I to se může stát. A pak už se naše město bude moct klidně přejmenovat na „Kocourkov“, případně na výmluvné „Prostě-off“...
Prostějovský deník
Psal se rok 2011.
Menší poprask vyvolala v Prostějově zpráva, že náš starosta vyvíjí snahu o to, aby byl Prostějov statutárním městem, protože to prý přitáhne investory. Zcela přitom ignoroval nejen názory, že Prostějov není tak velký, aby to bylo zapotřebí, ale i zkušenost podobně velkého Přerova, kterému změna na statutární město přinesla jenom náklady spojené s výrobou nových razítek, cedulí a podobných položek.
Mnohem větší poprask se ale strhnul v souvislosti s plánovaným zbouráním místního Kulturního a společenského centra (KaSCentra či zkráceně Kaska), ve kterém je mimo jiné jediný velký společenský a taneční sál, který například při koncertech dokáže pojmout až tisícovku lidí, při plesech pak zhruba osm set (aby se tanečníci na parketě „nepomlátili“). A proč ten poprask? Ono v podstatě ani tak nejde o to, že se má zbourat budova postavená někdy za komunismu a že tam má místo ní vyrůst nový, moderní společensko-obchodní dům, kde by měly být značkové obchody, kanceláře, banka a čert ví, co ještě. Hákem (tady se prostě nedá napsat „háčkem“) je totiž skutečnost, že podle smlouvy uzavřené mezi městem a investorem nebude součástí této budovy nový společenský sál nahrazující onen zbouraný. A to i přesto, že vybudování nového společenského sálu na náklady investora bylo součástí podmínek výběrového řízení, ve kterém společnost Manthellan zvítězila. A město jakékoliv pochybení samozřejmě odmítá, stejně tak odmítá vyslyšet petice, kterými obyvatelé Prostějova a okolí dávají najevo svůj nesouhlas s tím, co se v tomto městě v posledních zejména dvou letech děje. Nepomohly ani „Plesy budoucnosti“, které na začátku roku uspořádal prostějovský taneční mistr Jiří Šindler přímo na náměstí před radnicí.
Nyní se píše rok 2015.
Prostějov je ke spokojenosti jeho primátora už nějaký ten pátek statutárním městem. Jak se však dalo předpokládat ze zkušeností Přerova, změna statusu městu přinesla jenom náklady. Investoři se k nám totiž z jakéhosi důvodu pořád ne a ne hrnout.
Kasko bylo v květnu 2013 zbouráno a na jeho místě se už skví nový obchoďák. Co na tom, že půlka obchodů je už zavřená, protože tam lidi nenakupovali. Barák stojí, zainteresovaní dostali své odměny, tak co. Pokud se ve městě koná nějaký koncert zpěváka či skupiny, tak buď na zimním stadionu (hokejové zápasy však mají přednost!), ve Sportcentru na palubovce (platí to samé, jako u zimáku), nebo se koncert musí smrsknout do stísněných prostor městského divadla. Podobné je to i s plesy. Lidi buďto packají po tribunách Sportcentra a nemají si pořádně kam sednout, protože stoly nesmí zabírat plochu určenou k tanci, nebo bloudí mezi salonky Národního domu a „fackují“ se na maličkém parketku. Pořádání plesů pod širým nebem bylo po první sezóně zrušeno pro úrazy způsobené uklouznutím na namrzlé dlažbě či zaškobrtnutím o vystouplou kostičku dláždění.
No, uvidíme, nakolik je druhá část tohoto článku pouze fiktivním náhledem do budoucna…
Bližší informace ke kauze Kasko najdete například zde.
