Reportáž psaná na ledu. Zamrzlo nám Česko?

Běhám po téhle zemi už přes padesát let, ale tohle jsem ještě nikdy nezažila. Ano, jako dítě jsem si zlomila v únoru na náledí ruku, a považte, v médiích o tom nebyla ani zmínka. Zato teď.

Pondělí, prvního prosince.

O polední přestávce jsem vyběhla ven. Zima jako v Rusku. Raduji se, že jsem si vzala rukavice a čepici, a lituji, že mám na sobě jen tenký kabátek, takový utíkáček, jak by asi kvitovala moje babička.

Na internetu se dočítám, že hrozí náledí! Od nedělní až do pondělní večeře.

Odpoledne zprávy přidávají na gradaci. Nebezpečí náledí trvá a potrvá až do úterý.

Na facebook dávají lidé fotky zmrzlých listů, chodníků i zamrzlých klik u domů.

Kolem páté odcházím vyděšená z kanceláře. Zatím mi jen do okna bušil déšť, venkovní teploměr nemám a média hlásí, že je všude náledí. Vycházím na chodník. Strachy se klepu jako ratlík. Pravou nohou opatrně zkouším sílu ledu. Noha se zadrhne o asfalt. Směle bez známky klouzání si vykračuji k domovu. Zima jak v Rusku. Libuji si, že mám alespoň čepici a rukavice. Jediná slabina je ten utíkáček... Doma pohledem na teploměr zjišťuji, že je půl stupně nad nulou. V duchu poznamenávám, co budu dělat, až bude v lednu mínus dvacet, jak už to někdy v zimě bývá.

Pouštím zprávy. Republika pod ledem! Strachy usínám, bojím se o svého muže, o snachu, o lidi, kteří jsou nuceni zítra vyjet autem.

Úterý, druhého prosince.

Teplota klesla hluboko pod bod mrazu. Celý jeden stupeň! Venku padá déšť se sněhem, chvilku sněží. Ledová kalamita i nadále prý trvá. Všichni moji blízcí dorazili do zaměstnání v pořádku navzdory nepřízni počasí.

Já sama mám velký strach vyjít na ulici. Po dlouhém přemlouvání sama sebe, že do práce musím, vyrážím. Opět zkouším pravou nohou sílu ledu. Opět mi noha zadrhává o chodník. Opět neklouže! Po ledu ani památky. Sníh, ti kteří šli přede mnou, už dávno rozšlapali.

V televizi, rádiu i na internetu se dozvídám, že nejezdí vlaky, tramvaje, že ledová kalamita, a s ní spojené spousty dopravních nehod a úrazů, pohltila Česko.

Tentokrát se našemu regionu vztyčený varovný prst přírody vyhnul.

Všude kalamita nebyla! Jen vyvolat strach dokázala média v nás všech!