Už padesát let uplynulo od smrti královny šansonu Edith Piaf a lidé stále nezapomněli. Nezapomněl ani francouzský novinář a muzikolog Jean-Dominique Brierre, který při příležitosti kulatého výročí vydává životopis zpěvačky s podtitulem Bez lásky nejsme nic. V češtině kniha vychází v nakladatelství Metafora v překladu Jakuba Volného.
Možná si říkáte, proč další životopisec sáhl po námětu, který byl zpracován již tolikrát... Ano, i český čtenář měl možnost se s osudy legendární zpěvačky seznámit. Začátkem devadesátých let u nás vyšla kniha Edithiny nevlastní sestry Simone Berteaut, která vzpomíná na společná dobrodružství v pařížských ulicích a na vzestup i pády své dlouholeté přítelkyně. V roce 2004 se na pulty dostává autobiografie Kolo štěstí - paměti z pera samotné Edith Piaf a za pozornost rozhodně stojí i titul Nelituji od poměrně zkušené dokumentaristky Carolyn Burkeové z roku 2011. Svou troškou do mlýna přispěl též letitý přítel zpěvačky Jean Noli (Přísně tajné) nebo autoři Philippe Crocq a Jean Mareska. Proč tedy další životopis a co nám může nabídnout nového?
V první řadě je třeba si uvědomit, že život Edith Piaf byl nesmírně pestrý a bohatý na události. Nikomu by se nepodařilo vměstnat všechno do jednoho svazku, proto se autoři věnují buď jen určité životní etapě nebo se zaměřují spíše na stránku osobní či spíše na stránku profesní. Osudy zpěvačky jsou navíc opředeny nejrůznějšími legendami; už za jejího života vznikaly četné fámy, které Edith Piaf nikdy nevyvracela. Ona sama předkládala fakta s maximální volností, ať už vědomě či nevědomě. Některé historky jsou opravdu
groteskní a vyloudí na tváři úsměv, jiné budí soucit. Tak to mělo být, to byl cílený image zpěvačky, která ráda zveličovala a kolem které se stále něco dělo. Vytvořit na základě téhle všehochuti životopis, jenž by byl faktograficky věrný, je velmi obtížné. Proto také drtivá většina knih o Edith Piaf staví spíše na těch legendách nebo to míchá s fakty dohromady.
Jean-Dominique Brierre se pokusil o životopis faktograficky přesný a je jedním z mála autorů, kterým se podařilo nepodlehnout citu a zachovat si nestrannost a střízlivý úhel pohledu. Jako muzikolog navíc knihu obohatil o své znalosti z oboru hudební vědy a vývoje hudby. Zamýšlí se nad tím, kdo a proč ovlivnil začínající Edith Piaf a koho naopak později ovlivnila ona, proč právě realistická píseň měla u lidí takový úspěch a kam se díky Piaf světový šanson (a nejen šanson) posunul. Autor se tedy věnuje spíše té profesní stránce osobnosti, která někdy zůstává ve stínu různých afér, milostných vzplanutí a rozchodů.
Kniha obsahuje citace z osobní korespondence, z dobových novinových článků a rozhovorů i nejzajímavější úryvky z toho, co o zpěvačce řekli její přátelé, milenci a známé osobnosti. Také samotným písním věnuje autor značnou pozornost, uvádí zde originální texty s vysvětlivkami a komentáři, aby čtenáři lépe porozuměli duchu doby a pochopili, proč se z některých songů staly hity a z jiných ne.
Brierre už v úvodu bilancuje a shrnuje těch uplynulých padesát let, kdy se nikomu nepodařilo sesadit Edith Piaf z pomyslného trůnu, přestože k tomu mnozí měli blízko. Zpěvaččina tvorba dodnes inspiruje umělce po celém světě, nejen v Evropě a v USA, ale i v Jižní Americe, v Africe a dokonce i v arabských zemích bychom našli hudebníky, kteří si oblíbili repertoár Edith Piaf a obdivují její fenomenální jevištní projev natolik, že se rozhodli šířit povědomí o této malé Francouzce dál a předávat je dalším generacím.
Lidé také dodnes hltají její životní příběh, který nabízí tolik dramatických zvratů, že by se za ně nemusel stydět ani ten nejdivočejší romanopisec. Málokdo však Edith Piaf zcela porozumí; nakonec ani ona sama se v sobě příliš nevyznala, o to lákavějším objektem zájmu se stala.
Čtenáři a posluchači porozumět chtějí, chtějí rozlousknout to tajemství úspěchu, šarmu, vášně a citu a v jistém smyslu i nesmrtelnosti, neboť Edith Piaf nikdy nebude patřit k hvězdám pro pamětníky, jejichž svit postupem času bledne.
Jean-Dominique Brierre v knize rovněž zmiňuje francouzsko-britsko-český film Edith Piaf z roku 2007, který se stal životní výzvou pro francouzskou herečku Marion Cotillard. Ta za ztvárnění hlavní role získala řadu ocenění včetně Oscara. Někteří ovšem filmu vytýkají, že Piaf je zde vykreslena příliš záporně... Inu, záleží na vás, jak velcí jste moralisté. Pravdou je, že Edith Piaf nikdy svatá nebyla a těžko bychom mohli říct, že šla mládeži dobrým příkladem. Jakmile však vystoupila na jeviště a začala zpívat, lidé jí ochotně všechno odpustili. A divíte se?
Životopis Edith Piaf Bez lásky nejsme nic si můžete koupit v elektronické podobě na webu Knihy.iDNES.cz ve formátu ePUB, Kindle (Mobi) a PDF pro čtečky.
Fotografie Edith Piaf je z roku 1962, zdroj Wikimedia Commons, adresa odkazu: Edith Piaf in Rotterdam.
