Čína uzavřela na konci března dohodu o strategické spolupráci s Íránem. Tím pádem ovšem dala zelenou nebezpečnému režimu v Teheránu, k jehož hlavním cílům patří likvidace Židovského státu.
Jedná se o údajně obchodní smlouvu za 600 miliard dolarů. Jenomže jak upozornil Petr Havlík ve svém komentáři Apetyt Pekingu v Reflexu číslo 14, toto ujednání má i významný vojenský a bezpečnostní rozměr. V Íránu navíc působí již na pět tisíc příslušníků čínských bezpečnostních složek, údajně kvůli ochraně čínských investic.
Potíž je v tom, že Írán není standardním státem. Íránská islámská republika vznikla na základě ovládnutí tamní společnosti šíitskou formou radikálního islámu. Již její zakladatel ajatolláh Rúholláh Chomejní uvedl, že Izrael bude nakonec vymazán z povrchu země. Ještě dál šel ve svých radikálních prohlášeních jeho nástupce a současný íránský náboženský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ten uvedl, že boj za svobodu Palestiny je bojem islámské svaté války za svobodu všech pravověrných věřících. „Židovský stát je rakovinovým nádorem v muslimském území. Tento dlouhou dobu trvající virus však bude nakonec zlikvidován,“ opakovaně vyhrožuje Chamenei
Neumím si představit, že by takovým způsobem hrozila svému okolí nějaká jiná země. Tohle nehorázné chování teheránského režimu je přehlíženo, tolerováno a dokonce některé státy, jako třeba Čína, mu jdou na ruku. Chápu snahy Pekingu o rozšiřování svého vlivu do oblasti, která má být významnou součástí nové Hedvábné stezky. Avšak každá takové dohoda, jakou nyní uzavřela Čína s Íránem, umožňuje teheránskému režimu dostat se z izolace a povzbuzuje jej ke zvyšování zbrojení, rozvíjení jaderného programu a k ohrožování blízké země. Taková podpora íránských islamistů vede ke zvyšování napětí v oblasti a může nakonec vyústit i ve válku, kterou si jistě nikdo rozumný nepřeje.
Jednání Izraele je jasné a čitelné, on nikdy nepřipustí, aby Írán dokázal vyrábět jaderné zbraně a posiloval svoji vojenskou přítomnost v blízkosti jeho hranic. A z tohoto úhlu pohledu je třeba posuzovat izraelské útoky proti íránským vojenským cílům, mezi něž patří i jaderná továrna v Natanzu. Na tu Izraelci udeřili opakovaně a způsobili v ní velké škody. Nyní potrvá asi tři čtvrtě roku, než bude opravena.
Izrael totiž nepatří k zemím, které si nechají nepřátelské chování líbit. Bezpečnost jeho vlastních obyvatel je pro Židovský stát prioritou a vzhledem k tragickým zkušenostem z holocaustu, se mu nelze divit. Důležité je také nezaměňovat příčinu s následky. Příčinou je nenávist Íránu vůči Židům a podpora islamistických teroristů z Hizballáhu a Hamásu, kteří opakovaně útočí v Izraeli nejen proti jeho ozbrojeným silám, ale i proti civilistům. Následkem pak jsou vojenské operace IDF, Mosadu a dalších složek proti nebezpečnému Íránu. Aneb, kdo seje vítr, sklízí bouři.
