Moderní svět v podání Českých drah aneb Jak udělat složité, co bývalo jednoduché

Dávno pryč jsou doby, kdy  železnice fungovala. Tradičně, ale fungovala. Dneska je všechno jinak...  Máme internet a tisíc možností -  jenže jsou to spíš možnosti, jak všechno zkomplikovat. A když se přidá lidský faktor....

Kdysi, za mého mládí, fungovala železnice trochu jinak. Cestující přišel k okénku (pravda, někdy byla fronta), koupil si jízdenku, tuhou kartičku odněkud někam. Existovaly osobáky, rychlíky za příplatek a mezinárodní rychlíky. Všechno bylo jednoznačné a jasné. Ve vlaku přišel průvodčí, pozdravil, proštípl lístek. Pokud jste ho neměli a přišli za ním včas, hudral, ale prodal vám s příplatkem jiný. Pokud jste měli lístek na osobák z X do Y, bylo jedno, zda jste ten den jeli nějakým osobákem ve tři ráno nebo v pět odpoledne...

Dneska máme aplikace, internet, tisíc a jednu variantu jízdenek. Jednotlivé, hromadné, dětské, mladistvé, studentské, seniorské....aby se v tom prase vyznalo. Průvodčí nemá kleštičky, nýbrž čtečku.

To by ještě nebylo tak hrozné. Hrůza na tom je, že jako obvykle nám technologie činí z toho, co bylo průzračně jednoduché, složitou operaci.

Včera jsem se dopustila výletu do Prahy. Abych byla v klidu a nemusela se po cestě o nic starat (haha!!), koupila jsem sobě i synovi zpáteční jízdenku přes IDOS. Až potud dobrý. Jenže divadlo skončilo dřív a já mám doma maminku s demencí, kterou hlídal manžel. Zajásala jsem, že mohu jet dřívějším vlakem. Jízdenku máme, hup do vlaku a jedeme.

Přišel průvodčí, starší muž. Místo "Dobrý večer" vyštěkl na mou sestru: "Průkaz cestujícího nebo občanský průkaz!" Sestra je totiž 65+ a vypadá dobře, tak asi aby ČD nepřišly ku škodě. Budiž. Sestra vyndala průkaz, pan Jeho Výsost Důležiťák První prozkoumal průkazku s důkladností bankovního odhalovače padělaných bankovek. Mezitím já jsem si připravila QR kód jízdenky.

"Tam žádnou jízdenku nemáte!"

"Jak to? Mám ji koupenou přes IDOS! Vidíte, tady je napsáno Ticket!"

"Udělejte mi to větší!" Kouká na text. "No, jo, ale vy máte neplatnou jízdenku, tohle je na osobák!"

"A to vadí? Pokud vím, rychlíkové příplatky už dávno neexistují!"

"No samozřejmě, že to vadí! Musíte si zakoupit novou jízdenku!"

V tu chvíli se do toho vložila sestra:

"A nemohl byste to tam nějak přehodit nebo přepsat?" zeptala se vlídně a prosebně.

"Do 15 min. před odjezdem! Teď už to nejde!"

Já Důležiťákovi povídám: " Zaplatit můžu jedině kartou, to jde, ne?" Sestra se ještě snažila s humorem vysvětlit Jeho Výsosti, že jsme všechnu hotovost nechali v Praze.

"Platba kartou není garantovaná platba," odvětil Důležiťák První tónem, jakým se kdysi bavil venkovský šlechtic s otrhanou žebračkou, obtěžující ho na prahu kostela. "Cestující je za zákona povinen mít u sebe hotovost! Když v krámě nejde čtečka, taky musíte mít hotovost!"

"Ne," na to já", "v tom případě si ten nákup nevezmu a je to..." Naštěstí mě neposlouchal, přece jen ( u vědomí toho, že jinak z nás peníze nedostane) to zadal na platbu kartou se slovy "A to BUDU HODNEJ a nebudu vám počítat penále!"

"No, to děkujem," neodpustila jsem si.

A tak jsem vyplázla dalších 280 Kč - za nic. Měla jsem poctivě, včas a za plnou cenu koupenou jízdenku tam i zpět pro dvě osoby. Jediný náš hřích byl v tom, že jsme jeli domů o jeden spoj dříve. Že jsou jízdenky vázané na osobu jako někde v totalitě, to už jsem akceptovala, ačkoli s tím nesouhlasím a nechápu to, pokud se jedná o obyčejnou jízdenku bez výhod a slev. Ale že je člověk povinen jet určeným vlakem.... Nebudou se zavádět ve dveřích vlaku nakonec osobní prohlídky?

Ve vlaku je sice displej s dobou odjezdu a dojezdu a s momentální rychlostí vlaku a já nevím čím ještě, ale člověk z toho zase tak moc nemá, když právě zaplatil podruhé tutéž jízdenku.  Doufám, že aspoň u pokladen zůstane jízdenka jízdenkou pro ty babičky, které jedou z Horní Dolní do Kotěhůlek jednou za rok a opravdu nemají kapacity na to, studovat na internetu patnáct nebo kolik možných druhů  jízdenek a jejich úskalí. 

Jestli si České dráhy takhle představují využití moderních technologií, tak to pěkně děkuju a prosím o znovuzavedení tuhých kartiček, které kleštičkami proštipoval usměvavý průvodčí. 

Nebo aspoň toho průvodčího! Ani se nemusí usmívat, stačilo by možná jen to Dobrý večer a Nashledanou...