„Mamo, co děláš?“ „Masíruju jizvu (po císaři, pozn. pro čtenáře), proč jako? Lucka říkala, že jizva není jen otázka kůže, ale i svalů pod ní.“
Dneska jsem se vrátila z lekce narvaná dobrou náladou. Endorfiny mi vydržely v těle přesně hodinu a půl, pak se vše vrátilo do starých kolejí.
Po zveřejnění článku „Kašlu na to“, jsme dostaly od Lucky pořádnou „nakládačku“. Lucka po soukromé diskuzi na facebooku řádila jako tajfun a některé z nás zvažovaly, že dokonce nepřijdeme na další lekci. A co bylo důvodem jejího šoku? Že jsme se nesvěřily s našimi „depkami“ a skleslými náladami. Tedy s tím, že nevidíme zatím žádný výsledek.
Dala nám pořádně zabrat. Sice tvrdila, že to nemáme za trest, ale že náročné cviky toho dne měly obě skupiny začátečníků. Avšak některé z nás ji podezíráme, že to máme přece jen trochu za trest.
Musím ale uznat, že poslední dvě lekce cítím, které cviky jsem odbývala a kdy jsem cvičení flákala.
Lucka nás láká, že ta, která zvládne cvik pro pokročilé, dostane od ní čokoládu. Myslím, že nás chce jen ošálit a naládovat čokoládou, aby byla v létě štíhlejší než my.
Taky nám oznámila, že končí se skupinovými lekcemi. Čímž mi vzala vítr z plachet. Malovala jsem si, jak v září nastoupím do kurzu pokročilých. Nebo věčný začátečník :-D
„Pokud nemáte promasírovanou jizvu po císaři, tak tento cvik neuděláte pořádně. Pořád vás ta jizva bude táhnout a stahovat,“ zní mi Lucčina slova v hlavě, když doma cvičím.
Vzpomenu si tedy na první lekci, kdy nám vysvětlovala, jak pečovat o zhojenou jizvu, tedy o jizvu nejen na povrchu, ale hlavně pod kůží a na svalech.
Lehnu si večer do postele a překonám jakýsi strach z toho, že jizva bude na dotek citlivá a že mi masírování bude nepříjemné. Je půlnoc, všichni spí. Tedy alespoň si myslím, že spí.
„Mamo, co děláš?“
„Masíruju jizvu, proč jako? Lucka říkala, že jizva není jen otázka kůže, ale i svalů pod ní.“
„Neměla bys mět ty ruky ale o deset centimetrů výš…?!“
Děkuji všem mým věrným čtenářům. Ač nerada, tento článek na téma „Diastáza“ je z rodinných a pracovních důvodů pravděpodobně posledním.
Rozestouplé břišní svaly se mi „pouhým“ cvičením podařilo stáhnout až o tři centimetry. Takže pokud vám lékaři budou tvrdit, že řešením je jedině operace, najdete dobrého fyzioterapeuta nebo pohybového specialistu, a svěřte se do jeho rukou. Když se chce, všechno jde ;-).
A úplný závěrem, největší dík patří pohybové specialistce Lucce Prušanské z Břeclavi.
