Dovozem levné pracovní síly k vyšším mzdám?

Téměř všechny politické strany nám před volbami slibují růst mezd a naivní občan jim to „žere“, protože tato perspektiva je velice lákavá.

To, že recepty, jak těmto vyšším mzdám dospět, jsou z velké části z oblasti sci-fi a že jejich uvedení do praxe by buď zruinovalo veřejné rozpočty, či by znamenalo přenesení nákladů, dnes hrazených z veřejných rozpočtů, na bedra obyvatel, vám však nikdo neřekne. Reálně myslící volič by měl takové sliby, založené povětšinou na daňovém inženýrství, ignorovat a zaměřit se spíše na jiné části stranických programů, protože vládnoucí politici sice mohou stanovovat výši platů ve státní sféře, ale v té soukromé tak mohou činit většinou jen nepřímo, pomineme-li zvyšování minimální mzdy. Problém našich nízkých mezd je ovšem především problémem naší nevýkonné ekonomiky, která je postavena, ze značné části, na výrobě zboží s malou přídavnou hodnotou a je tedy na snadě, že chceme-li se mzdově dotáhnout na vyspělé západní země, musí proběhnout přechod od ekonomiky „montoven“ k ekonomice postavené na produkci sofistikovaných výrobků a to při vysoké produktivitě práce. K rozvoji takové ekonomiky může stát přispět dotacemi na vědu a výzkum, zkvalitněním našeho školství, či daňovými úlevami pro firmy investující do nových technologií.

Bohužel mezi značnou části naší politické reprezentace převládá názor, že je lepší jet ve vyjetých kolejích a nedráždit majitele fabrik chrlících tuny polotovarů, než přistoupit k reformám, které by dnešní tristní stav změnily. Příkladem takového nezodpovědného konání je i snaha řešit současný nedostatek pracovních sil dovozem levné pracovní síly z východu. Hospodářská komora poptává 150 tisíc pracovníků a jak se zdá, tak tento její požadavek našel příznivou odezvu u Hnutí ANO, ODS a TOP 09. Hnutí ANO chce například prosadit zrychlení udělování pracovních povolení zahraničním pracovníkům dle požadavků firem. Podle Babiše je příchod „gastarbeitrů“ nutný pro další rozvoj naší ekonomiky a zisk z něho budou mít nejen majitelé firem, ale i občané, skrze vyšší výběr daní. Toto tvrzení pana Babiše je jistě pravdivé, ale celá věc má háček. Touto politikou se nikdy k sofistikované výrobě nepropracujeme, protože tak jen konzervujeme současný stav a existuje zde navíc ještě riziko, že v případě nenadálé ekonomické krize zůstanou na bedrech státu tisíce nezaměstnaných.

Proti této cestě k „prosperitě“ se staví odbory, KSČM, ČSSD a KDU-ČSL jenž preferují opatrnější a selektivnější vydávání pracovních povolení a to především pro profese, kde nelze najít domácí náhradu, např. pro lékaře a zdravotní sestry. Oprávněně také namítají, že příliv dělníků a zaměstnanců služeb brzdí růst mezd, což sice pravice bagatelizuje, ale praxe ukazuje, že pravda je na straně těchto subjektů. Zkusme si hypoteticky představit, co se bude dít, pokud nepřijde nějaký hospodářský otřes a nebude umožněn masový přísun zahraničních dělníků. Firmy s výrobou zboží s vyšší přídavnou hodnotou budou mít dost prostředků na to, aby přetáhli pracovníky z firem, které žijí jen díky levné pracovní síle a ty pak zkrachují. V regionech, kde je pracovních dostatek, mohou tyto firmy nadále fungovat, jen se zabrzdí jejich rozvoj. Případní nadbyteční pracovníci se mohou rekvalifikovat na profese, které jsou dnes poptávány, např. pracovníky sociálních služeb, strojvůdce, řidiče kamiónů, či autobusů a nenastane tak situace, kterou straší bloger Jana Ziegler, tedy že bez dovozu levné pracovní síly nám zkolabuje veřejná doprava[1]. Situace se samozřejmě nezmění ze dne na den, ale je potřeba alespoň tento proces nastartovat a kdy jindy než v době, kdy ekonomika roste a na trhu práce převažuje poptávka nad nabídkou. Zaváhání se nám nemusí vyplatit.  

[1] http://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=624705