Je to úděl každého z nás- přijímat kritiku. Ne každý to umí. On taky ne každý umí kritiku podat tak, že si z ní kritizovaný může odnést něco konstruktivního. Většinou, když vyjadřujeme nesouhlas, neděláme to s ohledem na druhou stranu, že bychom jí snad chtěli pomoci, někam posunout, ale většinou jen proto, abychom realizovali potřebu vlastní nadřazenosti nebo vyjádřili čiré rozčarování a dali druhému najevo, jaký je blb.
Ovšem jen na neúspěchu člověk roste. Jen nepřítel a nesnáze nás zocelí a posunou zase o kousek dopředu, i když se nám to nelíbí. Že je to bolestivé víme všichni.
Kritiku jsem poznala už v dětství, kdy se mi tatínek ,,dobře míněnými radami“ snažil nastínit, jak a co bych měla a mohla dělat lépe (dělá to dodnes, jen si to už tak neberu). Na střední škole pak, když mi vysvětloval matematické úlohy, to také jistě to nemyslel zle, když po třetím pokusu po mně hodil sešit a rozkřikl, že jsem blbá a že už to jinak podat neumí.
Kritika není nikdy příjemná, i když je vyřčena s citem. Nedobře se nám poslouchají vlastní chyby, o kterých si myslíme, že je vlastně nemáme. Obrana pak bývá nikoli zamyšlení se, zda přeci jen druhý nemá pravdu, ale usilovné přemýšlení nad tím, jak mu ukázat, že ani on není bez chyb.
Poslední dobou se mi ale zdá, že kritice (a nejen té) vévodí vulgarita. Kdo umí pořádně od plic říci, co si myslí, s náležitým slovníkem, cítí se být jako vítěz. To jsem mu to natřel. Zkrátka takt a umění rétoriky jako takové zcela vymizelo. Společenská komunikace na úrovni již není dost in. Stačí, když projdu kolem základní školy, kde děti ve věku kolem třetí třídy prchají domů a cestou po sobě povykují Nějaké výrazy ani neznám. Ale otázka je: Kdepak se je učí?....
Stejně tak, když se tak probírám blogy a čtu různé příspěvky do diskuze, někdy se až nestačím divit, jak odstře různí čtenáři reagují na názory jiných. A přitom jde jen o to, že někdo má potřebu svobodně sdělit svůj názor na věc a co udělá ten, co si to přečte a nesouhlasí? Pěkně mu to dá znát!
Jen si tedy myslím, že by bylo dobře, kdyby se lidé více respektovali a uznávali své názory, i když se neshodují s jejich….A taky světový mír..:)
A vůbec, že bych se na to ……….:)
