Jsou paralelní vesmíry navzájem svoje kopie?

Albert Einstein byl bezpochyby jeden z největších fyziků 20. století. Když se však zamýšlím nad jeho obecnou teorií relativity a propojím jí s možností existence paralelních světů v jiných rozměrech, napadá mne velice zajímavá hypotéza.

ilustracni obrazekwikipedie

Obecnou teorii relativity Albert Einstein zformuloval roku 1915 a bývá označována i jako Einsteinova gravitační teorie, kterou tento vědec překonává Isaca Newtona. Tato teorie říká, že libovolný objekt s vlastní hmotností zakřivuje „prostor“, ve kterém se nachází, a toto zakřivení se projevuje jako gravitace. Tedy že gravitace je zakřivení časoprostoru. Když bychom si to chtěli nějak představit v námi obývaném prostoru, kde dokážeme běžně vnímat pouze tři rozměry, nejlépe bychom si to představili na trampolíně. Když na ní umístíme lehký předmět, trampolína se sice trochu prohne, ale ne tak, jako když na ní umístíme těžký předmět. Čím těžší těleso, tím víc se trampolína prohne. V analogii to tedy znamená, že čím těžší objekt, tím více je kolem něj zakřivený časoprostor.

   Nyní si to propojme s jinou hypotézou, o které začíná přemýšlet stále více vědců, o hypotéze vyšších rozměrů a paralelních vesmírů. I já jsem se podobnou tématikou na svém blogu několikrát zabýval, viz moje rubrika multidimenzionální prostor, ve které se snažím razit hypotézu nekonečnorozměrného prostoru.

  Představme si tedy, že by paralelně s naším vesmírem existovaly ještě vesmíry další, umístěné sice jen zlomek milimetru od nás, za to však v hypotetickém čtvrtém či vyšším rozměru, do kterých naše pozemská technologie zatím proniknout neumí. A zároveň s tím si představme Einsteinovu obecnou teorii relativity. Kdybychom si to chtěli opět představit na trampolíně, nejlépe bychom si to tedy představili jako dvě nebo více trampolín těsně nad sebou. Teď si představme, že v jednom z těch vesmírů se nalézá hmotný objekt, který kolem sebe zakřiví časoprostor. Toto zakřivení se tedy musí zákonitě promítnout i do té druhé trampolíny, která se nalézá pod ní.

  A tak se ptám, pokud hmotné těleso dokáže kolem sebe zakřivit prostor, zda to nemůže jít i opačně. Tedy zda zakřivení prostoru nemůže naopak přitahovat hmotu, která by se v něm usadila. Opět bychom zde tedy měli staletou otázku, co bylo dřív, zda vejce nebo slepice.

  Co by to tedy znamenalo v konečném důsledku? Pokud bychom někdy v budoucnu nalezli možnost jak cestovat mezi paralelními vesmíry, tak v těch nám blízkých paralelních vesmírech bychom v místě analogickém pro planetu Zemi měli narazit na planetu obdobně hmotnou jako naše Země. V zásadě by se pak nemělo stát, že bychom se tam naopak dostali do volného prostoru.

   A vyplývá z toho to, že obdobná zákonitost by pak panovala i u všech ostatních hmotných těles. Jsou tedy paralelní vesmíry navzájem svoje kopie?  

 Zdroj: obecná teorie relativity 

Související články:  

Existují i jiné světy či vesmíry?

Nekonečnorozměrný prostor?