Příčiny katastrofálních požárů v Rusku

Ohnivé plameny zabily v největší zemi na světě více než padesát lidí. Hořet prý začalo kvůli velkým vedrům a suchu. Nicméně požáry nemusely způsobit tolik zla, kdyby Rusko ve skutečnosti nepatřilo v některých ohledech spíše k rozvojovým zemím.

Zhruba od druhé poloviny 19. století vznikaly v česku sbory dobrovolných hasičů a tak velká většina obcí má tu svoji požární zbrojnici a alespoň nějakou tu stříkačku na vodu. Navíc se velká většina hasičských záchranných sborů dostane u nás k ohni do patnácti minut.

Bohužel v Rusku tohle neplatí. Mnohé vesnice nemají ani nejzákladnější požární techniku a tak se v nich hasí, jako u nás za císaře Pána, pomocí kbelíků s vodou. Žádní dobrovolní hasiči v nich nejsou a ti profesionální to do nich mají vzhledem k obrovské velikosti země často pořádně daleko.

Uvědomme si také, jak taková ruská „děrevňja“ vypadá: Uprostřed vede polní cesta a kolem ní jsou dřevěné často zchátralé domy, které jsou těsně obklopeny různými křovinami a plevelem. Typickým příkladem je vesnice Marino uprostřed tajgy severního Ruska. I když to požární přepisy zakazují, tak v těsné blízkosti dřevěnic rostou obrovské i dvoumetrové bolševníky. Tamní obyvatelé jsou po sedmdesáti letech budováni komunismu totálně apatičtí ke všemu, odvyklí samostatně myslet, protože soudruzi řešili všechno za ně. Výsledkem jsou absolutně nesamostatné bytosti.

Vím o čem píši, protože na rozdíl od některých rozumbradů, kteří o Rusku neví nic a nikdy tam nebyli, jsem je loni procestoval. Když jsem se ptal našeho šéfa výpravy, proč si ti lidé své vesnice neupraví a neuklidí, tak mi řekl: „Ne, jim je to jedno, to by jim musel nařídit náčelník, pak budou dělat, jinak ne. Jsou komunisty totálně zkaženi.“

Socialismus sice v Rusku naštěstí padl před dvaceti lety, ale v myšlení lidí na venkově se bohužel nic nezměnilo. Ono vůbec s ruským venkovem to jde od bolševického puče v roce 1917 jenom k horšímu.

Takže za rozbujelé ruské požáry může rovněž lidská lhostejnost, porušování požárních předpisů a chybějící hasičská technika. Dále se někteří dobrovolníci, kteří přijeli na venkov hasit, setkávali neuvěřitelnou byrokracií. Podle MF DNES docházelo i k situacím, kdy lidi bojující s ohněm perlustrovala milice s tím, že pokud chtějí hasit, musí se zaregistrovat na místním úřadě.

Když se nad tím člověk zamyslí, tak docela zamrazí z toho, že země, která vlastní atomové zbraně, se potácí v nepředstavitelném chaosu a mnoho jeho obyvatel žije v podmínkách, které mají blíže spíše Africe, než vyspělé Evropě.