Pravice a levice

V žádném případě si zde nechci hrát na žádnou učitelku politologie ani sociologie. Pouze někdy nestačím zírat nad životaběhem, kolem sebe.

V poslední době se vyrojilo tolik průzkumů, že o nich většinou ani příliš nepřemýšlím, ovšem jeden přece jen způsobil, že jsem se nad jeho výsledkem zarazila. Nepamatuji si, která agentura ho uskutečnila, ba ani kde jsem ten bláznivý výtvor četla. Pouze už několik dnů mi leží v hlavě, protože mi došlo, jak málo naši lidé chápou pojmy. Ten výsledek zněl zhruba takto: Silní a zdraví jedinci volí pravici, levici zase lidé slabí, nemocní a ohrožení. Nad takovým výzkumem se člověku chce současně smát i plakat! Kde jsme se to dostali za 23 let „demokracie“? Nebo jsme takoví byli vždycky? Vědí vůbec lidé, co vlastně volí? Kde je úloha škol i hromadných sdělovacích prostředků? Jak se asi lidé baví doma, když nám vyskočí takový zmetek, ostatně, jako jsou zákony naší země. Takže pro pravicové strany je to vysvědčení, jako když luskne dvěma prsty ten největší machr v hospodě. Tedy pravici nám volí lidé zdraví, dobře si stojící, bezohlední, sobectští, mající ostré lokty a přečsvědčení, že pouze oni jsou ti schopni a jimž se nemůže nikdy nic stát… No skvělé!!! Takže již je mi jasné, co nám tu vládne za kočkopes, přesvědčený, že bez nich by to v žádném případě nešlo, bezohlední tajtrlící, všehoschopní kmotři, nebo loutky v rukou výše zmíněných. Ten zbytek lidí, kteří se k kloní k levici vůbec není neschopný a očekávající, že všechno vyřeší stát. Spíše jsou mezi nimi lidé zkušení, moudří, solidární a pochopitelně i tací, kteří se cítí bezmocní nad aroganci, se kterou v každodenním životě zápasí. Nějak nemohu pochopit, jak u nás může docházet k takovému matení pojmů. Možná je to záměrná manipulace… Lidé, vraťte se o 23 let zpět a začněte zase znovu, tohle přece nebylo smyslem touhy po svobodě a demokracii.