Je léto a období výletů. Rozhodli jsme se tedy vystoupat na hrad Bezděz. Už po cestě ke hradu jsme objevili nenápadnou cedulku: Astrolog dnes na hradě. Ne snad, že bych horoskopům dávala přílišnou váhu, nicméně nikdy není na škodu něco se o sobě dozvědět a udělat si na věc vlastní názor.....
Seděl v kapli a nebýt moderního počítače před ním, skoro bych si myslela, že přišel z dob dávno minulých. Jen ten havran na rameni a svíce na stole chyběli. Z pod kulatých brýlí se dívala malá očka, vlasy šedivé, na ramena a přes sebe černý hábit. Když jsem mu sdělila datum a čas narození, objevil se mu na monitoru kruh a v něm spousta barevných čar. Začal výklad, na můj vkus možná až příliš ze široka, rozumněla jsem tak polovinu z toho, co mi říkal. Pak to ale začalo...Dozvěděla jsem se například, že budu mít problémy s mužskou energií a vůdcovské sklony (vzhledem k tomu, že mám doma dominantnějšího muže, to je důležitá informace k zamyšlení). Ale co mi z celého výkladu zůstalo v hlavě nejvíce, byl můj karmický úkol. Podle astrologa (a horoskopu) je to- naučit se komunikovat. Jistě neměl na mysli jen známé rčení, že ,,kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem." Najednou jsem si uvědomila, že na tom skutečně něco bude.
Komunikovat umíme všichni. Už odmalička komunikujeme s maminkou, kamarády na písku, ve škole, v zaměstnání, s prodavači nebo úředníky. V zásadě si rozumíme, co se obsahu slov týče. Ale ten zbytek? Kdo z nás může skutečně říct- umím s druhými komunikovat. Naslouchám, neskáču do řeči, rozvíjím debatu konstruktivními otázkami, zbytečně nekritizuji a neshazuji druhého a respektuji jeho názor, i když se neshoduje s mým? Kdo z nás je skutečně empatický a co víc, kdo se o to i snaží?
Ženy jsou v komunikaci obecně čilejší než muži. Při komunikaci (té verbální) se uvolňují a řeší své problémy. Na rozdíl od nich muži spíše mlčí, zvláště pokud mají problém. Zalezou si do své jeskyně a vylezou až když mají jasno.
Můj úkol pro tento život tedy bude naučit se mluvit s druhými, chápat jejich postoje, dekódovat postoje, pohyby, vycítit situaci a jejich energii a náladu. Není to vůbec lehký úkol, ale já se pokusím.
Slovo je mocný nástroj, kvůli němu vznikají války a neshody, slovo konejší, povzbuzuje a zraňuje. Přesto s ním neumíme nakládat s úctou. Plácáme páte přes deváté, bojíme se ticha a tak radši mluvíme a často mluvíme dřív, než myslíme (jak se říká- jako první jsme se naučili mluvit a pak myslet a toto zpoždění jsme již nedohnali).
Slova jsou důležitá...Jsou slova důležitá? Hálo, rozumíte mi?
