Brouk v hlavě
Na prenatální prohlídce jsem asi potřetí. A dnes mi lékařka nasadila brouka do hlavy. Proč? Doporučila mi kvůli mému věku (je mi právě 35 let) a sluchu (vlastně spíše „nesluchu“) jít na amniocentézu. Nejsem na pochybách, zda si toto invazivní vyšetření nechávat dělat, já jsem rozhodnutá. NEPŮJDU! Ať si pro mě za mě zkoumají mou krev…, ale nebudu riskovat píchání do břicha, a tím pádem do placenty, kvůli nějakému odběru plodové vody s rizikem, že mi dítko poškodí, a že za pár dní na základě toho dojde k samovolnému potratu.
Nechápu, proč mi tak urputně tyto testy doporučuje. Proč? Abych věděla, jestli je dítko v pořádku? Proč mě ale takhle nepříjemně děsí? U nás v rodině nebyly žádné vývojové vady, jen porucha sluchu. To je možná právě ten kámen úrazu, který se paní doktorce nelíbí. No a co jako?! Paní doktorka totiž nedokáže pochopit, že pro mě toto sdělení není zásadní a na mém rozhodnutí dítě si ponechat, i kdyby byla prokázaná hluchota v prvním trimestru, se stejně nic nezmění. Mně osobně úplně postačuje, že se po narození mého mimika provedou potřebná vyšetření. To znamená přesná audiologická měření, která prokážou možnou ztrátu sluchu. A mimochodem, pozorná maminka včas pozná, že s dítětem není něco v pořádku. Navíc já mám s hluchotou osobní zkušenost a dobře vím, co mohu očekávat!
Ale co je proboha na tom, že neslyším? Nebo že někdo neslyší? Proč z toho ti doktoři pořád dělají bubáka?
Neslyším. A svět se i tak točí dál! Slyším pomocí sluchadel. A když je sundám, neslyším. Ale svět kolem mě tu pořád je! Mé okolí se mnou komunikuje bez problémů, a, já si připadám jako každý jiný člověk. Ano, narážím na překážky, ale kdo je nemá?! Ale přeci se kvůli tomu nebudu trápit a zoufat? Jo, jasně, byly a jsou chvíle, kdy jsem byla nešťastná (a v pubertě zoufalá), že jsem hluchá. Ale … Mezi námi jsou třeba lidé, kteří jsou zoufalí, protože jsou tlustí (přitom jsou hubení). Tohle jsou malichernosti. Proč nepřijmout osud a žít život tak, jak umíme a můžeme?! Proč se topit v naříkání, proč já a oni ne? Proč já neslyším? Proč se raději nevyrovnat a postavit se osudu čelem?! A bojovat tím, že žijeme, že jsme, že pracujeme, užíváme si každého báječného dne, máme milující rodinu, děti, přátele. Náš život nekončí proto, že jsme neslyšící.
Tak proč naši páni doktoři pořád mluví negativně o rizicích? Proč nás, nastávající matky, děsí namísto toho, aby nás podpořili, aby nám prokázali důvěru? Chápu, že se snaží předcházet narození těžce zdravotně postižených dětí. Ale nutit nikoho k vyšetření by opravdu neměli. Vyšetření je určitě žádoucí u těch případů, kdy jsou k tomu genetické a rodinné předpoklady, ale i zde je rozhodnutí na mamince. Viděla jsem své druhé děťátko na monitoru, je krásné. Je to zázrak. A paní doktorka mi potvrdila, že je vše v pořádku. I tak jsem po celou dobu v ordinaci poslouchala negativa: „Víte, měla byste jít na to vyšetření… Vzhledem k Vašemu věku bych to neriskovala… a ta hluchota…. bla bla“
Když jsem jí v klidu řekla, že mi nevadí, když bude miminko hluché (jsem na tu situaci relativně připravená. Díkybohu umím znakový jazyk a s lidmi s různou ztrátou sluchu mám osobní rodinnou zkušenost. Domluvím se tak s každým. Doktorka mě i tak objednala na amniocentézu, protože si to prostě mohu ještě rozmyslet. Chápete to? Jí prostě nestačí moje důrazné odmítnutí. A tak jsme si vzpomněla na mé první těhotenství, kdy jsem čekala našeho syna Vojtíška. Ona lékařka mi tenkrát vystavila těhotenskou průkazku až někdy ve čtvrtém měsíci, protože byla přesvědčena o tom, že dítě bude hluché a tak by se přeci měla rozhodnout pro ukončení těhotenství. Nedávala to najevo okatě, ale cítit to bylo jasně. No a náš Vojta žádnou ztrátu sluchu nemá, je to veselý, chytrý kluk.
Lékařka ještě dodala: „Doma si to nechte uležet a promyslete si to.“ Během hovoru sestřičce na genetice mimo jiné říkala: „Paní nevadí, že dítě nebude slyšet!“ A kdybyste viděli ty grimasy a slyšeli ten TÓN! Nevím, zda si to nějak uvědomila, ale já jsem ji celou dobu v ordinaci sledovala. Vždyť jsem se jí dívala do obličeje a odezírala. A pak, když mi říkala, že tam mám i tak jít a třeba se rozhodnu tento zákrok nepodstoupit. A divně se na mě dívala. Bylo zřejmé, že si myslí své.
Tak si s sebou nesu už celý týden informaci: „Kvůli mému sluchu mě posílají na amniocentézu. A vlastně taky kvůli věku.“ a nemám z toho příjemný pocit, přestože vím, že zákrok nepodstoupím. Mísí se však ve mně několik emocí: vedle dojetí (že jsem viděla prcka na monitoru) i takové divné rozpoložení… Nedá mi to asi spát… Prostě doktoři si myslí, že vědí své a chovají se také po svém… Je to ale v pořádku?
Milena Najmanová, regionální redaktorka Centra pro dětský sluch TAMTAM, o.p.s.; zdroj: blog milcan
Ztlumeno
Když masmédium mystifikuje neznalou veřejnost, není to dobré
Pokud uvádí nějaké masmédium klamavé informace, není to vůbec dobré. Nebýt toho, že jsem se všiml, napsal jim a opravili si to, mystifikovali by veřejnost i nadále.
Ztlumeno
Aby byly památky pro všechny lidi s postižením sluchu
Často bývá někde uváděno, že prohlídky jsou bezbariérové pro neslyšící. Je to však bezbariérovost pouze pro část lidí s postižením sluchu. Babička, která neslyší a něco takového navštíví s vnoučaty, z prohlídky převážně nic nemá.
Ztlumeno
Simultánní přepis a dění na pódiu musí být v jednom zorném poli
Pokud to tak není, nelze sledovat obojí současně. Tlumočník znakového jazyka také nestojí někde stranou a v jiné vzdálenosti. V ČR komunikuje česky (znakový jazyk není čeština) 98% lidí s postižením sluchu (asi 560 000 z 575 000).
Ztlumeno
Počet lidí s postižením sluchu v České republice
Přesný počet lidí s postižením sluchu, dejme tomu na +-500 v České republice, nikdy nikdo nespočítá, protože neexistuje oficiální evidence osob se zdravotním postižením. Z dostupných zdrojů si však lze udělat představu.
Ztlumeno
Jak píší nevidomí na dotykovém mobilním telefonu
Neslyším a potřebuji sdělení druhé strany v písemné podobě, protože komunikuji česky (zkrátka pouze neslyším - mluvím normálně), tak, jako 98 % lidí s postižením sluchu (třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch) v ČR.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 125
- Celková karma 7,62
- Průměrná čtenost 783x
Sluchové postižení (SP) je označováno WHO (Světová zdravotnická organizace) jako 2.nejtěžší ihned po mentálním postižení. Lidé jsou odtrženi od komunikace. SP je velmi variabilní a není možné si jej vyzkoušet. Podle výše ztráty sluchu jsou lidé neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí, hluchoslepí, máme uživatele kochleárních implantátů. Každý člověk má jiné nároky na komunikaci. Prelingválně neslyšící dávají přednost znakovému jazyku, nedoslýchaví a ohluchlí lidé simultánnímu přepisu.
S podporou Blog iDNES.cz