Prohibice - akt zoufalství

     Tak nám vyhlásili prohibici. Oddůvodnění je krásné - ochrana životů a zdraví občanů. Ale je to skutečně akt zoufalsvtí a bezradnosti. Muselo to dojít tak daleko ?

     Jak vychází na veřejnost fakta, věděly již delší dobu všechny zodpovědné orgány státní správy, že roste trh s nelegálním alkoholem a co se stalo ? Nic. Pravda probíhaly kontroly u legálních výrobců a pěstitelských pálenicích, samozřejmě nic nenašly. Bodejť, koho výroba legální kořalky živí, nebude ve vlastním zájmu vyrábět jedovaté svinstvo.

     Proč lidi kupují podezřelé svinstvo je jasné - cena. Stejně je to s tabákem, levnými potravinami. Když si uvědomíme, že největší příjem státu je z pohonných hmot, tabáku a alkoholu, lze pochopit pokušení státu vydělat ještě více. Ale nějak nám zapoměl náš nejlepší ministr financí na to, že i zvyšování daní má svoje meze. Lidi jsou lidi a hledají levnější zdroje -  kuřáci těžko přestanou kouřit a pijáci pít. No a kdo jim to levně umožní, no přece černý trh. A tady kontrola selhala v případě alkoholu totálně. Již se objevují zpráva, že první čiperové vyrážejí za hranice a skupují alkohol ve velkém, samo ho těžko vypijí a stát opět přijde o peníze, ale v tomto případě se aspoň nikdo neotráví.

     A další problém, co asi udělají výrobci a prodejní řetězce, restaurace a pod., až vyčíslí ztráty? No co asi            - zažalují stát o náhradu škody. A kdo to zaplatí ? A kdo zaplatí léčení otrávených lidí ? Měli by příslušní činitelé hodně zpytovat svědomí kde udělali chybu, co zanedbali a vyvodit z toho důsledky, zejména osobní zodpovědnost. Sice jak se říká pozdě bycha honit, ale přesto. A co jejich svědomí ?  Ale nemyslím, že řadě z nich by tyto problémy nějak narušovaly klidný spánek.