Jak dětem vybrat správnou paní na hlídání?

Každý to známe - milujeme je k zbláznění, ale jednou přijde den, kdy zkrátka potřebujeme uprchnout a chceme být s partnerem aspoň na chvíli zase sami a dlouze se ruku v ruce, při romantickém plápolání svíček, dívat jeden druhému zamilovaně a nerušeně do očí. A protože většina z nás maminek je ostatních 364 dní v roce plná výmluv, proč s partnerem nemůžeme být zase "my", pojďme to, maminky, zkusit alespoň v náš druhý největší den v roce - na svátek matek ...

Baby Blues (r)

No jo, ale co udělat s hlídáním, říkáte si? Nasnadě je, konečně si najít spolehlivou chůvu na hlídání, které můžeme ty naše drobečky, s absolutní důvěrou, svěřit.

Protože celé roky žijeme daleko od rodiny, kdy se nedá využít nekonečná vstřícnost babiček a tet na hlídání, tak třeba i na hloupou návštěvu zubaře, zajítí ke zkouškám nebo kadeřníkovi, jsem potřebovala najít někoho na hlídání.

Sama jsem, coby školačka, léta hlídala děti různého věku, a i jako au-pair jsem si užívala a libovala si v extra přivydělaných korunkách jako babysitter.  Čím lepší raport s rodiči a dětmi jsem měla, tím víc doporučení jsem dostávala a hlídání nebralo konce. Teď samozřejmě hledám tu správnou obět pro ty naše „poklady“ buď přes agentury, známé, vyptávám se rodičů ve školce, nebo vyvěsím inzerát na poště či v samoobluze.

A jak tedy poznat tu správnou slečnu-paní na hlídání?

Stejně jako při výběru bot, auta, školky nebo restaurace, myslím, že není fér generalizovat a myslet si, že existuje dobrá nebo špatná slečna na hlídání. Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému a naopak. Samozřejmě, že záleží na řadě osobních faktorů: jaké jsou naše rodinné hodnoty, kvality a zájmy, které chci v dítěti budovat, kolik si můžu dovolit za ni utratit, jak často ji potřebuju anebo třeba jak dlouho dopředu potřebuje dát vědět, že ji budu potřebovat  apod.

Pokud odsunu na vedlejší stranu fyzické předpoklady, které by u ní vyžadoval manžel (ano, všichni muži by chtěli mít doma na obdiv vnadnou, vysokou, pohlednou a štíhlou modelku) – snažím se hlavně věřit svým instinktům. Pokud už ve dveřích nemám ten správný nevysvětlitelný pocit, který ani během pohovoru nezmizí, je těžké si namlouvat, že jenom kvůli dobrým referencím a kvalifikacím si s ní zrovna já budu rozumět.

A o čem si s ní při pohovoru vykládat?

Já považuji za důležité přátelsky se s ní pobavit o tom, proč má ráda děti? Zda s nimi někdy pracovala? Jaké má zkušenosti? S čím byla nespokojená u bývalé rodiny a proč? Proč hledá takovouto práci a co od ní očekává? Zkrátka vysondovat zda zapadá do mých potřeb. Pokud například vím, že převážně budu chtít někoho dopoledne, abych mohla chodit do fitka na pilates, ale ona je v té době ve škole, cesty se nejpravděpodobněji rozejdou. Stejně tak pokud vím, že kvůli mé práci jí často dám vědět jen hodinu dopředu, že ji budu potřebovat a ona bydlí na druhém konci města, je jasné, že  to asi nebude klapat.

Ale i na praktické otázky musí přijít řada. Zda je pro ni přístupné dohlížet na dítě s určitým druhem alergie, postižení nebo mentálního nedostatku. Dobré je získat od ní kreativní rozřešení hypotetické situace, jak by třeba doma s dítětem určitého věku trávila deštivé odpoledne? Nebo zda má vyzkoušený jí blízky přístup k výchově? Jaký má postoj se stanovením hranic a disciplíny? Anebo zda by jí dělalo problémy dodržovat vámi stanovené zákazy a hranice, se kterými ona nesouhlasí.

Myslím, že je důležité také vědět, jak by se zachovala při otázce první pomoci a bezpečnosti, kdyby např. dítě zvracelo, bouchlo se do hlavy, krvácelo z nosa, bylo pokousáno psem, uteklo nebo si zadřelo třísku?

Pamatuju si, jak v dávných dobách, kdy jsem já sama podstupovala výběrový proces, mě nejedna rodina při pohovorech, požádala, zda bych s nimi a s dětmi zašla na chvíli na hřiště, procházku nebo si s dětmi pohrála v pokojíčku. Vůbec jsem tomu tehdy nepřidávala žádnou váhu a naprosto jsem si užívala čas s dětmi strávený. Zpětně ovšem vidím, že požádání potenciální slečny na hlídání o převzetí vedení a jednání, jako by tam rodiče nebyli, byl skvělý tah jak zjistit, jak umím navázat vztah s dětmi, jak se děti v mojí přítomnosti chovají a jak se chovám i já.

Možná stojí za zvážení, pokud jsou děti už dostatečně velké a je s nimi rozumná domluva, zeptat se jich na jejich názor a jestli se jím Vámi vybraná slečna taky zamlouvá. Rozhodně si nemyslím, že je dobré děti neinformovat o jejím příchodu – a to v jakémkoliv věku – a vybalit to na ně např. až slečna stojí ve dveřích. Já se snažím k dětem přistupovat jako k rovnoprávnému človíčku s vlastním názorem (samozřejmě s přihlídnutím na věk), proto se svými dětmi každé velké rozhodnutí pěkně probereme. A pokud se někam s manželem chystáme a má někdo přijít, ujistím se dostatečně předem, že děti chápou co to bude pro ně obnášet a jaké chování od nich očekávám.

Co si připravit, než chůva poprvní přijde hlídat?

Když už „lustrační“ výběrový proces přinesl slibný výsledek a s partnerem plni očekávání a v celé své parádě netrpělivě očekáváme její příchod, mám pro ni připraveno následující:

-        náhradní sadu klíčů a ujistím se, že ví jak dveře zamknout a odemnknout

-        informace a telefonní čísla na případnou policii, ambulanci, jména rodičů, telefonní čísla, adresu kde budeme, nebo případně tel. číslo na nejbližší příbuzné, přátelé pokud jsme třeba mimo město ...)

-        provedu ji po domě, aby věděla, jak složit nebo rozložit kočárek, kde je lékarnička, plínky, ručníky, telefon a jiné základní potřeby ...

-        podle denní doby vysvětlím kdy je další jídlo a co k němu, v kolik se půjde do postele, obvyklá rutina před spaním, kolik času může být na počítači nebo televizi, zda může jít hrát si k sousedům, jezdit ven na kole apod.

-        plus jakékoliv jiné specifické potřeby a instrukce k jídlu, hraní, chození po venku, zdravotnímu stavu, venčení psa, zákazům atd.

A pak už jenom zabouchnu dveře a se škodolibou radostí hodné jenom matky, co je dlouhá léta svázána mateřskými povinnostmi, přemýšlím, zda by nešlo vypnout mobil, abych mohla svůj zasloužený čas od dětí prožít jak se patří.

Přeju vám příjemné a pohodové dobíjení baterek, maminky. Každá z nás si to občas zaslouží, a nemusí být zrovna svátek matek nebo vaše narozeniny. Do neděle to určitě ještě stihnete ...

Malí světoběžníci i já se těšíme zase někdy příště ...

>>> Plně si uvědomuji, že s výchovou se samozřejmě nemůžeme shodnout všichni ve všem. Každé dítě je opravdu jiné a každý z nás jsme jiný. Osobně se kolikrát nemůžu na výchově shodnout ani s vlastním manželem. To je ale úplně v pořádku. Já sama mám děti jenom dvě, ale můžu Vám zaručit, že  nemůžou být víc odlišní. To co funguje na jednoho, se totálně mine účinkem u toho druhého a naopak.

>>> Mé tipy zde zveřejněné, nejsou detailní součet kroku za krokem, které musí být do puntíku následovány. Berte je spíš jako hrubý návod, z něhož možná jedna věc bude vyhovovat zrovna vám a vaším dětem.