Jak to chodí poslední dobou v Austrálii

Tak máme za sebou sto dní fiesty. A tradáááá … vypadá to že, teda aspoň tady v New South Wales, od příštího týdne budeme moci vystrčit hlavy ven a vyrazit někam dál, než v 5km radiusu v našem okrese.

Teď jen aby na benzínkách měli benzín. Tahle krize sem zatím nedošla. Ale kdo ví. Nemůžeme za to sice vinit Brexit, ale po poloprázdných regálech a poštou přeplněných poštovních distribučních centrech, kterou Australská pošta nezvládá doručovat, bych se tomu vůbec nedivila. 

Já osobně se těším na 3 věci (seřazeno podle důležitosti): Nový sestřih, vosk a Bond.

Pro ty, co nečetli můj dřívější blog z prvních dnů fiesty, tak jen vysvětlím, že já fiestou pojmenovala náš lockdown, do kterého jsme na konci června upadli. Tušila jsem, že to bude na dlouhé lokte, a i se svým optimismem, jsem si tipovala, že hlavu v písku budeme mít zastrčenou až do Nového roku. Tak jsem si říkala, že bude lepší k našemu času v domácím vězení referovat jako k fiestě - někdy také siesta (poznámka autora), abychom z toho měli radost a ne depku.

S feistou v plném proudu jsme přežili zimní i jarní prázdniny. Za těch 100+ dní se dětem podařilo zapomenout vše, co se za poslední roky ve škole naučily. Ale ne vše je tak depresivní. Za tu chvíli se jim ze sledování youtube a z hraní počítačových her zdvonjásobily hackerské schopnosti (to proto, aby se jim podařilo obejít veškeré naše bezpečnostní zákazy a omezení) a zpětinásobil se jim rozsah a využití držkoměřiče. A aby toho nebylo málo, podařilo se jim téměř vynulovat rozsah jejich pozornosti. Fakt ... je tam nic. Nula.

No, a z jiných zpráv, ….

Jsme tu měli zemětřesení. Tedy my ne, ale dole ve Victorii ano. Naštěstí žádné ztráty na životech a jen minimální škody, ale musela to být hrůza. Heroické výkony těch, kteří to ustáli. Na videu, co kolovalo po sítích i jeden lyžař v Alpách s sebou zavrávoral, jak to s ním třáslo. Zbytek jen ze strachu jeli ze svahu spěšně dolů.

Slibují nám, že do vánoc otevřou mezinárodní hranice. Tady by se hodil nějaký sarkastický koment, ale po 18m nám už všechny ftípky došly. Jen aby se náš PM nenechal inspirovat Britney, hranice otevřel jen proto, aby je vzápětí zavřel a řekl: “Whoops, I did it again.”

Povedlo se nám velkolepé fauxpas s Francouzy a jejich ponorkou, co jsme potřebovali. A to prosím po tom, co nejvyšší představitelé dvou signatářských zemí (USA a Velká Británie) nové dohody ani nevěděli jméno našeho PM, tedy toho, s kým tu dohodu podepisují. Quoi?

Část Daintree pralesa byla vrácena jejich původním majitelům. Což je snad ta nejlepší zpráva tohoto roku a já jen doufám, že tohle znamená stopku dalším rozsáhlým těžebním operacím a ničení nejstaršího pralesa na světě a jemu přilehlého Velkého Bariérového Útesu. A Austrálii konečně dojde, že má investovat do zelené energie, protože koneckonců slunce, tepla a větru je tu dost a nikde nikdo. A loňské požáry opravdu nikdo opakovat nechce. 

NSW dosáhlo 70% proočkovanosti u 12+. Teda, to bylo supr-rychlý. Překvapivé, jak rychle to šlo.  

Melbourne dosáhla světového rekordu v nejdelším lockdownu - Vidíte, kdybychom lockdown rovnou pojmenovali Fiesta,holé!,, tak není těch 245+ dní (a dál počítáme) tak hrozných. Po tom zemětřesení, jim teď už jen chybí tsunami a tajfun a svět se i naučí, kde Melbourne je. A k tomu možná i jméno našeho Premiéra.

Jo, a asi největším zásahem do našeho systému během Fiesty byla rezignace naší Premiérky. Zatímco premiér Babiš je v Pandora papers centrální protagonista, a je snad na to ještě pyšný a nejen to - i přesto bude možná znovu zvolený; naše premiérka sama dobrovolně odstoupila, protože Velkej brácha oznámil, že bude vyšetřovaná. Ano - budoucí čas. BUDE! Bude se zjišťovat, jestli v něčem měla namočený prsty.  

Celý je to taková fraška, podle mého. 

Berijiklian prý neměla na výběr (její slova). Jistá antikorupční firma, totiž veřejně oznámila, že ji bude vyšetřovat, “zda nedošlo ke konfliktu mezi veřejnými povinnostmi paní Berejiklian a soukromými zájmy, když byla ve vztahu s bývalým liberálním poslancem Darylem Maguirem.” Ten byl totiž v době jeho působení zřejmě zamotaný do udělování nějakých grantů v jeho volební oblasti. “Vyšetřování bude zkoumat, zda se paní Berejiklian nedopustila jednání, které „zahrnovalo nečestné nebo částečné vykonávání jakékoli z jejích oficiálních funkcí“, nebo zda odmítla „vykonávat svou povinnost hlásit jakoukoli záležitost, o které se domnívala, že se může klasifikovat jako korupční jednání“ týkající se činnosti výše zmiňovaného pana Maguire.”

A lidi se pak diví, že politici nemají žádnou kredibilitu. V jedné zemi je jasné korupční jednání opěvováno a hodnoceno jako “To je teda fakt machr. Jak to udělat, abych mohl taky takhle všechny oblbnout?” V druhé zemi ta samá pozice sama dobrovolně rezignuje, protože se možná zjistí, že kdysi dávno její tehdejší přítel si hrál na Monopoly a mohlo by se třeba dojít na to, že o tom byla bývala věděla. 

Očividně jiný kraj, jiný mrav. Ovšem následky za korupci, praní peněz a vyhýbání se globálním daňovým povinnostem by měly být stejné. Pro všechny. Všude. Mrav nemrav. Něco mi říká, že za to může taky její pohlaví. Nás bohužel od malička neučí zatloukat, zatloukat, zatloukat ...

No, a nám teď nezbývá než trpělivě čekat, jestli doopravdy otevřou i mezinárodní hranice a jak bude v praxi fungovat návrat nabušených turistů a těch 50 000 Australanů, co se pořád od loňska nemůžou dostat na letadlo domů.