Stoleté jezy a odstoupení od akce „rybovod“

Pro migrování vodních živočichů je překážkou kaskáda kamenných stupňů na Křemžském potoku ústícím do řeky Vltavy pod hradem Dívčí Kámen. Foto-pohledy.

Křemžský potok (KP)

Potok pramení na severozápadním svahu hory Chlum (1191 m) ve výšce 950 m n. m. Jeho povodí má rozlohu 126 km2. Pojmenování potoka se proměňuje s místy, jimiž protéká: Markovský, Dobročkovský, Brložský a Křemžský. Bystřina tvoří osu vodní sítě území CHKO Blanský les a vodoteč v délce 30 km má větší spád; na konci toku obtéká skálu s ruinou hradu Dívčí Kámen a ve výšce 424 m ústí do řeky Vltavy.

Kamenné stupně v Křemžském potoku pod hradem Dívčí Kámen

Jarmila Hansová, vedoucí oddělení průzkumů a dokumentace z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, mne ve stručném nástinu historiografie informovala, že hrazení na Křemžském potoku vznikalo podle projektů z let 1905 a 1912, ve dvou etapách. Kamenné stupně měly omezit splachování štěrku a písku z potoka do Vltavy; uvažovalo se, že budoucí povodně snad nebudou mít ničivé následky, že z volného koryta řeky voda snáze odteče a okolí nebude zaneseno naplaveným materiálem.  Opatření mělo zmírňovat hospodářské škody. Z kamenných stupňů se na potoku dochovala prý asi čtvrtina – pět dosud existujících z první etapy, kolaudovaných v roce 1908. Čtenářům blogu nabízím několik foto-pohledů v různých přírodních podmínkách.

Na Křemžském potoku, nad kaskádou kamenných stupňů z počátku 20. století, v rámci elektrifikace byla podnikavým Zdeňkem Stibralem zřízena jedna z prvních vodních elektráren na českém jihu. Stavba se realizovala v letech 1925 – 26.  Vodní elektrárna využívala vodu z této jezové zdrže.

Nadhled z pravého břehu na hráz a soustavu stupňů a prahů.

Boční pohled na stupňovité úrovně hladiny ilustruje směry toku a spirálu proudění.

Čelní pohled na hráz vysokou 3,5 metru; vlevo rybí přechod technického typu s devíti cik-cak kolmo postavenými polostupni (šířka koridoru 80 cm, délka 570 cm).

První z pěti kamenných stupňů na Křemžském potoku pod hradem Dívčí Kámen je mezi ostatními nejvyšší – 230 cm.

Další stupeň schovaný pod korunami stromů má výšku 120 cm. 

Při nižším stavu vody z koryta potoka ční větší kameny.

Vlivem většího sklonu terénu a při vyšší hladině je zde průtok bystřejší.

Třetí kamenná hráz je vysoká 150 cm. Všechny hráze jsou obloukovitě vyduté proti proudící vodě a vedou tok ke středu, tím mají bránit erozi břehů. Součástí soustavy hrází je podjezí (má omezit vymílání dna toku) a zájezí, (nízký práh zpomaluje zrychleně odtékající vodu).

Mezi třetím a pátým stupněm potok přehrazuje nízký práh (v pozadí je třetí jez)

Poslední, pátá hráz je vysoká 130 cm. Část prahu v zájezí je povodněmi stržená.

V Křemžském potoce byly v minulosti ve dvou místech vybudovány rybí přechody: u průtočné nádrže před hradem Dívčí Kámen (foto 2, 3, 4) a u páté hráze před ústím do Vltavy. V levé části fotografie je destruovaný rybí přechod u poslední hráze.

Při nižším stavu vody jsem z levého břehu vstoupil asi do třetiny řečiště Vltavy a dokumentoval přítok Křemžského potoka (naplavené kameny napravo) do řeky pod hradem Dívčí Kámen.

Záměr zřízení rybích přechodů: mezi památkou, ochranou přírody a veřejným míněním

V plánu péče CHKO Blanský les na období 2018 - 2027, část 3.5. Vodní hospodářství str. 32 je formulován podnět: iniciovat odstranění migračních překážek na tocích, přednostně v úsecích s výskytem populací významných druhů ryb i bezobratlých (zvláště na vodohospodářsky využívaném Křemžském potoce).  Při průzkumech zmíněného potoka byly zaznamenány ryby: amur bílý, hrouzek obecný, jelec proudník, jelec tloušť, kapr obecný, lipan podhorní, lín obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, plotice obecná, pstruh duhový i obecný, siven americký, střevlička východní; v seznamu jsou také v ČR ohrožené druhy: mihule potoční (kriticky ohrožená), střevle potoční, vranka obecná (seznam ryb a mihule poskytl Filip Šipan z AOPK  ČR – CHKO Blanský les; upravil ZH).

Pro plán CHKO Blanský les, odstranit překážky bránící migrování vodních živočichů na KP, se zádrhelem stala více než stoletá oficiálně nezapsaná památka – kaskáda hrází a stupňů, přesněji nesouhlas občanů s jejím odstraněním. K zamýšlené akci se uskutečnila odborná jednání ochránců přírody s investorem akce, Povodím Vltavy, které zajistilo studii proveditelnosti. K veřejnému představení záměru byli 16. 6. 2021 přizváni i obyvatelé z okolí Křemžského potoka. Lidé návrh na odstranění kamenných stupňů většinově odmítli. V diskusi převládala hlediska úcty k dílu předků, pochybnosti o nemožnosti migrování vodních živočichů a zachování celistvosti prostředí pod hradem. A závěr? Povodí Vltavy koncem června od celé akce  na čas ustoupilo.

Pozornější čtenář, který Křemžský potok pod hradem Dívčí Kámen osobně nezná a zformuje si představu z fotografií, může postřehnout, že kamenné hráze jsou poničené a mají-li být zachovány, bude nutná jejich oprava. Když jsem u břehů zmíněného potoka fotografoval, z vody táhl pach tak typický pro zanedbaný provoz veřejné zatuchlé prádelny.

Fotografie: Zdeněk Hosman

• Dívčák (fotoblog z terénní výšiny nad Křemžským potokem a řekou Vltavou).