Jsme skutečně ve Vesmíru samotní?

Nepředpokládám, že tento článek si přečte mnoho lidí, ale ráda bych znala názory čtenářů na toto téma.

Jsme ve vesmíru sami? Zajímám se o všechno možné, čtu všechnu dostupnou literaturu. Jsem skoro posedlá vším, co vypovídá o historii lidstva, všech možných zaniklých civilizací i záhadných nálezů a událostí. Kdy jsem se začala tolik zajímat o historii dávných věků a záhadologii.Vlastně úplnou záhadou, nikdo v mém okolí takové zájmy nikdy neměl. Byla jsem v té době na mateřské dovolené a při cestě s dcerou na procházku, mi padla do oka knížka, která byla položena u nás ve verandě na stole. Večer jsem se do ní podívala a četla jedním dechem. Kniha se jmenovala „Tušení stínu“, napsal ji geniální člověk MUDr Ludvík Souček, dnes neprávem opomíjený autor, protože byl ve své době přesvědčený komunista, pravda později jsem zjistila o něm mnoho zajímavostí, fenomenální paměť, všestranné nadání a přitom alkoholik, každý člověk vymykající se davu, mívá i slabosti, ostatně jako většina z nás… Později mi maminka řekla, tehdy pracovala v místním pohostinství, že tu knížku přinesl jeden velmi vzdělaný chatař a chtěl ji půjčit svému známému, který náhodou ten den nepřišel a tak vzala mamka knihu domů, aby se náhodou neztratila, nebo nějak nepoškodila. Při další návštěvě toho pána, byl to letec na penzi, mu vyprávěla, jak mě kniha zaujala a já byla zahrnuta dalšími knihami, např. „Tušení souvislosti“, Záhada jantarové komnaty, Otazníky nad hroby i jeho sci-fi literaturou Runa Rider, Cesta slepých ptáků atd. Všechny tyto a další knihy jsem si později dokoupila a pak již četla další autor, o kterých se ve svých dílech zmiňoval a jak šel čas, přibírala jsem mnohé další(píšící v tomto žánru). Bez Ludvíka Součka by naši čtenáři nepoznali Vzpomínky na budoucnost, byl to právě on, který knihu přeložil a prosadil jejich vydání. Ve své knize Tušení souvislosti avizoval, že napíše pokračování Tušení světla, jako lékař dobře věděl, že se mu jeho vymezený čas života krátí a knihu psal přímo zběsile, nikdy nevyšla, zmizela z povrchu země i když rodina potvrdila, že knihu napsal, osoba, která mu všechny rukopisy přepisovávala, vše popřela a tvrdila, že pan Souček ji před smrtí nic k přepisu nedoručil. Kde je tedy pravda? Kdo měl zájem, aby kniha nespatřila světlo světa? Co v ní bylo skutečně napsáno a komu to vadilo? Je to již tuším třicet jedna let, co nás Ludvík Souček opustil navždy, ale nikdy se podobná kniha nevyskytla, takže nebyla zcizena, aby se někdo chlubil cizím peřím, doopravdy věřím, že musela obsahovat fakta, která nám měla zůstat navždy utajena. Či s nimi dále pracují jiní, kteří slouží jiným zájmům. Je obrovská škoda, že pan Souček opustil tento svět tak záhy i když svou životosprávou, tomu přispěl sám. Kolik ještě mohl napsat vynikajících a čtivých knížek. Ale alespoň díky seznámení s jeho psaním se u mne rozvinul celoživotní zájem, touho po poznání, neustále hledat další a další zdroje informací a utváření si vlastního názoru na všelijaké záhadné události. Nemyslím si, že jsem ovlivněna pouze jedním autorem, spekuluji proč zanikly tak dokonalé civilizace, je více možností, jednak se mohly stát různé nepředpokládané katastrofy, nebo bylo tehdejší lidstvo natolik vyspělé, že se svoji technikou či způsobem života zničilo samo. A koloběh pokračoval a další civilizace se učily znovu vše dávno před nimi objevené. Pevně věřím, že na Měsíci i na Marsu byl kdysi před věky život, který zanikl nepředpokládanou katastrofou. I když kdoví, třeba byli dobře připraveni a dnes nás odněkud sledují, ba jsem přesvědčena, že si dobře chrání své bývalé(?) domoviny. Proč se asi přestalo létat na Měsíc? Co tam skutečně viděli? Vždyť viděli pouze ždibeček a co odvrácená strana? Nedostali signál, aby zde žádné výzkumy neprobíhaly? A stejná otázka se týká výzkumu Marsu, myslím si, že výsledky jsou žalostné vzhledem k nákladům, které byly na výzkum vynaloženy. Ve vesmíru jsou miliardy světů, jak mi můžeme myslet, že jsme sami, to je velmi děsivý pocit. Jsem pevně přesvědčena, že existují civilizace na mnohem vyšší úrovni a my pro ně nejsme rovnocennými partnery, jinak by dávno došlo k nějaké formě kontaktu. Co když dávno mezi námi jsou, ale naše mozky nejsou schopné je vnímat. Třeba existuje další rozměr pro člověka nevnímatelný. Nevím, pouze spekuluji a ptám se, zda je nás podobně uvažujících více. Zajímám se možná o věci, kterým se vědci vysmějí, ale stejně na různé otázky nejsou ochotni, lépe řečeno, neumí uspokojivě odpovědět, aby to nevyvolalo další polemiku. Jaké máte na tyto věci názor vy, milé dámy a páni?