On nešikanuje, on za to nemůže, on má diagnózu
Pokud se ve třídě objevil sígr, který zlobil, vyrušoval, neučil se, bylo mu fuk, jaké má známky, učitelé měli nástroje, jak ho zkrotit. Nestal se z něj sice génius, trávil většinu vyučovací doby na hanbě nebo za dveřmi. Když už bylo nejhůř, dostal rákoskou, kantor ho vytahal za pejzy a pozval rodiče do školy. Ti přišli, vyslechli si co a jak, a svého potomka ještě na chodbě zlískali tak, že si dva dny nesedl a nášup mu slíbili ještě dodat v klidu domova. Sígr byl pár následujících dnů jako beránek, seděl potichu, a občas se dokonce i přihlásil.
Po nějaké době mu otrnulo a situace se opakovala.
Alespoň takhle jsem to zažila v dobách svého dětství.
Když jsem začala chodit do školy coby matka, byl už ve třídě kluk s diagnózou. Tenkrát se jmenovala LMD - lehká mozková dysfunkce. Chlapec své spolužáky o přestávkách mlátil, na kantorku si netroufnul. Na rodičovské schůzce jeho maminka plakala, omlouvala se učitelce i rodičům ostatních žáků. Poprosila učitelku, ať žáka klidně vytahá za pejzy, nějakou mu flákne a celkově bude ráda, když učitelka použije nestandartní metody výchovy, které se používaly odjakživa a odjakživa fungovaly.
Jak chlapec s diagnózou dopadl nevím, moje dítě v šesté třídě odešlo na gymnázium, kde žádné diagnózy nebyly, děti zlobily přiměřeně pubertě, a alespoň v naší třídě rodiče ve svých potomcích neviděli nadlidi a většinu kázeňských přestupků dokázali společně se školou vyřešit.
Dnes je situace jiná. V některých rodinách se dítě vychovává po "západním" vzoru. Takovému dítěti se nesmí nic zakázat, aby neutrpělo újmu. Rodiče se v nich vidí a vidí v nich své bohy. Tyhle děti mohou všechno, nemají nastaveny mantinely a samy nevědí, kam až mohou zajít. Když se nad tím zamyslím, je mi těchto dětí vlastně líto. Jejich dětské duši musí něco chybět. Sama mám ráda, když přesně vím, kam mohu dojít a kde je to už za hranou. Dává mi to pocit jistoty. A u těchto dětí nejistotu, kterou nikdo nerad ukazuje, nahradí agrese. Agresor pak svoji malou citlivou dušičku obalí zlem a později úplně ztratí zábrany.
Kromě toho dnes už nejsou děti jen zlobivé, ale některé mají diagnózu a podle toho s nimi někteří rodiče zachází. "On je ten náš chudák, on za to nemůže, on je nemocnej..."
Pokud dítě doma neslyší, že učitelé jsou pitomci, když děti nezvládnou; pokud rodiče berou školu jako autoritu; pokud se rodiče zajímají o to, co dítě dělá ať už ve škole, či ve volném čase; pokud rodiče věnují dítěti svůj čas; pokud rodiče dokáží nastavit mantinely, za které ono prostě nesmí, pak může dojít k rozumnému kompromisu mezi dítětem, školou a rodiči bez ohledu na diagnózu. Pak by se nemuselo stávat, že děti budou šikanovat své spolužáky a dokonce i kantory.
Jinak, jak bych to, ehm, řekla. Osobně bych se za diagnózu přimlouvala. Tímto žádám vědeckou lékařskou obec: "Koukejte prosím vymyslet diagnózu na lenost. Už mě nebaví být obyčejně líná, já chci být taky diagnostikovaná."
Zuzka Součková
Muž a žena po třiceti letech soužití
Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.
Zuzka Součková
Svoboda je pryč, vážení!
Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?
Zuzka Součková
Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!
Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.
Zuzka Součková
Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.
Zuzka Součková
Učitel, ten tvrdý chleba má
Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Prodej pozemku pro bydlení, 829 m2, Býšť
Býšť, okres Pardubice
3 795 000 Kč
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.