Uznávám, COVID-19 přinesl také leccos dobrého. Ukázalo se, že v této zemi žijí dobří lidé, kteří nezištně pomáhají druhým. Jedni šijí roušky, druzí chodí seniorům pro nákupy atd.
Každý si můžeme říci, co mohu udělat pro svého bližního, jak mohu být užitečný druhým? Možností je spousta, já jsem si řekl, že v mém okolí žije poměrně dost starých lidí, a tak se některým nabídl a chodím jim pro nákupy. Jak už jsem dříve napsal, jedním z mých klientů je i stará paní, volička Zemana a příznivkyně SPD. Lidem je třeba pomáhat bez rozdílu, a ne podle jejich politických preferencí. S paní se zkrátka o politice nebavím.
Moje dobrá kamarádka zase pro změnu šije roušky, ušila jich stovky, pracovala i šestnáct hodin denně a často chodila spát až po půlnoci. S kamarády také chystáme peněžní sbírku a výtěžek věnujeme nějaké charitní instituci. Je to skoro ta stejná situace, jako když byly povodně, také si lidé neskutečně pomáhali. Koronavirus spojil všechny lidi dobré vůle, a já bych i tímto chtěl vyzvat každého kdo může, prosím pomáhejte.
Také bych ještě rozlišil mezi flastenectvím a vlastenectvím. Flastenci ti akorát řeční a takové už si bral na paškál Karel Havlíček Borovský se slovy, kéž by se nám to vlastenčení z huby do ručiček ráčiti vlezlo. Opravdoví vlastenci pomáhají druhým a lásku vlasti dokazují skutky. Plané žvásty jsou k ničemu.
