…od vnitrozemí jihu Čech přes podhůří až k vrcholům části Šumavy a dál, až ke vzdálené hradbě Alp. Fotografováno z nadhledu.
Pro jiný než obvyklý pohled člověka pohybujícího se v reálném okrsku světa, je užitečné občas vyjít na nějakou horu. Konkrétně jsme na vrcholu jménem Kleť (1083 m n. m.); je korunou okolního masívu Blanského lesa v jižních Čechách. Když na vrcholu ještě vystoupíte na nejstarší rozhlednu v Čechách (vystavěna r. 1825) po sto a jednom schodu, otevřou se před vámi jedinečné výhledy do blízké i vzdálenější krajiny. Reliéf terénů viděný osobou shora je zpravidla dobře čitelný za určitých podmínek: vítán je rozptýlený sluneční svit ozařující krajinu v určitém úhlu kvůli účinkům plastičnosti, barevnosti i prostorovosti. Ideální může být sněhový poprašek kontrastující světlé a tmavé plochy. Působivé krajinné scenérie vytvářejí rozfoukané duchny mraků, mezi nimiž Slunce zemský reliéf dramaticky nasvěcuje.
Od podzimu roku 2019 až do předjaří 2020 jsem v různých denních časech vystoupil na horu Kleť a její rozhlednu, abych se rozhlížel a přitom si procvičoval orientaci. Vedle toho jsem se pokoušel fotograficky dokumentovat vnímané a prožívané prostředí. Na rozhledně se turisté i fotografové nejraději dívají na vzdálené rakouské Alpy. Dalekohled či teleobjektiv jsou, vedle přiměřeného počasí, základní technickou výbavou.
Výhled k severu. Nahoře lesnaté vrchy v průměru 700 m n. m.; za nimi se prostírá část rovinatého Českobudějovicka. Nalevo samoty Vinná, vpravo osada Chmelná (pěkné názvy míst, že?). Vzdušnou čarou z rozhledny 7 – 7,5 km (u dalších míst jsou v závorkách údaje o vzdušné vzdálenosti z vrcholu Kleti).
Věže jaderné elektrárny Temelín sotva přehlédnete…(kolem 35 km).
Severovýchodním směrem se rozléhají České Budějovice (19 km). Na obzoru vpravo dohled až ke Třeboňské pánvi.
Obec Holubov (4 km). Pro turisty jeden z oblíbenějších směrů výstupu na Kleť.
Poblíž řeky Vltavy, ve výhledu jihovýchodním směrem, stojí cisterciácký klášter i obec Zlatá Koruna (přes 6 km).
Turisté domácí i zahraniční takto Český Krumlov nevídají. Vršky lesa pod Kletí zakrývají zámek i hrad; vyčnívá jen věž kostela sv. Víta. Vpravo zdi zámecké zahrady. Nejvýše na obzoru se táhne pás Alp s oblaky.
Kolem ochozu na rozhledně jsou pro orientaci zájemců instalované keramické tabule s popisy míst. Zhotoviteli 24 desek jsou krumlovští výtvarníci Jana a Petr Peškovi.
Z Kleti jižním směrem k Vyššímu Brodu, na státní hranici s Rakouskem, je vzdušnou čarou asi 35 kilometrů. Na rakouské straně ve výšce kolem 950 metrů jsou na pozadí alpské kulisy vidět větrníky Windparku Sternwald.
Hlavně na podzim, ale i v zimě můžeme na vrcholu Blanského lesa, stejně jako na dalších horách, pozorovat meteorologický jev teplotní inverze. V údolí leží chladný vzduch a je mlhavo. Nad vrcholy hor je jasno a teplo. Ve středním pásu snímku při horních okrajích v protisvětle září mlha, nikoli sníh.
Výhled z Kleti západním směrem míří na Šumavu, k Prachaticku. Nejvýše vpravo je hora Boubín, 1362 m n. m.; je vzdálená kolem 37 kilometrů.
Před koncem výhled k jihozápadu. Městys Hořice na Šumavě je jednou z bran Šumavy. Z několika různých fotografií jsem vybral tu, jež pořízená z rozhledny na Kleti, velmi názorně dokumentuje dohlednost na vzdálené alpské vrcholy čnící do výšek přes 2000 m, např. Dachsteinu (2996 m). Sotva uvěřitelná viditelnost Alp do vzdálenosti nejméně 160 kilometrů…
Caspar David Friedrich: Poutník nad mořem mlh, 1818; ústřední část obrazu (zdroj: soukromý archiv Z. Hosmana).
Občas je užitečné vnímat českou krajinu z rozhledny. Odstupem od pěny dní můžete proměňovat svoji optiku. Ve výhledech do terénů se proměňuje měřítko jedince k věcem a vztahům k nim. V celku přírody pokorně vnímám svoji nepatrnost i konečnost…
Fotografie: Zdeněk Hosman
