V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Užívají se a vzájemně zaměňují dvě pojmenování téhož místa a objektu: Vítkův Kámen (německy Witigstein) a Vítkův Hrádek (německy Witighausen). Vyskytují se i varianty s malým písmem k a h. Užívám název Vítkův Kámen. Na Vítkově Kameni jsem byl prvně roku 2014 skupinově a letos v létě v samostatném cyklistickém výjezdu. Fotografie dokumentují mé návštěvy.
Před plavbou přívozem z Dolní Vltavice na pravý břeh vodní nádrže Lipno ve vzdálenosti kolem půldruhého kilometru. Orientace: nad přívozem zvlněná linie lesů, vlevo nejvýše je cíl cesty…
V osadě Svatý Tomáš (994 m n. m.) je kostel Božího těla, vystavěný r. 1348. Patří prý k trojici nejvýše vybudovaných kostelů v ČR. Renovován r. 1991.
Interiér kostela skrze mříž v roce 2014 (v současnosti je ve vstupu síť, která fotografování maří). Jednolodní prostor s pětiboce členěným presbytářem; nahoře hvězdicová klenba.
Od kostela stoupá poutník asi 300 metrů do vrchu, než stane před věží s okolní hradbou...
Adalbert Stifter: Ruiny Vítkova Hrádku; olejomalba na plátně 24, 5 x 29 cm, vznik 1833 – 35. Osterreichische Galerie Belvedere, Vídeň (zdroj: archiv ZH). Šumavský rodák místo nejen maloval, ale též o něm psal: Vítkův Kámen se za dávných dob jmenoval zámek, než dostal jméno Svatý Tomáš podle kostelíku, jenž byl nablízku zbudován a nyní je už také v troskách (povídka Hvozd, část Hrad v lese, vydáno 1841). Stifter napsal obsáhlý historický román Vítek (Witiko) o hrdinských činech šlechticů prvních Vítkovců a o dějích z počátku českého království (1. díl románu vydán r. 1865).
Josef Seidel: Ruina Vítkova Hrádku, 1909 (zdroj: soukromá sbírka). Historický snímek dokumentuje výrazně balvanovitý terén. Geologicky určený masiv Vítkova Kamene, jeden z vrcholů Plešské hornatiny, je tvořen středně zrnitou žulou weinsberského typu (podle typu lokality v Rakousku).
Celkový pohled na hradní objekt od východu. Dle kastelologů byl hrádek vystavěn v mezidobí od poloviny 13. do počátku 14. století. První písemná zmínka je z r. 1347. Stavba měla funkci strážní, též byla mocenskou oporou šlechty a k tomu se v rámci rožmberských držav družila funkce správní. Zajímavostí v dějinách hradu bylo přechodné věznění krále Václava IV., kterého Jindřich z Rožmberka odvážel do zajetí na hornorakouský hrad Wildberg.
V 16. století bylo okolo věže vystavěno raně novověké opevnění s pěticí bastionů. V 17. století hrad ztratil svůj strategický význam a byl nechán přírodním silám.
Šlechtický rod Vítkovci
Vítkovci, též páni z Růže (podle erbovního znaku) patřili k výrazným domácím rozrodům. Jejich jméno je odvozeno od českého šlechtice Vítka I. z Prčice, který na dvoře krále Vladislava II. měl funkci stolníka (dnes by to byl nejspíše ministr). Vítek I. měl čtyři syny, kteří založili hlavní větve rodu: páni z Krumlova (Českého), páni z Rožmberka, páni z Hradce (Jindřichova), páni z Landštejna a Třeboně.
Před hradní věží je na Vítkově Kameni instalována výrazná dřevěná skulptura Vítka I. z Prčice v dobové zbroji; autor sochy Jiří Genzer.
Vnitřní prostor věže z východní vstupní strany. Rozměrná obdélníková věž o rozměrech 13, 7 x 17, 5 metrů; síla zdi jen 140 cm. Věž měla dvě obytná patra a jedno podstřešní. V současnosti jsou uvnitř věže na jižní a západní straně dvě dřevěná schodiště, která vedou na vyhlídkový ochoz. Výška věže je 18 metrů.
Následující řada fotografií ilustruje výhledy z věže do blízkého i vzdálenějšího prostoru. Místa v krajině jsem určil bez návodu, když většinu lokalit znám z osobních pobytů. Přidávám vzdálenosti vzdušnou čarou, jež jsem odpíchl a vzájemně porovnal ze tří spolehlivých map.
Severozápadní směr nad vodní nádrží Lipno. Vpravo výběžek do vodní plochy je přístaviště přívozu v Dolní Vltavici odkud jsem se přepravoval na pravý břeh (vzdálenost k místu 6,5 km). Nad výběžkem v dáli je město Horní Planá (15 km).
Význačné vrcholy Boubínské hornatiny – vlevo Boubín, 1362 m (vzdušná vzdálenost 45 km), vpravo Bobík, 1264 m (39 km).
Tři známé vrcholy Želnavské hornatiny: uprostřed Špičák, 1221 m (20 km), nalevo hora Knížecí stolec 1226 m, vpravo Lysá, 1228 m (oba označené vrcholy jsou ve Vojenském újezdu Boletice, stejně tak oba následující).
Severním směrem se vypíná Chlum 1191 m (27 km) a Plešný, 1066 m.
V pozadí pás masivu Blanského lesa s horou Kletí, 1083 m je vzdálený kolem 29 km.
Výhled k jihu. Když Adalbert Stifter dávněji vyhlížel z Vítkova Kamene, impresi výstižně zapsal: z pavučiny slunečního oparu se vynořuje hradba Alp. Například hora Grosser Priel, 2515 m, je vzdálena kolem 100 km.
Splní-li se nutná podmínka čirého dne, pak z věže Vítkova Kamene na jihozápadě možná spatříte pohoří Dachstein, 2996 m (vzdálenost kolem 130 km).
Parta nadšenců z Občanského sdružení Vítkův Hrádek, ruinu hradu částečně obnovovala. Po pěti letech oprav byl v roce 2005 Vítkův Kámen zpřístupněn. Nynější Spolek přátel Vítkova Hrádku v díle pokračuje.
Fotografie: Zdeněk Hosman
