S muži to určitě umím, bez nich taky

Občas mě fascinuje, jakou práci si dají tištěná i elektronická média se zdůrazňováním rozdílů mezi mužským a ženským světem. Dnes na mě například z internetu dotíral test: Umíte to s muži? Nevyplnila jsem ho. Bojkotovala bych i kvíz, jestli to umím s motorovou sekačkou. Dovedu si výsledek testu představit, aniž bych před tím poslušně zaškrtala kolonky. Při malém počtu bodů by mi vyšlo, že jsem příliš empatická, což mě omezuje v rozletu a měla bych s tím něco udělat. Při plném počtu bodů bych se o sobě dočetla, že jsem málo empatická, což omezuje v rozletu lidi kolem mě a měla bych s tím něco udělat.

Ačkoli kvízovat nebudu, hned na mě vyskakují odkazy, kde se řeší, zda dovedou lépe sbalit ženy muže nebo muži ženy, kolik maličkostí rozčiluje ženy na mužích, a jak donutit partnera, aby si pamatoval velikost svého spodního prádla. O kousek dál někdo tvrdí, že objevil zásadní rozdíl mezi pohlavími. Muž prý za věc v ceně deseti korun zaplatí klidně dvacet, pakliže ji právě potřebuje, zatímco žena zaplatí deset korun za blbost v ceně dvacetikoruny, kterou nepotřebuje, protože je na ni právě sleva.

Nedávno mi kamarádka vyprávěla, jaký je rozdíl mezi mužem a ženou, když se říznou do prstu. Žena prý vyjekne „auvajs“, strčí prst honem do pusy, aby krev neukápla na zem, druhou rukou si ránu zalepí a pokračuje v práci. Muž prý zakřičí nějaké hodně sprosté slovo, natáhne ruku co nejdál od sebe a dívá se jinam, protože nesnáší pohled na krev. Pak udiveně hledí na flek, který se rozpíjí na koberci, volá na pomoc manželku a chce se posadit, protože se mu dělá divně. Pak ženu peskuje, že na tak velkou ránu odstřihla malou náplast. A zatímco paní běží do lékárny pro nové náplasti, muž listuje zdravovědou a hledá informaci, jakou ztrátu krve může lidský organismus přežít. Pak prý fňuká, když mu žena odstraňuje starou náplast a lepí novou. Ta první mu špatně drží, protože ji neustále odlepuje, aby zkontroloval, zda rána ještě krvácí. Večer jde s tlustým obvazem do hospody a kamarádům říká, že ta maličkost nestojí za řeč.

Víte, já nemám tyto konfrontační diskuze ráda. Ve finále mají stejně hodnotu lovecké výpravy na pijavici. Takže pokud vás zajímá, zda to umím s muži, musím říct, že jsem nedávno při přípravě oslavy tetiných osmdesátin se třemi pány stěhovala asi šedesát židlí a můžu odpřísáhnout, že jsem to s nimi opravdu uměla. Snad na věci nic nezmění ani fakt, že jsem to poté, co se uprostřed práce odešli posilnit, uměla i bez nich.