Pamětihodný Kuklov

Ruina středověkého hradu a nedostavěného paulánského kláštera v podhoří Šumavy, kde se v roce 1967 realizovala podstatná část filmu Údolí včel. Fotoblog v romantizujícím náznaku…

Krajinný výjev od východu pobízí zvídavost poutníka stoupajícího do vrchu 726 m n. m.

Původ jména

Název místa míval v minulosti různé podoby psané i vyslovované – Kugelweit, Kuglveit, Kuklvajt. Podle Antonína Profouse (Místní jména v Čechách. Nakladatelství ČSAV, Praha 1957) původní jméno osady vzniklo ze složeniny německých slov; první část názvu ze středo-hornoněmeckých výrazů gugel, kugel; kogel  = kukla, kapuce; vrch hory a ze slova weide, pastvina („kukelská pastvina,“ Profous s. 438). Pojmenování mohlo vzniknout i podle formy kuželovitého kopce podobajícího se mnišské kápi, latinské cucullatus, kutna. Malá osada na předělu okresů Český Krumlov a Prachatice se od roku 1947 jmenuje Kuklov.

Hrad

Kolem poloviny 14. století si na granulitovém skalisku nechal vystavět hrad Dětřich z Portic, význačná osobnost doby Karla IV.; byl kancléřem Království českého, vyjednával císařskou korunovaci krále. Existence hradu měla plnit dva záměry: měla narušovat celistvost panství Rožmberků a Vyšehradské kapitule měla pomoci uplatňovat pozemkové nároky na zlatokorunských cisterciácích. Mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna se v nároku hradního majetku objevil spor. Šlechtic Jindřich z Rožmberka, taktéž s Václavem IV. v rozepřích (r. 1394 vznik panské jednoty, zajetí a věznění krále v Krumlově), hrad Kugelweit roku 1395 dobyl a pobořil. Desetiletí poté panovník zničený hrad i se statky Rožmberkovi daroval, avšak s podmínkou jeho neobnovení.

Na Kuklově, sto metrů od silnice II/143 z Č. Budějovic, do směrů Volary i Prachatice, je v lese ruina bývalého hradu.

Historické vyobrazení z 19. století se zbytky zdiva hradu na skále  (autor grafiky neznámý; soukromý archiv Z. Hosmana).

Náčrt hmotné podoby hradu od jihu (reprofoto z informační tabule CHKO Blanský les; autor skici neuveden).

Klášter

Vedle hradu existovala osada s farním kostelem sv. Ondřeje. Sto let po zániku hradu (1495) Petr a Oldřich z Rožmberka zakládací listinou rozhodli, aby se na jejich území, jako první v českých zemích, usadili pauláni. Jednalo se o společenství žebravých řeholníků - Řád nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Mniši dostali původní kostelík darem a r. 1509 začali budovat klášter, avšak stavbu se jim nepodařilo dokončit. Roku 1533 byl nový konvent vypleněn protestanty a na konci třicetileté války byly zbytky zpustošeny švédským vojskem. Z historických otisků v místě Kuklov je patrné, že hmotné i duchovní záměry světské i církevní moci zde trvaly jen krátce.

Torzo klášterního kostela od jihovýchodu na historické pohlednici fotografa Josefa Seidela z údobí 1906 – 10 (foto ze soukromé sbírky).

Kostel zaznamenaný cestou z hradu.

Nedokončený paulánský konvent z východního směru.

Zdi klášterního kostela sv. Ondřeje z jižní strany. Bližší stavba je místem původního kostelíku.

„Kubistická“ forma kříže na pultové stříšce opěrného pilíře.

Interiér kostela. Zakonzervování stavby na Kuklově umožnily finanční granty z Islandu, Norska, Lichtenštejnska. Realizovala obec Brloh, 2008.

Z lehu na zemi k nebeské klenbě…

Portál z kostela do křížové chodby s bohatě profilovaným ostěním; kamenická práce rožmberské stavební huti, kolem r. 1510.

Zbytek nároží ochozu na severní straně bývalého kostela.

Vně je kostel obklopen částí původních stavení z 16. století.

Celkový pohled do areálu bývalého paulánského kláštera od severu v roce 2014 (nyní nepřístupné).

Dávný Kuklov byl původně osadou českou, byť s německým názvem. Po bitvě na Bílé hoře působností nově usazené rakouské šlechty v Krumlově – Eggenbergové (1622 – 1719), se v oblasti panství postupně měnila skladba obyvatel. Například v roce 1910 bylo v pošumavské vsi usazeno 147 Němců. Roku 1930 tam bylo 27 domů a ze 123 obyvatel byl jediný Čech (odkaz: Digi.ceskearchivy.cz).

Pamětnický dodatek  

Na Kuklově jsem byl v roce 1955 na prvním školním výletu.  Jedenkrát jsme s rodiči navštívili v obci konanou lidovou slavnost Konopická. Na odpolední tancovačce v sadu na parketu pod bývalým klášterem občerstvení obstarával místní šenk; na jeho fasádě byl novogotickým písmem nápis Gasthaus se třemi starými letopočty. V kuklovské hájovně jsem v dětství pobýval u strýce. V létě roku 1967 jsem v místě pozoroval, jak ve zbytcích paulánského kláštera režisér František Vláčil vytvářel významnou část filmu Údolí včel. Před dvaceti roky jsem v nedostavěném kostelu poslouchal improvizace houslisty Jana Hrubého v doprovodu seskupení Kukulín.

Podle návrhu architekta Jindřicha Goetze se pro filmování Údolí včel změnil kostel s okolím na středověkou tvrz jménem Vlkov. Dobový dokument filmové tvrze na Kuklově v roce 1967 (ilustrace Z. Hosman). Vpravo v popředí cestu ohraničovala palisáda, v pozadí vztyčená dekorace věže se zdí s románským okénkem jsou jen iluze kamenných zdí i šindelových střech, v reálu lisovaných z plastu přibitého na prkna.  

Kleťská vyhlídka z Kuklova jihovýchodním směrem. Nejvýše část masivu Blanského lesa s horou Kleť.

Výběr ze zdrojů historiografických údajů:

Informační tabule CHKO Blanský les, 2001: Naučná stezka Brložsko – zastavení 8. a 9.

Sborník Jihočeská pozdní gotika 1450 – 1530. Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou, 1965.

Fotografie: Zdeněk Hosman