Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Prostorem zmizelých osad

Část zaniklých osídlení příhraničí Šumavy. Poutavé místo Kamenná Hlava s volně rozesetými balvany a liniemi kamenných snosů. Fotoblog.

V podzimu roku 2021 jsem opakovaně navštívil příhraniční oblast Šumavy a v ní místa v bývalém soudním okresu Volary (trval od r. 1874 do r. 1949, s výjimkou období 1938 – 1945); sousedícím územím je Bavorsko. V textu se zaměřuji na osobně vnímané i poznané jevy. 

V příhraničí Volarska: končina – osídlenci – rozhraní   

Pradávnou spojnicí mezi Podunajím (Pasov) a Čechami byla Zlatá stezka;  jedna z jejích větví byla prachatická. Terén, jímž obchodní cesta vedla, byl v dávném období pokrytý hustými lesy a do poloviny 14. století nebyl trvale osídlen. Hranice mezi oběma územími byla jen přibližná.

Po vítězství na Bílé hoře nový panovník Ferdinand II. Štýrský za finanční pomoc a služby roku 1622 odměnil svého krajana Jana Oldřicha z Eggenbergu českokrumlovským, netolickým a volarským panstvím včetně Prachaticka. Cizí šlechta na svoji državu začala přivádět nové poddané z Rakous a Bavorska. Když Eggenbergové vymřeli, r. 1719 zdědili rozsáhlé panství Schwarzenbergové, kteří na Šumavě zakládali nové vsi s dalšími německými osadníky. Podle písemných svědectví Adalberta Stiftera, Karla Klostermanna i Josefa Váchala, poutníků a hlubokých znalců přírody a obyvatel příhraničí, žil v končině prostý lid v ustavičném zápasu s přírodou a ve stálém boji o chléb, který se tu těžce dobýval. Osídlenci Volarska měli od počátku skrovné možnosti zaměstnání; převážně dřevaři a zemědělci. Mezi pasovským biskupstvím a schwarzenberským panstvím byla definitivně vymezena zemská hranice v době 1761 – 1767. Česko-bavorské rozhraní zůstávalo do 30. let 20. století hranicí otevřenou. Po hanebné Mnichovské dohodě se vesnice Volarska, až k Prachaticím, osídlené převážně německým obyvatelstvem, staly součástí existující německé říšské župy Bayerische Ostmark (od r. 1942 jmenována Bayreuth).

Příruční a cestovní mapa B?hmen – Mähren : Čechy – Morava, nakladatelství Edvard Fastr, Praha 1941 (zdroj: archiv ZH). Výřez z mapy přibližuje linii hranice v jedné z částí Šumavy.  Pod hranicí úsek českého území od roku 1938 přiřazeného k říšské bavorské župě – uprostřed výřezu mapy Volary (Wallern), výše vpravo Prachatice, vlevo Vimperk (Winterberg), Boubín (Kubany);  vpravo dole Hořice na Šumavě (H?ritz im B?hmerwald) a další místa.

Přesídlování obyvatel, příhraniční pásma a destrukce staveb

Poválečný transfer německého obyvatelstva z Československa do Německa ve Volarsku způsobil vylidnění osad;  v soudním okresu bylo 94, 6% vesnic německých a v politickém okresu Prachatice v r. 1946 bylo 47 procent německých obyvatel (zdroj údajů:  Němec 2015, dole). Následovalo postupné dosídlování příhraničí reemigranty Slováky z Maďarska, Rumunska a i Čechy z vnitrozemí. Větší část dosídlenců postupně odcházela kvůli nepředvídané drsnosti existenčních podmínek.

Od dubna 1951 byla v příhraničí ČSR ustanovena dvě pásma: zakázané pásmo vedlo od státní hranice do hloubky až 2 kilometry a bez trvalého bydliště byl pohyb osob v pásmu zakázaný.  Na zakázané pásmo navazovalo hraniční pásmo hluboké 2 – 6 km, někde i více, které zůstávalo osídlené a omezeně přístupné.  V listopadu 1951 podle tajného rozkazu ministra národní bezpečnosti byly vysídleny všechny obce v zakázaném pásmu a z obcí v hraničním pásmu vysídleny všechny „státně nespolehlivé osoby.“ Příkaz se týkal Čechů i zbývajících Němců. V období 1952-53 podél hranic nastala první vlna destrukce nemovitostí. V létě 1952 tak stanovila tajná směrnice ministerstva vnitra ČSR: zbořit všechny budovy v zakázaném pásmu bez ohledu na vlastnictví, s výjimkou budov pro armádu a Pohraniční stráž. Největší destruktivní akce v novodobých československých dějinách trvala do r. 1960, někde i déle (zdroj dole:  Valenčík).

Z konečné železniční stanice Nové Údolí na Šumavě u hranice s Bavorskem jsem na bicyklu jel k západu. Zastavení na rozcestí u tabule se dvěma jmény chudé tkalcovské osady s roky její existence.

Cestou jsem zaznamenal pamětníka, nejméně dvousetletý buk s rozložitou korunou.

U cyklostezky k bývalé obci Dolní Cazov stojí dřevěná tabule Národního parku Šumava. Informuje o zdejších přeshraničních přechodech „králů Šumavy.“ Tudy mířily dvě z využívaných tras převaděčů.

Osady Dolní Cazov a Horní Cazov na historické fotografii Josefa Wolfa (zdroj: archiv ZH). Obydlí se v místě stavěla od r. 1735. Obě osady stojící v kdysi zakázaném pásmu byly zcela zničeny.

Na trase Zlaté stezky směrem z bavorského Bischofsreutu do Českých Žlebů při stoupání k místu Kamenná Hlava. V době čilého provozu v 16. století obchodnickou cestou prý procházelo až 1200 soumarských koní s nákladem týdně.

Kamenná Hlava se nachází ve výšce 973 metrů. Z velkého balvanu zmizela deska se jménem a trváním osídlení 1795 – 1956.

Jedno z přírodních seskupení tří velikých balvanů osídlenci obrazotvorně označili „Am Steink?pfl“ a domy v okolním terénu Steink?pfelhäuser. Dávnější snímek zobrazuje celek s pasačkou a dobytčaty (fotoreprodukce: B?hmerwäldler Heimatbrief 1990, č. 6).

V současných pastvinách spočívají přírodou formované žulové objekty; tento měří 8 x 5 x 3 metry.

Pro Kamennou Hlavu i pro nedaleký prostor Šumavy, který byl osídlován od 18. století, jsou charakteristické kamenné snosy. Jsou dokladem nezměrné dřiny zdejších osadníků-zemědělců.

Kulturní krajina. Bývalá chudá pole ohraničená starou sklizní kamenů.

Na kamenitém podloží se využívalo úhorové hospodaření, tj. zatravněná ladem ležící půda byla určena k pastvě; úhory tu přetrvávají tři staletí.

Vyhlídka z Kamenné Hlavy jihozápadním směrem do Bavorska k Bischofsreutu (3 km).

Výhled východním směrem na hvozdy příhraničí Šumavy a obec Stožec (4 km).

Výběr z užitých pramenů:

Luděk Němec: Krásná Hora Sch?nberg im B?hmerwald. Historie zapomenuté šumavské tkalcovské vsi, 2015. 2. vydání

Michal Valenčík: Poškozené a zničené památky na Šumavě (in Šumava – příroda, historie, život), Baset 2003

Fotografie: Zdeněk Hosman

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 18.1.2022 10:09 | karma článku: 26,66 | přečteno: 719x
  • Další články autora

Zdeněk Hosman

Móda transgender žáci

Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.

4.9.2023 v 9:33 | Karma: 31,82 | Přečteno: 1207x | Diskuse| Společnost

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Moldaublick

Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.

1.8.2023 v 10:11 | Karma: 25,65 | Přečteno: 1122x | Diskuse| Fotoblogy

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht

V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.

12.7.2023 v 9:42 | Karma: 23,77 | Přečteno: 465x | Diskuse| Fotoblogy

Zdeněk Hosman

Vládní stratkom

Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.

21.6.2023 v 11:13 | Karma: 36,08 | Přečteno: 1284x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Hosman

Bublifuky mediokracie

Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.

23.5.2023 v 11:30 | Karma: 25,34 | Přečteno: 488x | Diskuse| Média
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Kvůli konci uhlí krize nenastane. Jozef Síkela o jaderném tendru i dalším postupu

17. června 2024

Premium Česko nejspíše do roku 2027 přestane být čistým vývozcem elektřiny, protože jí víc bude...

Charkov jako strategické eso. Už je zřejmé, proč ho Putin tolik chce dobýt

17. června 2024

Premium Ruská armáda nepřestává bombardovat Charkov, čímž ukazuje, že o něj má pořád velký zájem. Vojensky...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel v 13.23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP

16. června 2024  11:35,  aktualizováno  21:42

Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 111
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 854x
Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)

Seznam rubrik