Živá příroda zrakem pozorovatele

Od nejmenšího evropského ptáka k praturovi. Předjarní fotoblog s několika zajímavostmi pro zvídavé a ctitele přírody.

V chodu roků k nám na zahradu u domu v podhoří přicházejí, přilétají a i krátce pobývají zejména ptáci a hmyz. Při svých cyklistických výjezdech i pěších túrách v terénu, v mírném tempu pozoruji a fotograficky zaznamenávám setkávání s živočichy.

Jednoho listopadového rána seděl na dlažbě lodžie. Z nadhledu na hlavičce svítí žlutý proužek. Znak určil staročeský název ptáka: „zlatohlávek.“ Podle antických legend (Aristoteles, Plinius) je v evropském folklóru uváděný jako "malý král ptáků“ (v soutěži, kdo vyletí výše, překonal orla, jímž se schován v jeho peří nechal vynést vzhůru, a tak neunaven dolétl nejvýše…). Oficiální latinský název ptáka je Regulus regulus, Linnaeus 1758; regulus = malý král, princ, kralevic. České rodové jméno králíček obecný je tedy odvozeno z latinského názvu; slovensky králik zlatohlavý. Tento nejmenší evropský pták má hmotnost 5 gramů a délku těla 9 cm.

V ptačím krmítku v zimě hodovala letka čížků. Jediný z nich narazil do skla okna a spadl. Na zemi ležel nárazem otřesený. Ze zobáčku jsem mu opatrně vyndal nažku slunečnice. Ptáčka jsem posadil do sněhu a doběhl si pro foťák. Náhle čížek vzlétl a zachytil se na stěně domu. Krátce se vzpamatovával a pak odlétl na strom. Čížek lesní (slovensky stehlík čížik) je velikostně drobnější – délka těla je v průměru 12 cm a hmotnost 10 – 14 g.

 V loňském jaru hledal u nás v trávě potravu zástupce čeledi drozdovitých, drozd kvíčala (slovensky drozd kvíkota), Velikostně je srovnatelný s kosem: délka těla 24 – 27 cm, hmotnost 80 – 140g.  Do konce 19. století byli drozdi často oběťmi čižby; nejčastěji byli chytáni na vějičku (větvička natřená lepem).

Jedenkrát se u nás na trávníku pohyboval takto rozčísnutý kos černý. V roce 2018 došlo v ČR k většímu úhynu kosů, který způsobil africký virus Usutu, přenášený komáry. Zoolog Karel Pecl, externí pracovník Záchranné stanice živočichů Makov, mi po konzultaci s dalšími kolegy v oboru na můj dotaz sdělil, že tělo kosa pravděpodobně nese stopy po napadení predátorem, nikoli příznaky zmíněného virového onemocnění.

Dva dny před Štědrým dnem se u nás na zahradě výjimečně objevil nápadně zbarvený pták. Žluna zelená (slovensky žlna zelená) náleží k čeledi datlovití. Délka těla 30 – 33 cm, hmotnost 185 – 250 g.

Divoké kachny „březňačky“ v zimě na ledu. Vlevo kachna stojící na jedné noze se schovanou hlavou i druhou nohou v peří je příklad jemné termoregulace, snižování ztrát tělesného tepla. Kachny i další vodní ptáci odolávají chladu pomocí protiproudého mechanismu výměny tepla.  Žíly, které odvádějí ochlazenou krev z končetin, se dotýkají tepen, které přivádějí krev teplou 40 stupňů Celsia do nohou. Při teplotách pod bodem mrazu kachny nohama uvolňují asi jen 5 % tělesné teploty. Vpravo na snímku kačer protahuje plovák (myslivecky noha), který ohříval pod peřím, hlavním tepelným izolátorem.

V červencových dnech v Přírodní rezervaci Holubovské hadce v jižních Čechách poletuje mizející druh motýlů – okáči kluběnkoví. Motýli obvykle sají nektar z květů. U kraje cesty na suchých psích výkalech dlouze setrvávali dva z okáčů. Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Č. Budějovicích mi na dotaz odpověděl, že se jedná o čerstvě vylíhlé samečky, kteří na lejnu sají nezbytné živiny (př. dusíkaté soli), které potřebují k dozrání spermií. Živiny nasávají i z vlhké půdy.

Brouka zlatohlávka zlatého (slovensky zlatoň obyčajný) nacházím zjara při přehazování kompostu, ale i mimo zahradu na květech.  Při sklizni jablek byl ve vykousané prohlubni plodu tento krasavec; po hodokvasu se jevil být krapet alkoholizován…

Koncem května r. 2018 asi dvacet metrů ode mne na cestu mezi obcí a lesem  ze zeleného obilí vyskočilo srnče. K mláděti jsem se přiblížil na dva metry. Překvapení ze setkání bylo oboustranné. Srnče pravděpodobně zabloudilo.

Z našeho dětství si pamatuji, že zvířata tohoto typu chovali v zoologické zahradě v Praze. V současnosti je skotský náhorní skot, lidově „hajlendky,“ některými chovateli v České republice oblíbený pro svoji odolnost i nenáročnost.

Porovnání velikostí horského plemena: matka s mládětem.

Pratur (Bos primigenius). V okresu Prachatice, při okraji Vojenského újezdu Boletice, u obce Křišťanov v horské oblasti přes 900 m n. m. se od roku 2008 rozrůstá chov předchůdců dnešního skotu. V ČR je to první polodivoký chov náhradního pratura.  Základ v počtu deseti zvířat byl dovezen z Nizozemí.

Výstavní kus s přímým hřbetem. Výška v kohoutku může být až 200 cm a hmotnost jedna tuna.

Cílem Tauros Programme, který je zaštítěný Světovým fondem na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature), je zpětné šlechtění pratura s jeho možným návratem do volné přírody. V mezinárodním programu je zapojena společnost Agrokomplex Šumava – GW farma s. r. o. Křišťanov.  

Fotografie: Zdeněk Hosman

• Tematicky blízký fotoblog: Hostka z divočiny