Co se bude v pátek 27.4.2018 pít na 38. rovnoběžce v Koreji už víme

V pátek 27.4.18 dojde k setkání vrcholných představitelů ze severní a jižní části rozděleného Korejského poloostrova, a to v demilitarizovaném území Pchanmundžom na 38. rovnoběžce. Může vést od příměří v r.1953 k mírovým smlouvám.

V pátek 27. dubna dojde k setkání vrcholných představitelů ze severní a jižní části rozděleného Korejského poloostrova, a to v demilitarizovaném území Pchanmundžom na 38. rovnoběžce. Demilitarizovaná zóna je přibližně 4 km široké nárazníkové pásmo procházející napříč poloostrovem. Tato hranice původně vznikla narychlo už v r. 1945 jako styková demarkační čára mezi sovětskými a americkými vojsky. Rudá armáda zaútočila dle ujednání z Jalty na japonské pozice v okupovaném Mandžusku v noci z 8. na 9. srpna 1945 (dohoda zněla - do tří měsíců od konce války v Evropě). V další fázi této kampaně pak obsadila i severní polovinu Korejského poloostrova, a americká armáda pak vstoupila na polovinu jižní v září, až po formálním podpisu japonské kapitulace. K okupaci Koreje došlo proto, že spojenci nepřepokládali, že po období tuhé japonské anexe 1910-45 bude země okamžitě připravena na vlastní vládu. A také neočekávali brzkou japonskou kapitulaci. Ona demarkační linie z r. 1945 je dosti blízká, nikoliv však totožná s dnešní demilitarizovanou zónou vytýčenou v rámci příměří v Korejské válce. To bylo dojednanáno 27.7.1953 právě v Pchanmundžomu, přičemž byla zafixována tehdejší linie fronty (obě hranice fakticky mají jen jeden společný bod). Tak skončila Korejská válka, která si vyžádala na 2,8 milionů obětí. Československo bylo spolu s Polskem, Švédskem a Švýcarskem členem mezinárodní komise dohlížející na dodržování tohoto příměří.

Po 65 letech od skončení Korejské války se nyní rýsuje cesta k podepsání mírových smluv. K tomu bude třeba ještě mnoha jednání. Nakonec není ani jasné, k jakému sblížení stanovisek dojde na setkání 27. dubna. Ale jako jistý signál konstruktivní atmosféry lze brát, že obě strany uvolnily informace o konferenčním jídelníčku. Jih připravil pozornost pro severokorejského vůdce, souvisící s jeho studiem na švýcarské střední škole. Připomínkou těch jeho studentských let má totiž být švýcarská specialita z brambor známá jako rösti, podobná našemu bramboráku. Dlužno podotknout, že třeba v Japonsku se brambora dodnes považuje za delikatesu, neb se pěstuje jen v menším rozsahu na severním ostrově Hokkaidó. Dalším chodem má být mořská ryba z oblasti, ze které pochází jihokorejský předák. Sever bude reprezentován vyhlášenými studenými nudlemi připravenými šéfkuchařem ze specializované pchongjangské restaurace, která má pobočky i v Číně. Z dalších chodů to třeba bude i známé korejské grilované hovězí. Jeden pokrm má mít původ i přímo z demilitarizované zóny. A pít se má vybraná pálenka munbaeču, původně nápoj královského dvora, produkovaný v okolí Pchongjangu, dnes však vyráběný i na Jihu. Jejím základem je pšenice, proso a sorghum neboli čirok s obsahem alkoholu kolem 40% (z toho čiroku se vyrábí i nejvyhlášenější čínský destilát kaoliang, ten může jít i přes 60%).

Zamýšlený speciální konferenční dezert již stačil i vyvolat mezinárodní kontraverzi. Jde o pochoutku na bázi manga, na které je ale vyveden modrý obrys korejského poloostrova. Příčinou kontraverze jsou dvě malé modré tečky u východního pobřeží, přesněji ta menší z nich (ta větší se jmenuje Ulleungdo či také Argonaut Island, a není sporná). Obě části poloostrova se shodují, že i ta menší tečka historicky patří Koreji, a to pod jménem Dokdo (soustroví má i anglický název - Liancourt Rocks). Fakticky jde o dva ostrůvky a několik desítek spíše jen útesů. Avšak Japonsko, které je už od války nekontroluje, si souostroví nadále nárokuje pod jménem Takešima. Proti vyobrazení proto již vydalo protestní nótu. Není to zdaleka poprvé, kdy Japonsko v této otázce protestovalo. Bylo tomu tak i třeba při návštěvě Donalda Trumpa v Seoulu, kdy tento byl tehdy častován pochoutkou z ryby ulovené právě ve vodách kolem Dokdo. A bylo tomu tak i při nedávné zimní olympiádě, kdy se pro korejské účastníky používala vlajka se stejným modrým symbolem. Ale sporné Dokdo bylo tehdy kompromisně vyobrazeno jen na verzi, která se objevila pouze při nácviku.

Co bude při hostině je tak už známo. Na výsledky jednání, ke kterému zasedne z každé strany sedm vyjednávačů kolem oválného stolu o symbolické šířce 2018 mm, je třeba ještě vyčkat. V každém případě, 7 je pro Korejce šťastné číslo, podobně jako 8 pro Číňany a Japonce.

Postscript:  A tak se mohlo očekávat, že setkání Kim-Trump by mělo připadnout na 27. či 17. či 7. května nebo června - leč nakonec bylo oznámeno datum 12.6. (tedy aritmetický průměr z 7 & 17 -  tak říkajíc na půli cesty). Ale třeba by taky později mohlo i dojít na Nobelovu cenu míru pro trojici Kim-Moon-Trump (pokud by to s ohledem na Donalda nezablokovalo hnutí Me2, bojující za zneuctěnou umělkyni Stormy Danielsovou - viz. dění kolem Nobelovy ceny za literaturu).  Donald Trump sice 24.5. od setkání dočasně ustoupil, leč už 26.5. se v demilitarizovaném území Pchanmundžom (tentokrát ve výstavné budově na severokorejské straně) opět sešli oba vrcholní korejští představitelé a podpořili myšlenku setkáni Trumpem znejistěného. Následně pak 1.6. Trump, po jednání v Bílém domě s ex-šéfem severokorejské vojenské zpravodajské služby, potvrdil setkání v Singapuru, a to jako začátek postupného sbližovacího procesu krok za  krokem.

Foto u perexu:  Snímek od organizátorů setkání zachycující předpokládaný zákusek s modrým symbolem sjednoceného poloostrova.  

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0