Nihil novi sub sole: Už r. 1856 Eunice Foote(-ová) ve své domácnosti měřila skleníkový jev

Nihil novi sub sole je v titulku proto, že je o 4 znaky kratší než Nic nového pod sluncem. Počet znaků v titulku je totiž omezen a tak se s nimi musí hospodařit. Ale jinak letos je už 165 let od položení základů skleníkového jevu.

Americké sdružení pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science, AAAS) bylo založeno již v r. 1848, a dnes je to největší světová vědecká společnost, známá i jako vydavatel časopisu Science. Na výročním zasedání AAAS v roce 1856 v Albany ve státě New York byl 23. srpna 1856 přednesen příspěvek od Eunice Foote(-ové) nazvaný "Okolnosti ovlivňující teplo od slunečních paprsků". Příspěvek fyzicky přednesl v zastoupení Joseph Henry (důvod tohoto zastoupení není dnes jasný, možná autorka prostě musela dohlížet na dcery). Joseph Henry byl v letech 1846-78 prvním sekretářem jiné významné americké instituce zaměřené na vědu - Smithsonovského institutu (Smithsonian Institution), což je soustava muzeí. Smithsonovský institut nese jméno učence Jamese Smithsona, který dal popud i první prostředky k jeho zřízení. Ten příspěvek Eunice Foote pak vyšel tiskem v časopise American Journal of Science and Arts [22, 382-383 (1856)] v rozsahu pouhé jeden a půl strany:

Je zajímavé, že tento článek předchází rozsáhlejší text autorem kterého byl její manžel, soudce i vynálezce Elisha Foote. Manželův článek se obecněji věnuje měření tepla od slunečních paprsků, nikoliv však ve vztahu k tomu, co se dnes nazývá skleníkový jev, tomu se výlučně věnovala jeho choť.

Tím o tři roky předešla rigoroznější měření irského fyzika Johna Tyndalla (který sám navazoval na výsledky Fouriera, Pouilleta, i dalších). Leč její práce byla dlouho zapomenutá (tedy až do r. 2011 - takže až dodnes byla vůbec citována v tzv. uznávaných časopisech jen sedmkrát (!) - vše rok 2019 nebo později), ač v ní na adresu kysličníku uhličitého prorocky uvedla, že jeho navýšení v ovzduší by nutně vedlo ku zvýšení atmosférické teploty:

Eunice pracovala s válci (předpokládaně skleněnými, žádné vyobrazení se ale nedochovalo) opatřenými teploměry, a také se vzduchovou pumpou. Nejprve z jednoho vzduch vyčerpala, zatimco v druhém jej naopak natlakovala (byť na samotné měření tlaku vybavena nebyla), a zjistila, že na slunečním světle dosahuje teplota ve válci s komprimovaným (ale jinak neupravovaným) vzduchem vyšších hodnot. Zatímco v prvém šlo o teplotu 88, v druhém o 110 stupňů, ovšemže Fahrenheita [C=(F-32)*5/9 - voda vře při 212F a tuhne při 32F]. Pak se posunula k pokusům s dalšími plyny, kysličníkem uhličitým a vodní párou, resp. vlhkým vzduchem. Při srovnávání vzduchu vysušeného s pomocí chloridu vápenatého, a vzduchu nasyceného vodní parou, bylo v druhém případě dosaženo teploty o až 12F vyšší. Ale v případě kysličníku uhličitého byla dosažená teplota vyšší dokonce o 20F. Měření prováděla též pro vodík a kyslík, kde však nenašla podstatnější rozdíly oproti vzduchu. Tyto výsledky ji umožnily onu predikci, že případné navyšování obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře by nutně vedlo k růstu atmosférické teploty. Z dnešního pohledu se fakticky obírala jen jednou komponentou energetiky skleníkového jevu - zářením přicházejícím na Zemi od Slunce (druhou komponentou je záření emitované Zemí). Dnes je Eunice Foote považována za prvou osobu, která prokázala výraznou schopnost kysličníku uhličitého a vodní páry adsorbovat energii slunečního záření, a nadto provedla propojení proměn složení atmosféry s klimatickými změnami.

O rok později došlo na její druhou a zřejmě poslední fyzikální práci [American Journal of Science and Arts 24, 386 (1857)], tentokrát o měření elektrického náboje lístkovým elektrometrem při stlačování či expanzi plynu. Je též označována za vůbec první Američanku, co publikovala odbornou fyzikální práci. Je zajímavé, že v této druhé práci (na rozdíl od prvé) je použito patriárchální označení: Mrs. Elisha Foote (tedy přiřazujíci ji ku jménu jejího chotě) .

Shodou okolností se blíží významné životní jubileum našeho nejznámějšího odpůrce globálního oteplování: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003111002  Možná by si před další spanilou jízdou do Austrálie či jinam mohl zkusit ty 165 let staré pokusy, třeba by pak ztransformoval své razantní náhledy ("boj proti klimatickým změnám je škodlivá ideologie, jedna z nejnákladnějších politických chyb v poslední době" etc..): denik.cz/z_domova/klaus-odjel-do-australie-20110720.html  Neb: Nulla aetas ad discendum sera est (žádný věk není příliš pozdní k učení).

Našeho jubilujícího nejznámnějšího popírače globálního oteplování bych rád potěšil jednou poučnou historkou o užitečnosti ideologií pro přírodní vědy. Odehrála se někdy začátkem sedmdesátých let. S dnes už předčasně zesnulým Standou Beranem jsme tehdy byli ve vědecké přípravě (čemuž se dnes říká PhD studium). A jednou zcela okrajovou záležitost byla zkouška z filosofie (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-198#cast2). K tomu byl přidělen konzultant, v našem případě Dr. Javůrek z Filosofického ústavu Akademie. Jednoho dne jsme se vydali ho navštívit - ve vrátnici ústavu jsme zjistili, že je současně i jeho místoředitelem. Aby naznačil průběh budoucí zkoušky, položil nám úvodní otázku: "Jaké jsou zdroje a součásti marxismu?". Tuto floskuli jsme ašak slyšeli poprvé v životě. Nad naším ignoranstvím (z jeho pohledu nepochybně neskutečným) se prvně zachmuřil se, ale pak nad námi jen rezignovaně mávl rukou: "Vy to stejně nikdy potřebovat nebudete!" Moudrý to muž - opravdu jsme to nikdy nepotřebovali (a stran té zkoušky nám pak uložil přečist si útlý spisek o chemii a filozofii [autor: ????????? ?????????? ?????? - https://star-wiki.ru/wiki/Bonifaty_Kedrov ], který jsme - jen zčásti - načetli poslední večer před zkouškou).

Foto u perexu:  Portrét někdy z konce 19. století Mary Foote (1842-1931) [k nalezení je na: https://twitter.com/footesea/status/1042254039163953152]:

provdané Henderson, jedné ze dvou dcer (ne příliš pravděpodobné) objevitelky skleníkového jevu Eunice Foote (1819-1888).

VIII. díl seriálu: 666@Sky - Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné
[blankyt:666THz]
IX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=772848
VII. díl seriálu: http://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=771021

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0