Růst ekonomiky nebo krásná příroda?

Růst ekonomiky nebo krásná příroda? Tuto otázku si kladu vždy, když jedu kolem ostravské Nové huti (dnes Arcelormittal). Podle mě můžeme mít obojí. Nikdo, ani pan prezident, mi nevymluví, že naše ekonomické aktivity neovlivňují kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. My jsme odpovědni za ovzduší ve městech, za množství vyprodukovaného odpadu, i za globální oteplování. Já před těmito fakty nechci zavírat oči.  Na facebooku jsem od vás zaznamenal, že my přece nemůžeme nic změnit, že jsme malá zemička uprostřed Evropy a například klimatické změny jsou globální. To bychom si mohli říct všichni. Minimálně můžeme změnit okolí a nepořádek v našem městě.

Nezměníme základy našeho hospodářství a náš způsob života. Nezměníme ani naši závislost na energetice. Ropa, zemní plyn a uhlí. Potřebujeme tato fosilní paliva? Do jisté míry ano. Ale naše závislost na fosilních palivech se podílí na klimatických změnách. Druhým negativním jevem naši závislosti na ropě a plynu jsou bezpečnostní dopady, dovážené suroviny jsou totiž z politicky nestabilních zemí. A to už nemluvím o astronomických cenách těchto surovin. Stát musí podporovat investiční projekty zaměřené na rozvoj solární a geotermální energie. Já sám žádám, aby stát podporoval investice do obnovitelných zdrojů, aby stát podpořil výzkum a vývoj nových technologií a toto know-how zpřístupnil malým a středním podnikatelům.

Možná se teď pustím na tenký led, ale jsem přesvědčen, že od závislosti na fosilních palivech nám může pomoc jaderná energie. Pokud zůstaneme energeticky závislí na dováženém zemním plynu, tak cena energií bude neustále růst a dopadne to na všechny firmy a občany České republiky. Uvědomuji si rizika spojená s jadernou energií. Ale co je dnes bez rizika?

Sáhněme si trochu do svědomí. Víme, kolik energie denně spotřebujeme? Využíváme ji úsporně? Nebo nám stačí vědět, kolik máme měsíčně za elektřinu zaplatit? A přitom se dá tolik ušetřit. Pokud už nechceme chránit životní prostředí, tak mysleme na svou peněženku. Existují programy na zateplování veřejných i obytných budov, nenechme tam ty peníze jen tak ležet. Nemám rád slovo regulace, ale velký význam můžou mít i přísnější energetická kritéria na domácí spotřebiče.

Jezdíme raději autem nebo vlakem? Je pravda, že na produkci skleníkových plynů se hodně podílí firmy. Ale velkou roli hraje i doprava. Přiznávám, že já raději cestuji autem, ale zároveň jsem znepokojen nárůstem silniční dopravy. Prohánějící se kamiony na českých silnicích jsou v rozporu s tím, co bych si přál. Nejde jen o globální oteplování. Výfukové plyny dopadají na zdraví každého z nás. A to já nebudu tolerovat. Chci, aby se více peněz investovalo do rozvoje hromadné dopravy. Hromadná doprava musí být více využívána. Pokud bude moderní a nebude nákladná, tak si myslím, že budeme raději jezdit vlakem než autem. Současně chci, aby byla omezena jízda kamionů po českých silnicích.

V České republice fungují ekologické daně a emisní povolenky. Já jsem pro to, aby bylo výhodnější vyrábět ekologicky šetrněji. Přesto chápu, že některé podniky raději zaplatí větší daň za svou neekologickou výrobu. Důležité potom je vybrané finanční prostředky vložit do výzkumu nových technologií a do rekultivace zničené krajiny.

Z článku by mohlo vyplynout, že jsem nějaký ekoterorista. To nejsem, ale uvědomuji si, že nějaká omezení k ochraně životního prostředí musí existovat. A teď nemyslím jen omezení legislativní, ale i nějaký náš vnitřní mechanismus, který nás zastaví při poškozování krajiny. Musíme si dávat pozor na to, abychom ochranou životního prostředí moc neovlivňovali ekonomickou vyspělost naši země. Na druhou stranu žit v zemi, která je ekonomicky bohatá, ale nedá se v ni dýchat, užívat si přírody a nenajít kousek nezničené krajiny, bych nechtěl.