Vztah Evropské unie s Tureckem – trnité dilema evropské zahraniční politiky

Situace, kdy žádné řešení nevede k uspokojivému výsledku, se v politologie nazývá The Thorny Dilemma, tedy trnité dilema. EU se v současné době ve vztahu s Tureckem dostala právě do takové situace.

Uprchlická krize, kdy zejména balkánskou cestou proudí přes Turecko do Evropy tisíce uprchlíků denně, přinutila nejvyšší evropské politiky, zaujmou vstřícný postoj k této zemi, jejíž současné vedení provádí, mírně řečeno, kontraverzní politiku, která jde často proti zájmům EU. Turecké vlády nejenže dlouhodobě upírají kurdské menšině plná občanská práva, ale ta nynější dokonce vyostřili boj s Kurdskou stranou pracujících (PKK), která je nejvýznamnější představitelkou kurdské menšiny. V minulosti EU sice Turecko za jeho postoje k této menšině občas kritizovalo, ale protože je tato země významný obchodní partner EU a opora jižního křídla NATO, nebyla tato kritika příliš důrazná. V současné době, kdy PKK podporuje své bratry v Sýrii v boji proti Islámskému státu, se tato, oficiálně teroristická organizace, stala neformálně spojencem EU, protože vlastě chrání zájmy západu v této oblasti[1]. Turecký prezident Erdogan naopak neoficiálně podporuje ISIL, protože ten nejenže likviduje pro Turky nepohodlné Kurdy, ale přispívá i k rozvratu syrského režimu což hraje Turkům do karet, protože tito se již od počátku vypuknutí občanské války v Sýrii snaží využít toho to konfliktu k prosazování svých mocenských zájmů[2]. Turecko přímo podporuje umírněnou syrskou opozici, ale také nečinně přihlíží k pronikání radikálních islamistů z Evropy přes své území do oblasti kontrolované Islámským státem, přehlíží pašování ropy, jejíž prodej ISIL částečně financuje a turecké území také poskytuje islamistům logistické zázemí. Dá se říci, že Turecko společně se Saudskou Arábií jsou hlavními překážkami k uklidnění situace v Sýrii a tedy i zastavení proudu utečenců proudících do Evropy.

Po vstřícném postoji, německé kancléřky Merkelové, k syrským uprchlíkům znatelně zesílil proud utečenců snažících se dostat do Německa a sami Němci si uvědomili, že tento příliv nemohou zvládnout a že jejich kancléřka uložila do základu EU časovanou bombu, která může ohrozit nejen Němce samotné, ale celý kontinent. Nikdo neví kolik je mezi uprchlíky islámských radikálů, a ani zda se mohou lidé s výrazně kulturně odlišného prostředí v Evropě asimilovat[3]. Nejvyšší politici EU jsou tedy nuceni s Tureckem vyjednávat o pomoci, která má uprchlickou vlnu zastavit. Dá se říci, že nabídka 81 mld. korun Turecku na náklady spojené s fungováním uprchlických táborů v této zemi není až tak přehnaná, ale nikde není jistota, že tato suma bude efektivně využita. Ovšem další požadavky Turecka staví EU do velmi delikátního postavení. Přiznání statutu bezpečné země Turecku EU v podstatě legalizuje akce proti Kurdům, zrušení víz pro Turecké občany a případný vstup Turecka do EU může zase vést k nahrazení imigrantů ze Sýrie za imigranty z Turecka, kterých může být i daleko více. Kulturně homogenní Evropa by se vstupem Turecka do EU mohla dostat do permanentního konfliktu s islámskou kulturou a tradicemi, což by ji neustále oslabovalo. Není také od věci zmínit, že hranice EU by se dostaly do přímého kontaktu s výbušným regionem Blízkého východu, což by mohlo být velmi nebezpečné.

Evropa tedy dnes má před sebou neřešitelné dilema. Na jedné straně EU Turecko potřebuje k přibrzdění uprchlické vlny, na straně druhé kšeft s Tureckem znamená popření evropských hodnot, což se může v budoucnu vymstít. Je paradoxem, že EU má Turecku platit za zastavení uprchlické vlny, kterou Turecko částečně, svou politikou v Sýrii, vlastně vytváří. Evropa si ale za tuto situaci může v podstatě sama. Neuvážená politika Německa, snaha vyvážet demokracii do zemí, které ji odmítají, či neschopnost evropských politiků nastalou situaci řešit, to jsou jen některé věci, které dovedly EU do dnešní svízelné situace. Je nutno najít odvahu a rozetnout gordický uzel syrského konfliktu. Je potřeba donutit sunnity, alávity i Kurdy zasednou k jednacímu stolu a konflikt nějak rozumně vyřešit.

[1] Více o Turecko-Kurdských vztazích na: http://alesmerta.blog.idnes.cz/c/471357/spinavy-kseft-s-tureckem-ma-podporu-ceske-vlady.html

[2] Více o situaci v Sýrii na: http://alesmerta.blog.idnes.cz/c/476356/obcanska-valka-v-syrii-z-pohledu-akteru-a-jejich-cilu.html

[3] Více o zaměstnávání imigrantů na: http://alesmerta.blog.idnes.cz/c/479572/pomohou-imigranti-ozivit-evropsky-pracovni-trh.html