Netolerance

Nejsem žádná dobrá pisatelka a nemohu se měřit s dobrými autory, kteří přispívají svými články na své blogy.

V žádném případě se nebráním diskuzi pod svými články, ráda se nechám poučit, vítám ovšem věcné argumenty, domnívám se, že urážky nepatří k civilizovanému člověku. Všimla jsem si, že mnohé velmi irituje svými články pan Jiří Hrebenar. Ostatně ani já, se svými názory, nepatřím k nějakým velkým oblíbencům. Ovšem píši proto, že chci něco sdělit, ne se přizpůsobovat vkusu většiny. Nechápu lidi, kteří ani pořádně nepřečtou, co autor napíše a automaticky vyplivují své jedovaté sliny. Kde se bere v lidech averze vůči odlišným názorům? Sama vždycky s Jirkou nesouhlasím, klidně mu svůj názor sdělím. Lze to udělat slušně a nemusím ho urážet. Ještě se mi nestalo, že by se cítil dotčen, že neumí přijat názor druhých. Ostatně to je přece základ demokracie a po té jsme snad po celou dobu totality volali. Cítím se však doslova zděšena některými lidi, z kterých doslova ční nenávist vůči zdravotně postiženým. Copak tito lidé mohou za to, že se takoví narodili? Nebo vinou nemoci, či úrazu se takovými stali? Oni si takoví pisálci myslí, že jim se nikdy nemůže nic stát, jenže mnohdy nevíme, co se stane třeba za zlomek vteřiny, natož vědět, co nastane v budoucnosti. Náš národ, nemyslím jako celek, jsou to jedinci (alespoň tomu věřím, že ne většina) se nedokáže naučit pochopit, že demokracie je o toleranci a ne anarchie. Bojím se vlny rasismu, která je někým záměrně živena, aby odpoutala lidi od hlavních problémů, které připravuje vládnoucí elita. Prosím všechny, dejte rozum do hrsti a začněte si všímat věcí kolem sebe a především se k sobě chovejme jako lidé!!! Přece nebudete závidět někomu, že je upoután na invalidní vozík. Každý má snad právo na důstojný život a možnost seberealizace, když stát dělá všechno proto, aby ubývalo pracovních míst, právě pro výše uvedené případy…