V prvé ilustraci hořejšího inovovaného bonmotu se hovořilo o tuctu, ale zasvěcenější znalci upozorňují, že takových excelentních postav v Uč.Spol.ČR maj přes dvacku. O důvod víc číst opět z Časopisu nereprodukovatelných výsledků.
Jak jsme se dozvěděli v úvodním dílu, existují autoři vědeckých prací, kteří bohorovně publikují nereprodukovatelné výsledky, a když na to jsou upozorněni ještě před vyjítím, tak ten paskvil stejně bohorovně nechají vyjít tiskem beze změny. Ale zato urputně příslušným whistleblowerům začnou škodit - jako teď čerstvě ve zbořilizaci králíků na Ústavu experimentální medicíny AV ČR, a před tím třeba v rámci pověstné zbořilizace grafu na univerzitě v Olomouci:
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/10/02/i-ty-brute/
https://www.dzurnal.cz/index.php/2019/11/20/kam-se-hrabe-karlovka/
Ti akademičtí podvodníci a hoštapleři nic neriskují, neb v našich podmínkách rozvinutého cronyismu neboli bratříčkování je vedení akademie nebo univerzity bratrsky podpoří (neb oni sami nevědí, kdy se třeba proti nim ozve taky nějaký ten oznamovatel převráceností). Slovo převrácenost pochází z Bible kralické organizované biskupem Janem Blahoslavem, kde je použito jako ekvivalent latinského slova fraudulentia (jinak též podvod, prolhanost, atd.). To je v titulku vložené do latinského aforismu Per aspera ad astra - přes překážky ke hvězdám, neb dobře vystihuje praktiky některých českých vědeckých excelentů. A právě zásluhou těch excelentů jsou whistlebloweři v naší akademické obci zpravidla předmětem různých šikan - pro výstrahu všem, kteří by je snad taky chtěli následovat. Nakonec jsem zkušený whistleblower-recidivista publikující o neutěšených českých poměrech (z Česka jako jediný) dokonce v periodikách jako The Whistle (Whistleblowers Australia Inc.) nebo The Journal of Irreproducible Results (Society for Basic Irreproducible Research) popř. Skeptical Inquirer (Committee for Skeptical Inquiry). Je zajímavé, že těch zasloužilých (a proto perzekuovaných) whistleblowerů z hořeních kauz se žádná oficiální místa nezastanou. Tatáž oficiální místa ale velmi hlasitě protestují, když se prezident zdráhá podepsat nějaké profesury, i když ty kandidáty na profesury nikdo z práce nevyhazuje - na rozdíl od těch hořeních šikanovaných whistleblowerů. IMHO - je to dost pokrytectví. Přitom ti dva hoření whistlebloweři by si - IMHO - celkem zasloužili i medaili za statečnost.
A dvě takové Czech-made převrácenosti jsem právě popsal v tom Časopise pro nereprodukovatelné výsledky. První je přeložená už zde:
https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=758270
a na tu druhou dojde nyní. Obě mají společné to, že se na nich podíleli členové Učené společnosti ČR neboli US (nicméně nešlo o identické skupiny autorů). Minule jsem počet takových a podobných gigantů v řadách US odhadl na kolem tuctu, ale zasvěcenější znalci mě pak upozornili, že takových excelentních postav v US bude přes dvacku. O důvod víc počíst si opět v Časopise nereprodukovatelných výsledků. Zatímco první pojednaný případ se týkal numerických chyb, v druhém případě to byla rovnou od základu chybná koncepce. Nadto ta chybná koncepce byla postupně zopakována nebo aplikována v různých speciálních situacích v přinejmenším v osmi článcích:
Ty nesmysly se fakticky vyvinuly z učebnicových chyb v důsledku sertvačnosti v chybném používání jinak dobře známých formálních pojmů. Bylo přehlédnuto, že ty pojmy byly užívány nepořádně, povrchně (jeden z recenzentů mého pozdějšího článku, ve kterém jsem ty nesmysly opravoval, použil pro tu povrchnost výstižné označení "kavalírské zacházení"). Byla to kuriózní konstelace - prosté řádné, rigorozní uspořádání základních výsledků stačilo na vyvrácení těch nesmyslných koncepcí a jejich nahrazení korektními. I toto druhé napravení převráceností si také zasluhovalo zveřejnění - vždyť v nejméně osmi recenzních řízeních ty nesmysly nebyly vůbec rozeznány. Avšak editor patrně plně nedocenil situaci (můj článek byl popravdě napsán krypticky a neútočně) a zaslal můj rukopis k recenzi původcům nesmyslné koncepce. Tak začala únavná záležitost táhnoucí se několik let. Autoři činili taková mimovědecká, mimoběžná vyhlášení jako "každá diskuze s jaksi divným člověkem je nesmyslná a nudná". Abych usnadnil recenzní řízení, připravil jsem podrobný rozbor jejich vlastních nesmyslů, což však bylo dotčenými autory odmítnuto stručnějším a údernějším označením: "Psychopat". Naštěstí editor byl správným mužem na svém místě a označil takováto vyhlášení jako nepatřičná a irelevantní. Nakonec se obrátil na nového recenzenta, jehož názorů - jak zdůraznil - si sám velmi vážil. Tento nový recenzent uzavřel: "Dotčení autoři vykazují absenci základního pochopení nutného pro adekvátní odpověď (na mou kritiku) ... Tento časopis by měl být obzvláště opatrný při příštích rukopisech od dotčených autorů. .... Jejich diskuze je hrubá a příliš zjednodušená."
Na počátku jsem článek předložil jako původní sdělení (což mi umožňovalo vyhnout se útočnosti); později na editorovo doporučení jsem ho neochotně zredukoval do formy Comment. Nakonec ale bylo doporučeno, abych opět přidal původní výsledky v daném kontextu, čímž vznikne původní sdělení, v jehož rámci budou opraveny i ty nesmyslné výsledky dotčených autorů. Tento můj článek byl pak publikován. Dotčení autoři nikdy nereagovali na toto opravení svých vlastních chyb.
Z těchto mých dvou zkušeností plyne:
i. Existují autoři neochotní publikovat Errata ke svým řádně prokázaným chybám.
ii. Existují vnitřní zábrany publikovat explicitní Commenty o chybách v pracech jiných autorů.
iii. Existují autoři, kteří, při přístupu do recenzního řízení, budou bránit zveřejnění prací opravujících jejich vlastní chyby.
Opravování vědeckých chyb může být riskantní zaležitostí. Ačkoliv je to velmi chvályhodné, může to svým čestným dobrovolníkům přinášet sekundární obtíže ve vztahu k povyšování, grantům, pracovním poměrům, apod. Proto by v každém časopise mělo být obsaženo varování, že:
iv. Opravování chyb může být riskantní operací, a proto korekce publikovaných chyb není povinná pro autora, který je sice odhalil, ale nepodílel se na jejich vzniku.
Je jistě v nejvyšším zájmu vědecké komunity zabránit vzniku klimatu, ve kterém by pravidlo (iv) bylo potřebné. Opravování vědeckých chyb jakéhokoliv druhu by mělo být podporováno (a bránění tomu by melo být odmítáno). Podle mých znalostí, neexistuje žádná speciální cena, která by tento druh podpůrných vědeckých aktivit oceňovala. Ve světle současné vlny zájmu o vědecké chyby a nepřístojnosti, měla by patrně být vytvořena takováto pocta oceňující ty, kteří významně přispěli očistě vědy vzdor různým osobním obětem. (Dr. Margot O'Toole může představovat prototyp kandidáta pro takovouto cenu - viz. Nature 351 (1991) 94.) Mohla by být pojmenována po známém sovětském rostliném genetikovi Nikolaji I. Vavilovi. Ten oponoval výsledkům a závěrům T. D. Lysenka a byl proto vypuzen ze svého vědeckého postavení a nakonec obviněn ze špionáže.
Skončil bych výstižnými slovy sovětského Nobelisty Pjotra L. Kapicy: "Páchat chyby stále ještě neznamená dělat falešnou vědu. Falešnou vědou je až nepřipuštění chyb, které se staly. Pouze tento poslední přístup překáží zdravému rozvoji vědy."
I na tuto druhou převrácenost jsem pozornil Etickou komisi Akademie, leč odpověď jsem opět nikdy nedostal. A jak už řečeno, takovéto, či podobně závažné, neetické přešlapy mají za sebou i někteří jiní členové US. A podle toho holt vypadají i poměry v naší vědě - bizární příklady čerstvě dodala nejen Akademie, ale i UK, VŠE, ČVUT, UPOL. Jinými slovy, za uplynulá tři desetiletí k nějakému výraznému obratu k lepšímu vlastně dosud nedošlo.
Foto u perexu: Záhlaví prvního Czech-made příspěvku do The Journal of Irreproducible Results, jmenovitě: J. Irrep. Res. 37 (6), 9-10 (1992).
____________
[hniloba@AVCR neboli Akademická špína v krystalicky čisté formě: Část XXVIII.]
XXVII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=758270
XXIX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=760239
P.S.: N.B. - Mimo vší nadání, hrou náhody, tato špionážní fraška jak z padesátých let byla vyvěšena 31.10.20 v 16:33 JST (tedy 8:33 pražského času). Po několika hodinách světové agentury tehdy oznámily, že se před několika hodinami uzavřel osud nejznámnějšího představitele Jamese Bonda:
https://www.msn.com/en-us/movies/celebrity/sean-connerys-cause-of-death-revealed-report/ar-BB1btRIv
(1:30 a.m. on Oct. 31, at his home in the Bahamas, tedy 7:30 pražského času).
A po dalších několika hodinách po té zprávě se uzavřel i osud postavy přezdívané "muž s dopisy pro každou příležitost". A tak tou hrou náhody text z 8:33 pražského času byl i jeho prvním, a zcela nezamýšleným nekrologem (a nakonec zatím jediným pravdivým - vedle mnoha pozdějších recyklátů té PR kamuflážní mlhy roky produkované vedením akademie).
IMHO - 31.10. by se mohl připomínat jako Den konspirativních špionážních příběhů. Ať tak či onak - je to i zdařilá ukázka akademické doby postpravdivé (ex-president-Barack-Obama post-truth-era definition: The truth doesn't even matter).
This workis licensed under CC BY-NC-ND 4.0
