Týden třetí – Kašlu na to! aneb Můj boj s diastázou 5. díl

Nevidím výsledky. Jsem zklamaná a naštvaná. Dokonce zvažuju, že s tím seknu a nadobro se smířím se svým těhotenským břichem.

Tento týden cvičení pěkně flákám. Že přijde jakési období útlumu či rezignace, to jsem věděla, ale že přijde tak brzy, to mě překvapilo. Dle měření totiž cvičení nepřineslo absolutně žádný výsledek. Nejprve mě napadlo, že když se měřím pokaždé jiným metrem, může být na vině natažení metru, který jsem dlouho skladovala srolovaný. Vyzkoušela jsem tedy hned čtyři krejčovské metry, a všechny ukazují stejně. Bohužel.

 

Vtipné okamžiky jsem zažila tento týden u lékaře. Lékařka byla velmi příjemně překvapena výsledky, když jsem byla na kontrole mého astma.

„Máte skvělé výsledky, jako snad nikdy“ povídá.

„Děkuju. Začala jsem totiž cvičit, jinak dýchat a jinak se pohybovat,“ chlubím se.

Z ordinace odcházím spokojená.

 

Ráno jsem se vzbudila dřív než obvykle. Těším se, že si zacvičím v posteli, a tím si odbudu cvičení a do večera budu mít veget.

V posteli se cvičí pěkně blbě. Matrace jsou měkké, ke správnému nácviku dýchání absolutně nevhodné. Další zklamání v tomto týdnu.

 

O víkendu u tchánů

Když jsem vzpomněla cvičení v posteli, ráda bych se u něj zastavila. Lucka nám ukázala super cvik vleže. Je skvělý, lehnete si, dýcháte…

 

„Tak jak pokračuješ ve cvičení?“ ptá se tchýně.

„Ale jo, jde to, jen tento týden se mi nechce.“

„Ukaž, jak tam cvičíte?“ vyzvídá manželova mamka.

Leháme si u ní v ložnici na podlahu. Před tím jí dám pár instrukcí, jak se položit, aby ji nebolela záda.

„Jé, ten cvik je super,“ povídá tchýně, když si vedle mě lehne.

„To by mě bavilo,“ povídá. Než dojedu celou sérii, zjistím, že tchýně jen tak leží a odpočívá.

Cvičení vzdala v rekordně rychlém čase, zhruba po deseti vteřinách.

 

Dneska jsem byla po sto letech v kině. Už si nepřipadám blbě a ztrácím nepříjemný pocit, že se na mě při cvičení každý dívá. Cvičení v kině má však dva nedostatky. Hluboké sedačky a mé 10 centimetrů vysoké podpatky.  Tyto dva faktory jsou samy sobě ke cvičení nevhodné, spojí – li se však dohromady, výsledná kombinace je šílená.

 

Ten večer po kontrole u lékaře

Až večer, když jsem v posteli dávala cvičení poslední šanci, mi došlo, že jsem pár hodin před kontrolou brala léky, které před kontrolou zásadně neužívám. Takže výsledek velmi výrazně ovlivnila tato skutečnost a ne moje pokusy o správné dýchání.

Následující týden jsem testovala místa, kde všude se dá a nedá cvičit ;-)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Zuzana Horváthová | úterý 5.3.2019 21:44 | karma článku: 12,03 | přečteno: 538x