Chytit tak zlatou rybku…
Zamýšlím se nad životem, tak jak běží. Pokud mi bude dán ještě nějaký čas si tu pobýt, tak načínám poslední třetinu i když člověk míní a ten nejvyšší rozhoduje sám o našem Osudu. Tak si jen tak zahraji na svá tři přání. Když jsem s touto myšlenkou sedla k PC, byla jsem přesvědčena, že svá přání budu mít napsána hned, jenže vůbec to není tak snadné. Přece jen si musím trochu zrekapitulovat svůj život a vyhmátnout jen tři přání se zdá najednou téměř nadlidský výkon. Prvních zhruba třicet let jsem prožila v době normalizace. Člověk má většinou tendenci vytěsňovat na okraj paměti zážitky špatné a více si připomínat ty dobré, jinak by se snad nedalo ani žít. Určitě nezapomínat na věci špatné, kterých bylo více, než těch kladných, ostatně právě nejvíce nás formovaly věci, kdy jsme se museli vypořát právě s těžkostmi a trápením. Nač vzpomínáme rádi, jsou takové pověstné třešničky na dortu, aby život nebyl pouze černý, jsou věci také bílé, které projasní život. Nebojte se, nebudu ám psát žádný román ze života, jen přemýšlím. Druhá třetina přišla v době „sametové revoluce“, která žádnou nebyla. Na chvíli jsme se semkli a svitla nám naděje. Chvíli se zdálo, že život bude lepší, jenže žádná hra na demokracii se neuskutečnila, pouze velký podvod „Mocipánů“, kteří spolu mluví. Sehráli si svou hru a nyní se pod vousy smějí, jak se nám ta svoboda zajídá. Takže jsem musela vzít v úvahu všechno, abych mohla vyslovit svá tři přání… 1. Rodina (což je přání velmi náročné, ale při troše tolerance, splnitelné)! 2. Zdraví (věc, která není dána všem a většina z nás o něm, bohužel, ani nemá šanci rozhodovat. Je to škoda, ale vždycky si říkáme, že může být ještě hůř.) 3. Poslední přání je žít, jako lidé. Ve společnosti, kde není zloba, zášť a solidárnost se všemi potřebnými. Zde si myslím, že toto je lehké a současně velmi těžké, protože je to věcí nás všech. Možná se moje úvaha bude zdát mnohým hloupá, třeba některé přiměje k zamyšlení a budu velmi ráda pokud se rozvine zajímavá diskuze. Zároveň chci poprosit všechny, kteří mají tendenci bez argumentů, za každou cenu urážet, aby se tentokrát nezapojovali. Dnes jsem se vyhla politice, vím velmi dobře, že tímto tématem mnoho čtenářů nrepřitáhnu, ale kvůli tomu jsem nepsala. Všem přeji hezký den a splnění těch jejích tří přání!!!
Zdeňka Jašková
Štvanice na prezidenta
Původně jsem se nechtěla vyjadřovat k neskutečně štvavé kampani na našeho pana prezidenta Miloše Zemana, která trvá prakticky od jeho zvolení ve svobodných volbách. Pan prezident ať učiní či řekne cokoliv, okamžitě se zvedne ohromná štvanice ze všech stran, tedy poražených ve volbách, masmédia a co mě obzvláště mrzí, že se k ním přidávají ministři ČSSD, tuto stranu jsem vždy volila, ale již nikdy více, protože se sociální demokracií již nemá nic společného a jejích kopání do člověka, který je vytáhl z upadání do zapomenutí, je prostě podlost. K obusmance Šabatové se odmítám vyjadřovat, protože ta nemá žádný morální kredit k zastávání tak významné funkce.
Zdeňka Jašková
Omluva prezidentu České republiky panu Ing. Miloši Zemanovi
Co mi dal a vzal 17. listopad 1989!!! Dal mi poznatek, že skutečně jde velmi snadno zmanipulovat často i velmi inteligentní lidé!!! A vzál? Veškerou víru v lepší svět!!!
Zdeňka Jašková
Strach
Často mi bývávalo k smíchu, když moje přítelkyně se bála chodit za tmy. Pokaždé spěchávala domů, nebo jsem ji doprovázívala. Nikdy jsem tuto její fobii nechápala a to jsme kamarádky od malinka a dnes jsme dávno dámy v nejlepších letech... Vždy jsem jí říkala, že tma není můj nepřítel, pouze zlí lidé.
Zdeňka Jašková
Vzpomínka, trochu veselá
Bývám svými odpůrci napadána, že si na všechno jen stěžuji, nedokáži napsat nic veselého. Je pravda, že píši hodně pochmurně, ale jsou mezi mými články i veselé příběhy ze života, jenže ty jsou velmi málo čtené. Dnes v převánoční době o politice ani náhodou, spíše zavzpomínám na věci veselejší.
Zdeňka Jašková
Zápisník zbytečného člověka
V dnešní až příliš přepolizované době se mi nechce přemýšlet o blížících se volbách, spíše chci psát o lidech, které jsem měla možnost za svůj život poznat. Tento příběh je jeden z prvních a pokud zaujme, budu v této sérii pokračovat. To, že používám ich formu, neznamená to, že píši o sobě, ale prostě mám pocit, že mám ke čtenáři blíže...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Dezinformacím podlehnete postupně. Ezovíkend život nezmění, říká psycholog
Češi mají velké sklony k ezoterice, což postupně vede také k náchylnosti věřit dezinformacím nebo...
G7 plánuje pomoc Ukrajině za 50 miliard dolarů, píše Bloomberg
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši až 1,2 bilionu Kč....
Nekritizuji pomoc Ukrajině, brání se Babiš ve sporu s Černochovou o munici
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
- Počet článků 193
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1143x