Putování pamětí krajiny

Procházení územím, jež bylo v roce 1951 vyhlášeno národní přírodní rezervací. Osmnáct zastavení ve fotoblogu.

Vystoupím z vlaku a projdu příměstím. Po patnácti minutách chůze do vršku míjím stráň s chatami a stojím pod Městským vrchem u okraje přírodní rezervace.

Podle situace, někdy na počátku, jindy na konci svého průchodu rezervací vidím v mírném nadhledu část panoramatu velmi známého města. Vlevo charakteristická věž, vedle ní zámecký areál na skalisku, věž kostela, napravo část budovy jízdárny.

Zhruba 2 kilometry severozápadně od centra Českého Krumlova, v terénu 500 – 608 m n. m. je v rozloze 68, 42 ha vymezena Národní přírodní rezervace (zkráceně NPR) Vyšenské kopce. Území spravuje CHKO Blanský les, sídlem ve Vyšném. Na snímku část jednoho z jižních svahů rezervace.

Na okraji chráněného území u železniční trati je exponována skála s porostem borovic. Vyšenské kopce představují lesostep na pestrém geologickém podkladu s převahou krystalického vápence.

Národní přírodní rezervací vede naučná stezka s informačními panely. Na jejím počátku je zřízena užitečná botanická skalka se jmenovkami bylin. Na skalce jsem zaznamenal v předchozím fotoblogu čtenáři diskutovaný hvozdík pyšný; jmenovku nemá.

Jižní svahy s teplomilnými trávníky jsou v létě plně obsazené trávobylinnými společenstvy. V popředí žlutě kvetoucí oman vrbolistý a okolo bujně rostoucí bělozářka větevnatá.

Některé rostliny mají rády vápencový podklad; podívejme se na tři vybrané. V NPR v dubnu až červnu na okraji louky kvete chráněná sasanka lesní (Červený seznam cévnatých rostlin ČR – Anemone sylvestris L. C2b).

Od jara do léta na louce vykvétá orlíček obecný. Řadí se k ohroženým druhům naší květeny, ale občas jej zahlédneme různobarevný v domácích zahradách. Předchozí sasanka i orlíček jsou jedovaté.

Hořec křížatý kvete od července do října; je zákonem chráněný (Červený seznam cévnatých rostlin ČR – Gentiana cruciata L. C2b).

Na starším informačním panelu (r. 2003?) je napsáno, že v NPR se vyskytuje 72 druhů motýlů. Zpráva z terénního sčítání v roce 2010 zmiňuje 69 druhů. Lze předpokládat, že v současnosti  s ubýváním hmyzu se počet motýlů v rezervaci snižuje.  Na fotografii je početný okáč bojínkový.

Na okraji lesa jsem zaznamenal okáče pýrového. Na stránkách www.lepidoptera.cz (Mapování a ochrana motýlů ČR) je napsáno: Okáč pýrový je „motýlem číslo jedna“ z hlediska zájmu etologicky orientovaných lepidopterologů. U tohoto okáče je pozorována variabilita v morfologii, chování i vývojových cyklech.

V rezervaci nad květy neklidně poletuje výskytem hojný perleťovec stříbropásek (na snímku samička). Předchozí okáči i perleťovec patří k čeledi babočkovití.

Letos poprvé jsem fotograficky ulovil modráska hnědoskvrnného. V ČR žije roztroušeně a znalci je pokládán za ohrožený druh motýla.

Kopulující modráskové.

Noční motýl létající ve dne je plachý přástevník kostivalový. Místně i časově jeho výskyt kolísá; celkově spíše ojedinělý.

Vřetenuška obecná upoutává náš pohled kontrastní barevností. Část pojmenování má podle vřetenovitých tykadel.

Toto by měla být pestřenka černonosá; neklidná modelka, neustále si otírala nožky o křídla.

Zlatohlávek zlatý vnořený do odkvétajícího květu chrpy čekánku.

Co i jak můžeme rozumět pamětí krajiny? Může jí být geologický podklad terénu, z něhož v představené přírodní rezervaci tu a tam vyčnívají „kosti“ – vápenec.  Biolog Jiří Sádlo (1958) z Botanického ústavu AV ČR v eseji Genius loci a paměť krajiny připomíná známý fakt, že v krajinné paměti se místo v čase příliš nemění, a když ano, umí se do určité míry obnovit. Že je terén starobylý, je pasivní vlastnost. V silnějším smyslu je to aktivní schopnost krajiny své již uplynulé časové vrstvy znovu oživovat. Mít paměť znamená být schopen vládnout svými konzervativními strukturami. Nejde o to nic neměnit v obavě poškození. Spíš to znamená držet si svůj styl proměn. Nepřináší to neměnnost, ale stabilitu, která umí ovládat sama sebe (zdroj citace dole). K potvrzení ideje lze uvádět příklady z různých oblastí života: dávné myšlenky, dřívější lidské dovednosti, fungování společenské struktury…

Rozloučení s NPR Vyšenské kopce výhledem z jejich okraje západním směrem k Šumavě.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Citace – Jiří Sádlo: KRAJINA! Průchod okolím v příkladech. Nakladatel Kodudek, 2019.