Násilí v Británii jako výsledek nedostatku mužských vzorů v rodině?

Nepokoje v londýnské části Tottenham se rychle rozšířily do dalších britských měst – Manchesteru, Salfordu, Liverpoolu, Nottinghamu a Birminghamu. Christina Odone ve svém sloupku pro The Telegraph vyjádřila názor, že kořeny současných konfliktů stojí na absenci otců v rodinách dospívajících. Kéž by to ale bylo tak jednoduché.

Rozbuškou pro násilí v londýnských ulicích se stala smrt 29letého Marka Duggana, který byl v pátek zabit policistou při přestřelce. Víkendové násilí zanechalo rozbité výlohy, vyrabované obchody, ohořená auta či kontejnery na odpadky. Jeden z domů se ocitl v plamenech. Po víkendu se pouliční násilí rozhořelo i ve výše zmiňovaných městech.

Názor Christiny Odone, který příčinu násilí v britských ulicích vidí v absenci otcovské přítomnosti v mnohých rodinách dospívajících, by jen alibisticky zakryl skutečnou hloubku problémů, z nichž současné násilí vychází. Přesto je myšlenka komentátorky britského listu v něčem podnětná. Nedostatek mužské role u dospívajících a následná identifikace s pouličními gangy má často neoddiskutovatelnou souvislost. Přesto to není jediný nešvar, který trápí britskou – a nejenom britskou – společnost.

Násilí, které v uplynulém víkendu započalo, propuklo v jedné z nejchudší londýnské čtvrti. V ulicích, kde je vysoká míra nezaměstnanosti, která pramení z vyššího počtu přistěhovalců a menší úrovně vzdělanosti tamních obyvatel. Ekonomická krize, zoufalá potřeba utahování opasků, konec bezbřehého utrácení vlád a žití státu na dluh měl za následek i škrty v sociálních výdajích. K tomu všemu se ve Velké Británii zvýšilo školné na univerzitách až na devět tisíc liber za semestr, čímž se tak pro mnohé stalo vyšší vzdělání nedosažitelným. Úroveň středních a základních škol rovněž nemá na růžích ustláno – kvalitní vzdělání najdou dospívající především na soukromých školách, státní a veřejné školy naopak ovládá agresivita, segregace podle etnik a k tomu náležejících gangů.

Prohlásit, že za současné násilí může vysoký počet neúplných rodin, v nichž žije většina dětí v péči matky, a tím jsou ochuzeni o mužský vzor, je podobné prohlášením odpůrců multikulturalismu, že za soudobými problémy mnohých států stojí velký počet přistěhovalců a jejich nechuť k adaptaci. Podobně alibistické je svalovat vinu pouze na ekonomickou krizi. Problém současnosti spíše tkví v tom, že se jedná o kombinaci všeho. Když k tomu přičteme často beznadějnou snahu mladých lidí najít práci – byť se prokazují diplomem z uznávaných univerzit -, bylo jen otázkou času, kdy frustrace propukne naplno. Samotné Španělsko už mnoho dní ukazuje, že nespokojenost lidí je velká.

Hájit se názorem, že problém tkví v mužské absenci stát se otcem, je sice jednoduché, ale jak už to bývá, není to definitivní řešení. A aby odpovědnost nezůstala na bedrech maskulinního pohlaví, komentáře pod sloupkem Christiny Odone napadají feminismus, že to byl právě on, který přišel s myšlenkou svobodné matky dle vlastního rozhodnutí jako přesvědčení o vlastní samostatnosti žen.

Holt nic ve společnosti není tak jednoduché, jak se na první pohled zdát – bohužel či bohudík.