Doby, kdy se hodiny tanečních považovaly za něco vážného a za jakýsi další krok k dospělosti, jsou dávno za námi. Odlehčené povídání s tanečním mistrem.
Na vše, co by tě mohlo zajímat, mi odpovídal taneční mistr Libor Brožík, který vede taneční kurzy po celém Hodonínsku. Vystudoval taneční konzervatoř v Praze, obor lektor společenského tance a sportovního tance. V jedné sezóně učí tančit až 600 žáků! Nevěnuje se ale jen studentům. 13 let vede taneční kurzy pro děti, navštěvuje kluby Swingteam Dubňany a Arg Tango Brno. Dlouhá léta připravoval taneční páry na soutěže a nutno říci, že velmi úspěšně.
Původně jsem chtěla psát jen o tanečních kurzech pro středoškoláky. Hned na začátku rozhovoru mě ale Libor mile překvapil, že společenské tance se dnes vyučují i na základních školách, a to po celé republice. Samozřejmě, že mezi těmito a těmi klasickými tanečními kurzy, jaké znáš z vyprávění kámošek, jsou rozdíly. Takže, pokud končíš letos devítku, čti pozorně:
Na základce se oblečení nijak neřeší
Libor mi o tom, jak se učí tančit na základkách, vyprávěl dlouho a zajímavě, tak jsem vybrala jen to, v čem se liší taneční hodiny pro středoškoláky od hodin tance pro deváťáky. Největší rozdíl je v oblečení. Holky školou povinné nemusí nosit společenské róby a u kluků nejsou vyžadovány obleky. Tančí se až po vyučování. Netěš se tedy, že se uliješ třeba z chemie nebo z tělocviku. Jestli je tedy pro tebe novinka, že základy latinsko – amerických nebo klasických tanců můžeš získat ještě před nástupem na střední, poptej se ve škole ředitele, zda by takovouto aktivitu u vás povolil. Určitě se bez problémů domluví s některým tanečním mistrem a hodiny plné srandy mohou začít!
Středoškoláci musí dodržovat určitá pravidla
Pokud chodíš už na střední školu, pak jsou následující odstavce určeny právě tobě! Jak mi Libor řekl, kurzy jsou určeny hlavně druhákům, ale přijít mohou i prváci nebo maturanti.
Celý kurz má zpravidla 10 – 12 lekcí, na které se chodí jednou týdně, a to buď pozdě odpoledne, nebo večer. Počítej s tím, že každý taneční mistr má své vlastní osnovy, a tak se jednotlivé výuky značně liší. To, co se naučí tvoje sestřenice v Ostravě, nutně neznamená, že se to budeš učit i ty třeba v Praze. Základní kroky a figury byste měly ale zvládnu obě dvě.
To, že se naučíš základy latinsko – amerických tanců nebo polky a valčíku, je obecně známé. Možná bude ale pro tebe novinkou, že například v Praze se celá jedna lekce věnuje čistě jen pravidlům stolování a společenské výchovy. Většina lektorů ale od tohoto „nudného poučování“ upustila.
Největší úspěch vždy sklízí pyžamové párty
Aby byly lekce pro tebe zajímavé, přemýšlejí lektoři, čím by celý kurz osvěžili a odlehčili. Velmi oblíbené se tak staly třeba módní přehlídky, výuka líčení a česání nebo pyžamové párty. Na ty je ovšem zapotřebí se dobře připravit. Pokud doma spáváš jen v kalhotkách a tričku nebo v průsvitné noční košilce bez spodního prádla, tak to budeš muset prohrabat šatník taťkovi nebo bráchovi. Možná budeš překvapená, ale veliký úspěch sklidíš se starou noční košilí po pradědečkovi nebo s pyžamem, kterému kraluje Spiderman či jiný vtipný obrázek.
I na této hodině je ale řízená zábava a i když si to ani neuvědomíš, pořád se budeš učit. Zábavnou formou si budeš opakovat konkrétní taneční figury a kroky. A můžu tě potěšit, pyžamové lekce se pořádají většinou napříč celou republikou.
Co si obléct?
Že kluci mají mít sako, kalhoty a košili s vázankou, to je jasné. Otázkou tak může být, co se považuje za společenské oblečení u holek? Na toto mi nedokázal odpovědět ani sám taneční mistr Libor Brožík. Určitým vodítkem může být délka sukně, která by měla sahat maximálně do poloviny stehen, kratší může být považována už jako nevhodná. Ani s halenkou to nijak nepřeháněj. Chceš působit elegantně a jako dáma, proto si na hodiny společenského tance neber top nebo tričko, které odhaluje tvůj piercing v pupíku.
Možná, že ti do výběru šatů bude zasahovat mamka. Ber ji s rezervou. Od dob, kdy do tanečních chodila ona s tvým tátou, uplynul už nějaký rok a móda dost pokročila. Také lektoři jsou většinou benevolentnější, co se týká výběru oblečení.
A co alkohol?
Hlavně kluci by si měli uvědomit, že nejdou na diskotéku balit holky, a tak není zapotřebí se posilňovat alkoholem. Navíc, než vstoupíš do sálu, veškeré oblečení a tašky si necháš v šatně, takže bys ani neměla mít možnost vnést s sebou větší láhev. Jak ale mistr upozornil, když se chce, všechno jde. Protože se taneční kurzy konají ve velkých sálech, jako jsou třeba kulturáky, v době přestávky nabízí většina barů jen nealkoholické nápoje. Pokud by se přece jen někdo pokusil zatančit si opilý, bude okamžitě vyhozený z hodiny.
Na závěr kuriozity k pousmání i zamyšlení
Libor Brožík se výuce společenských tanců věnuje řadu let, a tak jsem se prostě musela zeptat, jestli by si vzpomněl na nějakou veselou historku. Na pár si jich vzpomněl, ale nejvíc mě pobavil vyprávěním, jak se mezi středoškoláky objevila i asi 45letá paní. V záplavě mladých dívek nemohla žádné z nich konkurovat, a tak ani nebylo divu, že s ní kluci odmítali tančit a paní tak snad kurz ani nedokončila.
Co je ve společnosti stále třináctá komnata, tak to jsou mentálně postižení lidé. Proto se speciálně pro ně v Brně pořádají hodiny tance. Ovšem v jejich případě nikdo neočekává, že se stanou mistry republiky. Tito lidé, kteří jsou spíše dětmi, mají největší radost z pochvaly, že se jim povedlo obtančit celý sál bez zastavení.
A moje rada na závěr? Navštívila jsem také hodiny tance pro dospělé. Nedají se vůbec srovnávat s těmi pro studenty. Proto, pokud můžeš a rodiče jsou ochotni ti taneční zaplatit, určitě neváhej a ber! Nikde totiž nezažiješ tolik srandy, jako právě zde, v záplavě galantnosti, slušného vystupování a vážnosti.
