Motorový vůz 290.0 zdolal v roce 1938 trasu mezi Prahou a Bratislavou za 4 hodiny 18 minut. Tento rekord vydržel desítky let až do roku 2007 a v éře zaostávajícího socialismu se jej nepovedlo překonat.
Byl to vynikající technický úspěch první Československé republiky. V roce 1936 zařadily tehdejší Československé státní dráhy do provozu mezi Bratislavou a Prahou dva motorové vozy řady 290.0, které patřily ke světové špičce. Za jejich vznikem stála česko-německá, respektive česko-rakouská spolupráce. Vedoucím vývoje byl Rakušan Hans Ledwinka, známý především jako vrchní konstruktér proslulých automobilů značky Tatra, které se staly vzorem pro aerodynamické skříně obou vozů. Unikátní elektromechanický přenos výkonu byl zase dílem vsetínského vynálezce a elektrotechnika Josefa Sousedíka.
Tyto špičkové motorové vozy se vyznačovaly i vysokým cestovním komfortem, měly 72 míst tehdejší druhé třídy (v té době byly na železnicích celkem tři vozové třídy), stropní ventilaci (něco jako předchůdce klimatizace) a také byla zajištěna donáška nápojů a teplých jídel přímo cestujícím na jejich místa. Vůz dosáhl v červnu roku 1936 rychlostního rekordu 148 kilometrů za hodinu, maximální rychlost obou byla stanovena na 130 kilometrů v hodině. To jim umožnilo překonat vzdálenost 397 kilometrů mezi Prahou a Bratislavou v roce 1938 za pouhých 4 hodiny 18 minut s jedinou tříminutovou zastávkou v Brně. Tento rekord se povedlo překonat až po roce 2000 a dokončení rekonstrukce prvního železničního koridoru mezi Prahou a Břeclaví. V současné době zvládnou vlaky EC včetně Slovenské strely tuto trasu za 4 hodiny.
Je zajímavé, že zatímco v éře první republiky dosahovala Slovenská strela mezi metropolemi Česka a Slovenska vynikajícího jízdního času s průměrnou cestovní rychlostí 92 kilometrů v hodině, v éře socialismu, jak je doloženo v článku na wikipedii, to už tak slavné nebylo. V roce 1950 ujel zmíněný expres tuto trasu za 4 hodiny 57 minut, roce 1967 pak dokonce až za 5 hodin 29 minut. Z vlastní zkušenosti pak vím, že ještě v osmdesátých letech jezdila Slovenská strela mezi Prahou a Bratislavou déle než pět hodin.
Člověk by spíše očekával, že s postupující modernizací železniční dopravy se jízdní doby budou zkracovat, ale v tomhle případě jaksi nastal opačný postup. Připomíná to známý výrok Winstona Churchilla, že kdyby komunisté vládli na Sahaře, tak do roka se tam bude písek dovážet.
V každém případě byla Slovenská strela vynikajícím dílem československých odborníků a důkazem technické a ekonomické vyspělosti první republiky, jejichž základy však byly položeny už v éře Rakouska-Uherska. Jsem rád, že zbylý vůz (druhý v roce 1960 vyhořel a byl sešrotován), se stal technickou kulturní památkou, a letos by měla být dokončena jeho oprava do provozuschopného stavu. Vystaven bude opět v kopřivnickém muzeu a to je dobře, protože tento důkaz mimořádného umu našich předků si to zaslouží.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Motorov%C3%BD_v%C5%AFz_M_290.0
https://www.google.com/search?q=Slovensk%C3%A1+strela&rlz=1C1DIMC_enCZ873CZ873&oq=Slovensk%C3%A1+strela+&aqs=chrome.0.69i59j0l7.5175j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/slovenska-strela-stehovani-vlak-souprava-oprava-zeleznice.A180831_103644_ostrava-zpravy_woj
