Pro a proti na životě ve Velké Británii

Velká Británie není klasickou destinací typických dovolenkářů ani důchodců, co se na stará kolena vydávají žít pryč z rodné kotliny. Velká Británie spíše přitahuje spoustu studentů a mladých aspirantů na “lepší” životní podmínky, než které se jim naskýtají v současné situaci. Důvod je prostý - angličtina. Pro obyčejného evropana, ať už studenta nebo člověka práci hledajícího, je letenka do Londýna mnohem cenově přijatelnější než do USA. Navíc teď co jsme v Evropské Unii nepotřebujete žádné vízum ani jiná povolení. Tak proč to nezkusit?  Přece v té Anglii pořád nemůže jenom pršet?

Nevýhody

• Počasí stojí za starou bačkoru. Ale ne vždycky! Upřímně, myslím, že tady prší stejně jako kdekoliv jinde, jenom toho sluníčka je míň a nepálí tak silně jako v ČR.
• Nemovitosti jsou relativně drahé. Dostat se na tzv. property ladder je pro mladé zejména v současné nestabilní ekonomické situaci relativně obtížné. Možností k pronájmu je ale mnoho a často je to na několik let pro mladý pár jediné řešení.
• Hektické a stresové životní tempo jde ruku v ruce s vyšším stylem.  Aby všechno fungovalo tak jak funguje, očekává se, že vše se udělá okamžitě. A domů se nepůjde dokud to není hotové i když je dávno po pracovní době.
• Kontroverzní zdravotnictví - z médií je víc než jasná vysoká nespokojenost obyvatelstva nad upadajícím standardem zdravotního systému a zdravotní péče. Osobní názor nemohu poskytnout, neboť jsem v nemocnici byla pouze 2x na pár dní, když jsem rodila a na služby, čistotu ani profesionalitu lékařů si nemohu ani v nejmenším stěžovat. K doktorovi chodím též pouze s dětmi a za tímto stanovistkem si stojím i co se týče denodenní péče o nemocného na místním lékařském středisku.
• Drahé zubařské ošetření - ale kde není?
• Musíte umět jazyk velmi dobře, abyste byli přijati do komunity a aby se s vámi sousedé začali sbližovat a nereferovat o vás jako o “ten z Československa”. Tady bych ráda ujasnila jedno: Britové jsou nesmírně vstřícný národ a podobně jako jiné národy po staletí zkoušené influxem migrantů, jsou od kosti kosmopolitní, tolerantní a shovívaví snad už od narození. Možná za to můžou kelti, saxoni, vikingove nebo normani, jejichž krev jim v krvi koluje, ale je pravda, že druhým na národnost až zas tak nehledí, pokud se onen dotyčný snaží začlenit, nezneužívat jejich systém a nekritizovat a neomezovat.

Ale jejich přístup je jiný k nahodilému turistovi, který si lámavou angličtinou snaží objednat biftek v místním lokálu. V ten moment každý okolosedící bude váš nejlepší kamarád a nejeden vám koupí pintu na zdraví.

Pokud se tu chcete dlouhodobě usadit a koupit si dům a seriozně pracovat, to už je pak jiné kafe. Očekávají velmi dobrou angličtinu a absolutní znalost systému, samozřejmostí je zájem o britské politické dění a sport (koně, ragby a fotbal), a neměla by vás překvapit ani nějaká ta otázka z jejich historie. Jo, a z vašeho přízvuku si asi pořád budou dělat legraci.

• Daně jsou relativně vysoké (40% pro ty nahoře), což v realitě znamená, že i když máte vysoký plat, tak velká jeho část jde do kapsy vládě, která se rozhodne jak s ním naložit.
• Nepochutnáte si ani na smažáku, řízku, gulášku, knedlíku nebo dobrém pivečku.

Výhody

• Překrásná příroda skýtající nesčetné výlety pro malé, mladé, staré nebo postižené. Severoatlantické pobřeží je uchvatné a za návštěvu rozhodně stojí zejména “středomořský” Cornwall, pohádkový Wales, drsné Highlands a věčně zelená Severní Anglie se svým něžným Peak District, zamlženým Lake District a vřesovišti porostlé Yorkshire Moors.
• Vyšší životní styl, za který, jak jsem už předeslala, platíte tvrdou prací a oddaností svému zaměstnání
• Nulové poplatky ve zdravotnictví - při návštěvě doktora ani pobytu v nemocnici nemusíte platit onen sporný 30kč/ 60Kč poplatek. Platí se pouze £7.40 za recept, pokud tedy ovšem nejste např. mladistvý do 16let, těhotná nebo míň jak 12 měsíců po porodu anebo je vám 60 a více, kteří mají veškerou péči (i zubaře) zdarma.
• Byrokracie? Jaká byrokracie? - Áááálelujáááá. Jak osvobozující. Věci jsou překvapivě snadné zařídit a získat. Jedna polovina jde na úřadech zařídit přes internet, druhá telefonem - a to i v sobotu a neděli. A když nemáte ani jedno, tak vám pošlou dopis a ještě přiloží předplacenou obálku. Žádné fronty. Žadné doprošování. Žádné obálky, lahvinky a bonboniery. Proč taky, vždyť všichni dělají svou práci, za kterou jsou dobře placení. Dokonce můžete věřit i policii!
• Velká Británie je v skutku kosmopolitní společnost mnoha jazyků, barev, kultur a národností. Každá zde přítomná národnost obohatila anglickou kulturu, kuchyni a sociální cítění natolik, že vzniklý kulturní koktejl nabízí našinci nejedno téma k zamyšlení.
• Země mnoha možností, aneb “Anything is possible”. Chcete založit firmu; ve stáří změnit zaměstnání; mít kariéru, přestože před vaším jménem není Ing nebo MUDr? Pokud na to máte a tvrdě jdete za svým cílem, Británie vám umožní splnění i těch nejbláznivějších přání.
• Británie má dlouhodobě, i přes své současné problémy s hlubokou recesí, tzv. “Credit Crunch”, zvyšující se inflací a vysokou nezaměstnaností, stabilní ekonomickou situaci. Ano, sem tam nějaký ten skandál zacloumá i britskou vládou, ale všichni jsme jenom lidé.
• Britská libra je jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších měn na světě.
• Fantastické silnice, dálnice, dopravní značení, nájezdy, pohotovostní servis i provozní služby na nich pro cestující (nablýskané toalety zdarma, výběr z několika druhů nápojů, kvalitní jídla, časopisy, cukrovinky … zkrátka na co si při vašich cestach vzpomenete a to na kterémkoliv z jejich četných odpočivadel, tzv. services.
• Angličané jsou nesmírně slušní, klidní a pohodoví řidiči. Žádné blikání dálkových světel do zrcátka, přehnaně rychlá jízda, myšky anebo jízda těsně za blatníkama. Mají respekt z rychlostních kamer a policejního auta, které tu jsou velmi běžné, a všichni důkladně signalizují blinkrem.
• Žádné reklamy na BBC televizních a rádiových stanicích. A ta pořád ještě dělá jednu z nejlepších televizí na světě. Hlavně dětské a vzdělávací pořady jsou k nezaplacení.
• I přes občasné nepokoje, bombové útoky a přestřelky, je zde velmi bezpečno. Pro matku s dětma je tento aspekt života celkem důležitý. I když asi v každém velkém městě a tlačenici si člověk musí hlídat peněženku.
• Smoke free zone - aneb pro kuřáky není místo na veřejných prostranstvích, hospodách a restauracích, zastávkách autobusů, podchodech atd.
• Britové jsou hrdí na jejich integraci handikapovaných do společnosti. A myslím, že mají být na co. Bezbarierové přístupy jsou samozřejmostí téměř všude, lidé jsou ochotní pomáhat vozíčkářům, slepcům nebo fyzicky postiženým, nápisy v Brailově písmu jsou na všech veřejných prostorách, veřejná doprava je přizpůsobena i pro pohybově omezené jedince nebo matky s kočárky. Nikdo se nad tím neohlíži a nepozastavuje. Je to normální. Postižené děti jsou zahrnuty do běžné předškolní docházky s “normálními” dětmi, a pokud na to mají i v pozdějším věku, tak i do běžné školní docházky (dítěti je jen přidělen osobní asistent). Obě moje děti mají ve školce několik takových dětí a je běžnou náplní jejích denní výuky jim asistovat, respektovat a akceptovat za jim rovné.
• Tolerance. Tolerance. Tolerance - mnoho Britů zastává nepsané pravidlo “Já si nevšímám tebe, ty si nevšímej mě”. Máte své soukromí, své bezpečí, svou Identitu, svou kulturu, svou víru, svou sexualitu, své “JÁ”. Čechům tolik typická sousedská rivalita, žárlivost a nepřejícnost je neexistující. Každý totiž má to a tolik co si sám tvrdě vydělal jen a jen svým přičiněním.
• Velká Británie = demokracie - možná jste to slovo už někde slyšeli. Ale není to jenom pouhé slovo s výkladem v Ottově slovníku.

Tak jako každá země, tak i Velká Británie má své pro a proti. Je tu skvěle pokud nenávidíte kouř, nevydržíte to tu, pokud jste zvyklí přes zimu každý víkend lyžovat. Rozhodnout se můžete jenom vy. Já jsem ale přesvědčená, že jsem si nemohla vybrat lepší adoptivní zemi na výchovu svých dětí. Jsem pyšná na svobodu a shovívavost v názorech, kterou jim můžu předat. Jsem pyšná na celosvětové kulturní dědictví, které tu získávají. Jsem pyšná, že vyrůstají v zemi, kde se problémy sounáležitosti, diskriminace a racismu opravdu řeší a ne že se o nich jen aprázdně mluví.
A to počasí? Na to si taky jednou zvyknete. Jednou přece pršet přestat musí.