Jak připravit děti na život v zahraničí (nejen v Austrálii)

Přestěhovat se s dětmi do cizí země nabízí i té nejsilnější rodině nejednu výzvu. Čím jsou děti starší, tím berou přestěhování hůř. Navíc každé dítě bude přestěhování prožívat jinak. Věk, okolnosti, vaše rodinná situace, sebevědomí, země kam se stěhujete - to vše může hrát velkou roli pro děti, které musí následovat rodiče do velkého neznáma. Je jen na vás, na rodiči, jak jim pomoci jejich emoční stres překonat a dobře je na tento krok mentálně připravit.Bohužel nejsem dětský psycholog a o žádné knize na toto téma nevím. Už několikrát jsem si totiž říkala, že by se mi nějaká chytrá knížka, o dětské dušičce na světových trampotách, hodila. Následující tipy jsem dala dohromady pouze z vlastní zkušenosti pro ty z vás, kteří stejně tápete v dětské duši, jako já, možná se chystáte nebo uvažujete se přestěhovat anebo jste už v tom, jako já, až po uši.

Melbourne, VictoriaO. Synac

• Příprava

Dejte jim něco na co se mohou těšit. Co nejdřív si pořiďte průvodce zemí a začněte se bavit třeba o vaší společné první dovolené po příjezdu. Zajděte do knihovny a vypůjčete si vše co najdete o vaší budoucí destinaci. Pokud například jedete do Austrálie, třeba najdete i pohádku o zatoulaném vombatovi. Začněte porovnávat co uvidíte (pláže, žraloky, domorodce, oceán …), která zvířata tam budou žít (klokani, sloni, medvědi). Nemusím dodávat, že na internetu najdete nepřeberné množství informací, fotek a videí. Sama s manželem projevujte entusiasmus a upřímné nadšení z vašho nového společného dobrodružství a při každé možné příležitosti se bavte o tom, jaké to bude a jaké nové možnosti se vám naskytnou.
Aby kulturní šok pro dítě nebyl tak ohromující, nezapomeňte se co nejúpřiměji bavit i o kulturních rozdílech, tradicích a zvycích.

• Jazyk

Nepodceňujte jazykovou bariéru pro děti. Řekněme, že se stěhujete do Austrálie, vy s manželem možná angličtinu slušně ovládáte, ale není nic horšího pro dítě, když se nemůže pobavit ve škole se sobě rovnými, sousedy, nebo když chodí stresované domů ze školy, že nerozumělo látce. Investujte do soukromých hodin třeba jen na pár týdnů před odjezdem, aby si dítě osvojilo alespoň slovní základy. Jak už pak jednou budou v cizím prostředí, učení jim půjde lehce.

• Komunikace a Naslouchání

Co se zdá samozřejmé vám, není samozřejmé pro ně. Uměřeně jejich věku jim vysvětlete proč se stěhujete a proč zrovna do té země. Ventilujte své pocity, ale nepodceňujte vaši roli naslouchače a poslouchejte jejich obavy hned od začátku, pokud nějaké mají.

Pokud vaše ratolest není zrovna miminko v plinkách, zapojte vaše děti do plánování a příprav fyzického přestěhování. Když například vybíráte dům, ve kterém budete bydlet, zeptejte se, jak by chtěli, aby vypadal. Z vybraných domů potom na internetu společně vyberte ten, který vám všem nejvíc vyhovuje. Už i 4 letému cvrčkovi můžete stručně vysvětlit proces příprav, ověřování víz, zařizování nového pasu, nebo potřeby obtelefonovat spoustu firem, takže zrovna teď si s nimi nemůžete hrát pexeso. Pár dní před balením, je požádejte aby si sami začali uklízet hračky do vámi poskytnutých krabic (pozor! nezapomeňte zabalit tu nejmilejší až do batůžku do letadla) - dítě bude mít pocit spoluúčasti a bude pyšné, že vám pomáhá.

• Začlenění do komunity

Nejsem moc velký milovník českých komunit expatů, ale co se dětí týče, jsem přesvědčená, že jsou nutností. Dítě zde může konečně potkat někoho, kdo je ve stejné situaci, třeba i ze sousedního města tam u vás “doma”. Navíc si těmito setkáními udržujete češtinu, můžete dokonce i zorganizovat třeba Mikuláše na pláži. Udržování českých tradic je uklidňující jistotou, kterou zná dítě z domova a pomůže mu víc se cítit “doma”.

• Kontrolní dovolená

Pokud teprve uvažujete o přestěhování a nemáte ještě rozhodnuto, kterou zemi poctíte vaší návštěvou, nebo víte, že celé dětství sníte žít v Austrálii, ale nejste si jistí, možná je lepší jet nejdřív do Austrálie na dovolenou a s realným pohledem na místní život se pokusit vžít do ducha domácích.

• Aklimatizace

Dejte dítěti čas na aklimatizování (i několik měsíců) a neodsuzujte ho za jeho pocity nebo činy “mimo charakter”.  Sami se zamyslete, jestli náhodou náhlá plachost nebo první pětka z matematiky nejsou náhodou znakem něčeho úplně jiného.

• Jistota

Ujistěte je, že o kontakt s rodinou a kamarády nepřijdou. Ještě před vašim odjezdem zorganizujte oslavu na rozloučení s nejlepšími kamarády a rodinou. Plánujte pravidelné návštěvy zpět do Čech. A pokud jsou dostatečně staré, podporujte používání Facebooku a podobných sociálních sítí na udržení kontaktů. Čas strávený na počítači samozřejmě musí být vámi kontrolovaný, a neberte jej jako ztrátu času, ale jako hodinu cizího jazyka, neboť díky němu vaše dítě bude nenápadně používat i češtinu a hned tak ji nezapomene. A pak je tu samozřejmě Skype, který vám všem umožní zdarma neomezené video rozhovory dokonce i s babičkou a dědou, které je to ovšem nesmíte zapomenout naučit ještě před vaším odjezdem, aby se pak neměli na co vymlouvat.

• Kontinuita života

Je dobré, aby dítě mělo nějaký kroužek, který může pokračovat co nejdříve po příjezdu do nové země. Děti, pozapomenou na rozdíly v místě a budou si připadat “jako doma”. Navíc získají nové příležitosti k začleňování do komunity, získávání přátel a procvičování jazyka.

• Škola

Možná trošku kontroverzně se domnívám, že čím dřív dítě začne navštěvovat školu, tím lepší. Nejen že je v okolí sobě rovným, okamžitě procvičuje jazyk a může pozapomenout na své trable, ale Vám to dá také možnost v klidu vybalit a zařídit všechny ty administrativní věci. Pokud ale jako já, třeba odjíždíte do Austrálie, kdy tam zrovna začínají prázdniny a nový školní rok začína až v lednu, tak samozřejmě nemáte na výběr. Já pokaždé když jsem v Čechách, se snažím zařídit pro děti školku nebo příměstkský tábor alespoň na nějaký ten týden hned na druhý den po našem příjezdu. A nám to funguje.

Přes všechen ten stres pro všechny členy rodiny a počáteční překážky, se domnívám, že z dlouhodobého hlediska je jisté, že životem v zahraničí si obohatíme nejen naše multikulturní cítění, osvojíme si cizí jazyky, získáme nové přátelé a prožijeme nové vjemy, ale právě díky těmto neocenitelným zkušenostem z nás mohou být bohatší lidé a nám i našim dětem se otevřou brány dokořán nepředstavitelným možnostem.

Tak zatím. Jdeme s dětmi skypovat s babičkou, dát naše fotky z výletu na Picasu a nastudovat si něco v encyklopedii o velrybách a korálech.