Vojenským prostorem Boletice

Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v Univerzitě třetího věku k nabídce studijního oboru Šumava na Kohoutím kříži a na snímcích Fotoateliéru Seidel v jedné loňské májové neděli zařídila exkursi do Vojenského újezdu Boletice. Připojil jsem se, ač U3V nestuduji.

Stručný kulturně historický prolog

V dávnověku se Boletice nacházely na křižovatce obchodních cest. Oblast byla zeměpanským újezdem. První osidlovací vlna teritoria (1263 – 1272) souvisela se založením cisterciáckého kláštera Svatá Koruna (Zlatá Koruna) králem Přemyslem Otakarem II., jenž klášteru daroval rozlehlé území řidčeji obydlených šumavských oblastí od Boleticka k Volarsku, dále část Prachaticka, a na severu až k Netolicím. První osadníci přišli z Bavorska a z rakouského Mühlviertelu. Do poloviny 15. století bylo v prostoru Boleticka čtyřicet sídel. Ve většině žili obyvatelé německé národnosti. Jejich hlavní obživou bylo zemědělství a lesnictví. Další osidlovací vlna v oblasti vrcholila kolem poloviny 18. století; dokončovala osídlení ve vyšších nadmořských výškách českokrumlovského panství. V roce 1930 při neoficiálním sčítání obyvatel na území dnešního vojenského újezdu v 60 obcích a 37 samotách, mlýnech, hájovnách žilo přes 7000 obyvatel (jedno procento počtu tvořili Češi). Poválečný transfer německého obyvatelstva z Československa do Německa způsobil vylidnění osad Boleticka. Vojenský újezd (VÚj) Boletice vznikl jako nástupce vojenského tábora Boletice v roce 1947.  

Mapka ilustruje polohu i rozsah VÚj Boletice mezi městy Český Krumlov, Horní Planá a Volary. Polohou lesnaté území na rozhraní Želnavské hornatiny a Českokrumlovské vrchoviny (mapa: archiv ZH).

Kulturně poznávací exkurse, jíž jsem se zúčastnil, začala prohlédnutím interiérů dvou kostelů, které kdysi bývaly včleněné do vojenského prostoru, tudíž byly civilům nepřístupné. Naštěstí armáda obě kulturní památky nestačila zlikvidovat. 

Interiér kněžiště kostela sv. Mikuláše v Boleticích s oltářní menzou. Kvadratický presbytář vznikl přestavbou původní románské půlkruhové apsidy. Působivý interiér byl kulisou tvůrcům filmů Údolí včel (1967) a Nabarvené ptáče (2019). 

Interiér čtvercového presbytáře venkovského kostelíku sv. Martina v Polné na Šumavě. Starší objekt byl ve druhé polovině 15. století přestavován a dokončen r. 1488. Návštěvníka mohou zaujmout středověké nástěnné malby z času před r. 1350.  V 80. letech 20. století sloužil kostelík jako seník a muniční sklad armády. Celkově restaurováno v letech 1991 – 1994.

Náhled do části vojenského prostoru Boletice z hory Špičák (1221 m). Uprostřed snímku před zalesněným vrchem je vodní cvičiště Loutka (název podle tamní zaniklé obce). Nejvýše v krajině vyčnívá masiv Blanského lesa s horou Kleť; náleží k podhůří Šumavy.

Historické foto: Josef Seidel, Jablonec na Šumavě, 1918 – 1945. Světlá plocha výše je hladina šumavského rybníku Olšina, který na konci 14. století vznikl z iniciativy zlatokorunských mnichů. Ves Jablonec byla poprvé nepřímo zmíněna r. 1387. V roce 1930 zde bylo evidováno 530 obyvatel.

Výhled z vojenské střelnice bojových vozidel směrem k jihu, z místa, kde dříve bývala ves Jablonec. Na obzoru je zvlněná linie hornatiny Vítkova kamene při hranici s Rakouskem.

Z téhož místa jako předchozí snímek výhled západním směrem; na horizontu vpravo špička hory Lysá, druhý nejvyšší bod Želnavské hornatiny (1228 m).

V těchto místech býval Jablonecký hřbitov. Fragmenty – fundament kříže a náhrobek.

Nad bývalým hřbitovem při úpatí vrchu Kmet (997 m) je nad pramenem údajně léčivé vody kaplička. Na území Boleticka existovalo 52 kaplí; část z nich byla poškozena, část zničena (zdroj: M. Valenčík: Poškozené a zničené památky na Šumavě, in: Šumava, příroda-historie-život. Baset 2003).

O kus dále zastavení u restaurovaného litinového kříže (r. 2020). V 19. století jej nechal postavit jablonecký mlynář Aumüller. 

Dvě kaple „U Michala“ na Starém Špičáku (Altspitzenberg). Malá výklenková kaplička vlevo byla zaznamenána při prvním vojenském mapování r. 1764. Renovaci provedla na své náklady rodina Ladislavy a Jiřího Novotných r. 2021. Tito obnovovatelé poničených sakrálních památek v Boleticku restaurovali i litinový kříž (předchozí foto). Větší kapli (ruina napravo) postavil kolem r. 1890 nedaleko bydlící J. Spitzenberger. Dle legendy z vděčnosti Bohu za objevení pokladu (stříbrné a zlaté mince v hrnci) ukrytého v hromadě kamenů při přestavbě svého domu.

Historické foto: Josef Seidl, Ondřejov; 1918 – 1945. Exkurse vojenským prostorem Boletice pokračovala k zaniklé obci Ondřejov (Andreasberg). Ves vznikla r. 1349 a bývala nejvýše vystavěnou farní obcí v okrese Český Krumlov, 1004 m n. m. Vlevo nejvýše vrchol Chlumu (1191 m). Vidíme podhorskou obhospodařovanou planinu s volně rozptýlenými samotami.

Z rozhledny na hoře Knížecí stolec směrem, kde býval Ondřejov. Vlevo opět vrch Chlum. Dnes je planina využívána jako dělostřelecká a letecká střelnice.

Od ohradní zdí hřbitova zaniklé osady Ondřejov. Zbytky staveb slouží jako cvičiště boje o osadu.

Přesun do západní části VÚj – nahoře zbytek osídlení zaniklé obce Račín (Ratchin).

Kulturní krajina s kvetoucími ovocnými stromy. Uprostřed ruina domu v zaniklé osadě Gamsau, jež bývala horní částí osady Zlatá.

Národní přírodní památka Prameniště řeky Blanice pod vrcholem Knížecího stolce a Lysé. V těchto místech stávala osada Zlatá (Goldberg).

V mezidobí 2019 – 2021 jsou vydávány knihy a brožura fundovaně pojednávající o kulturně historických souvislostech dřívějšího osídlení Boleticka; z nich jsem čerpal informace.

Z obrazové dokumentace zobrazující krajinu s ruinami může být někdo rozpačitý, pokud není jejich vyhledavačem. Všimněte si míst netknuté přírody, jež jsou udržovaná a obhospodařovaná Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., divize Horní Planá. Západní polovina lesních porostů VÚj Boletice je začleněna do CHKO Šumava s ochranou v rámci soustavy Natura 2000. Východní polovina je smluvně chráněným územím v označení Evropsky významná lokalita.

Fotografie: Zdeněk Hosman, 2x Josef Seidel (zdroj: soukromá sbírka).

• Osmisetletá památka ve Vojenském újezdu Boletice (tematicky doplňující fotoblog).
• Zaniklá krajina Vojenského výcvikového prostoru Boletice (video 4:39)