Ztrácí se muži? Kdo je žena a kdo muž?
To si to takhle sunu k bance. Proti mně po chodníku jde muž. Nemohu napsat mladý, protože věk, jak známo, je relativní. V mém věku mohu za mladého považovat kohokoli, kdo nepřekročil padesátku. A padesátníkům říkám kluci. Takže muž.
K těžkým bytelným dveřím přicházíme, jak už to bývá, zároveň. Je to něco podobného, jako když jedete v autě, v dálce před vámi cyklista a v protisměru se objeví náklaďák. Kde se všichni setkají? Na devadesát devět procent v jedné lajně.
Přesně takhle to bylo u dveří banky. Muž s aktovkou a já jsme oba vztáhli ruku na kliku v jeden okamžik. Coby žena jsem ruku stáhla zpátky, a se slovy díků na jazyku očekávala, že on dveře otevře, galantně přidrží, já mu poděkuji, usměju se na něj a oba ladně vplujeme do peněžního ústavu. Slunce bude zářit na plný pecky, ptáci z plna hrdla zpívat, ženám ve vlahém větříku povlávat sukně, chlapečkové tahat holčičky za culíky, ty se koketně uchichtávat a všichni se budeme na sebe usmívat krásnými bělostnými úsměvy. A den bude krásný!
Tak tohle všechno se... nestalo. V okamžiku, kdy už se mi na jazyk drala písmenka "dí"..., v ten moment mě muž přehlédl jako rodné širé lány, praštil aktovkou do kolena, zmáčkl kliku, otevřel si dveře, udělal dva rychlé kroky, čímž zamezil mému vstupu donitř, a dveře pustil. Jen moje obezřetnost a možná nějaký anděl strážný zabránili tomu, že mě Brano, co vždycky zavírá samo, nepřetáhlo dveřmi přes nos. Slunce nezářilo na plný pecky, ptáci mlčeli jak zařezaní, sukně žen se ani nepohly, chlapečci tahali děvčátka za culíky a ty řvaly jako pominuté, ať toho nechají! Nikdo se na sebe ani neusmál.
Zkoprněle jsem zůstala stát a v duchu s oním mužem zapředla monolog plný výrazů, zde nepublikovatelnými. Plynule jsem navázala na: " Dí... do píííp, to si říkáš chlap, ty píííp, píííp, že se nestydíš, píííp!" a pak jsem přidala ještě několik píííp!
Ještě jsem ani nezpracovala tento zážitek a pár dnů na to seděla a čekala na úřadě. Přišli spolu, zamilované pohledy, úsměvy od ucha k uchu, drželi se za ruce, něco si špitali do oušek. Věk kolem třicítky. Zastavili se nad volnou židlí vedle mě. Ona zůstala stát, a jako by byl invalidní, vyzvala jeho, ať se posadí. Mladík si zcela bez rozpaků dřepnul. Neudržela jsem jazyk na uzdě a zeptala se ho, jestli je nemocný. On se ušklíbl, cože si dovoluji, ale zvedl se a na půl huby vyzval svoji milou, ať si sedne. Chvíli stáli, pak se slečna rozhlédla, objevila prázdnou židli, kterou přinesla, aby se mohli oba posadit.
Začala jsem přemýšlet, kam tohle vede, kde jsou galantní muži? Kam se ztratili? Kam se vytratila zdvořilost? Je snad na vině ona tolik omílaná krize? Proč se muži chovají jako ženy a naopak?
Když už jsem začala podléhat panice, že se vytrácí praví muži, a co si moje dcery počnou, zažila jsem léčbu šokem. Několikrát za sebou mi pánové s úsměvem přidrželi dveře, abych mohla projít. Při přecházení silnice v místě, kde není přechod, jsem dostala přednost a jako bonus ještě i úsměv. Jeden muž mi vynesl balík až do druhého patra a ochotný pán vycouval s mým autem. Galantní řidič mě dokonce pustil na parkovišti na jediné místo, které bylo volné. Kluk, kterému snad nebylo ještě ani dvacet uvolnil věšák, abych si mohla pověsit kabát. A jeden chlapík mi tak dlouho dával přednost u pokladny v marketu, až přišel jiný, oblečený do maskáčů, svým košíkem odsunul můj a předběhl nás oba dva. Jen jsme se na sebe spiklenecky usmáli. Slizkého úlisáka, který mi nabízel přeochotně své sexuální služby, mezi muže nepočítám.
A já jsem si uvědomila, že na soudy, jak to jde s muži s kopce, je zatím brzy. Každý je jiný. Ten, který je slušně vychovaný zůstane slušným člověkem a jinému nepomůže ani svěcená voda. A netýká se to jen mužů, ale i žen.
A propós, vždy jsem si myslela, že vousy mají jen muži a naše učitelka fyziky.
V určitém věku jsem pod svým nosem objevila stín. S dlouhou ulízanou patkou vedenou hodně ze strany a sčesanou doleva to nebyla dobrá kombinace. Podobnost sice čistě náhodná s tím, který měl pouze jedno varle (já nemám žádné!), ale proč zrovna já!?! Raději jsem patku zrušila a knírek začala pravidelně holit.
Dle mého i tohle je znamení, že poměr mužů a žen se až tak dramaticky nemění.
A jak je to tedy s onou krizí? To nám jistě vysvětlí renomovaní ekonomové.
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Pavel přijel do Explosie, absolvuje let na simulátoru a navštíví děti v léčebně
V továrně výrobce výbušnin a střeliva Explosii začala dnes dvoudenní návštěva Petra Pavla a jeho...
Elektrokolo
Elektrické kolo je jízdní kolo, které pohání elektrická energie. Může se s ním jako s běžným kolem...
Nemovitosti bez majitele? Rusové chtějí na Ukrajině zabavit přes 13 tisíc bytů a domů
Ruské úřady chtějí na okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13 tisíc bytů a domů, které...
Kolony brzdí provoz na D5 a D8 před hranicemi, důvodem jsou německé kontroly
Na dálnicích D5 a D8 stojí před hraničními přechody do Německa dlouhé kolony především kamionů....
Rozdáváme tělové mléko Kind od Mádara ZDARMA
Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3259x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.