003 a večerní zprávy kanálu Novosti anoncují mimořádnou zprávu. Na obrazovce se objevuje asi třicetiletá žena ve sváteční uniformě složek ministerstva vnitra. Má tmavé vlasy a modré oči ve štíhlém bledém obličeji. Absolutně kamenná tvář, prosta jakýchkoliv emocí, oznamuje milionům Rusů stručně, tvrdě, jasně a zřetelně s důrazem na každé slovo, že, a pro jaké důvody byl zatčen Michail Chodorkovský s jeho blízkými spolupracovníky. Mohu říci, že toto několikaminutové vystoupení byl jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem ve zpravodajství za svůj život viděl. Mráz běhající mi po zádech se prolínal s němým údivem nad ženou, která představovala nejen moc mocnosti ale i moc té "slabší" poloviny mocnosti.

Jaké jsou klasické charakterové rysy Rusek?

• Například otevřenost a neskromnost ve vyjádření svých tužeb. Místo "chtěla bych" nebo "přeji si" říkají "já chci". Obecně mají velké požadavky a málo za ně nabízí.
• Nejsou vulgární.
• Nebývají opilé. Jsou rády veselé a hledají k tomu v leckdy nelehkém životě jakékoliv podněty ale nevzpomínám si, že bych viděl opilou Rusku.
• V otázkách lásky a mateřství jsou velmi přímé. Partnera ruské dívky oceňují v první řadě jako potencionálního muže a otce svých dětí, a s tím především vstupují do vztahu. Vztahy na jednu noc jim nevadí ale vyhýbají se krátkodobým. Ty jsou ztrátou času a mohou kazit dlouhodobé plány. 
• Dokáží si dupnout ale rychle je to přejde. Pokud se opravdu urazí, tak jen jednou. Ruské ženy odpouští vše, jen ne ztrátu tváře.
• Velmi rády hezky oblékají a to i v situacích kdy jdou třeba pást krávy. Nebojí se na sebe navléci bílé šaty a střevíce na jehlách na bahnité nebo zaprášené vesnické cestě.
• Jsou "chňapavé" - za podaným prstem je hned celá ruka.
• Do řídících funkcí se v Rusku ženy dostanou jen zřídka, je to teritorium mužů. Pokud se však vyskytne někde manažerka, je třeba očekávat, že bude tvrdší než muž.
• A konečně, když budete v Rusku potřebovat pomoc tak první kdo pomůže bude nejspíš žena. Ale také může být první kdo vás přivede do problémů.