Vzájemný soulad různých částí ve vztahu k celku, který má v sobě jistou podivuhodnost, náleží jak přírodě, tak uměleckým dílům.
Spojitost formy a účelu čili fitness
Malíř a grafik William Hogarth v polovině 18. století publikoval pojednání Analysis of Beauty. Pro své úvahy o kráse vycházel z přímého pozorování přírody. Hogarth viděl i poznával, že příroda je složitě komponovaný řád, jehož tkanivo je všudypřítomné a obtížně přehledné. Výtvarníka zajímala oblast vizuální intuice. Vycházel z instinktů, které jsou vlastní zvířatům i lidem. Zkoumání reakcí zrakového vnímání naznačují zkušenost, že oko preferuje esovité linie; křivka je pra-čárou, linií ladnosti, která pozorovatele vzrušuje. Vynořuje se z prožitku vlastní tělesnosti, motorické (např. gestikulace) a rytmické činnosti; například popisovat linii slovy, anebo ji ukazovat či kreslit rukou je neporovnatelné. Pro výtvarníka Hogartha byla prvním principem krásy fitness – vhodnost, způsobilost, schopnost. Můžeme ji chápat jako vztah přírodní formy s její účelností. Pojem fitness dnes znamená hlavně tělesnou kondici. Sto let po Hogarthovi, v 19. století, ideu fitness začlenil do svých teorií pohlavního výběru Charles Darwin.
Ať už je zima, anebo cosi jako nezima, na stojatých vodách tu i onde občas pobývá plovoucí ptactvo. Okolojdoucí dospělci i děti se těší z jeho přítomnosti. Fotografoval jsem esovité křivky těla, elegantní pohyb i bělostný šat labutě velké. Voda dotvářela harmonizaci s živočichem. Vnímejme ladnost linií.
Impozantní připlouvání. Hruď hrne vlnu; pod hladinou jsou skryté síly mocného odrazu nohou.
Poznávací znaky: sytě oranžový zobák s černou kresbou a s hrbolem u kořene zobáku.
Labuť velká (Cygnus olor). Polodomestikovaný druh; částečně tažná. Vzhled těla je působivý i bez pestrobarevnosti či povrchové zdobnosti.
Takhle labuť pije vodu.
Upravování peří je výrazem životní spokojenosti.
Hlava schovaná na boku; esovitě stočený krk ukazuje pružnost.
Bílé peří na vyklenutých křídlech živý organismus opticky odhmotňuje.
Trojice zrcadlení: modrá obloha na hladině – odraz těla na vodě – odlesky světla z kol vody na těle labuti.
Kroužek na noze labuti s částí nápisu N. MUZ… PRAHA, LB 4… (zoologické oddělení Národního muzea v Praze plní funkci jediné určené kroužkovací stanice v ČR).
Labuť vznosně odplouvá…
Labuť v kultuře i ve výtvarném umění
V kulturách Asie i Evropy vycházela symbolika labutě z viditelných i trvalých znaků tělesné formy: svítivosti, čistoty, půvabu… Labuť reprezentuje ženskou grácii, je atributem krásy a lásky Venuše. Apollónovi, řečenému též Foibos, bohovi světla, jasu, Slunce; harmonie, krásy a věštby, podle starořeckých bájí byla zasvěcena výhradně labuť; prý pro „labutí píseň,“ údajně působivému zpěvu před úmrtím.
Podle jiné legendy se Zeus proměnil v labuťáka, aby mohl k milostnému spojení svést královnu Lédu. Mytická Léda s labutí patří k nejoblíbenějším motivům výtvarného umění evropského manýrismu 16. století.
Námět Léda s labutí obsahující erotický podnět si oblíbil Leonardo da Vinci, avšak jeho obraz se ztratil. Jeho podoba je známa z různých kopií originálu, např. od malíře Cesare da Sesto; vznik kopie asi 1505 – 1510. Wilton House, Salisbury, Anglie. Zdroj obrazu:http://jdem.cz/drtwq4 Názorný doklad Leonardovy výrazné obliby křivek – „linií krásy“ – v kresbě i malbě (viz křivka postoje ženského těla i esovky krku a křídel labutě).
Fotografie: Zdeněk Hosman
