Památné solitéry

Charakteristické podoby přírodní a kulturní paměti krajiny v podhoří. Fotopřehlídka samotářů v období odpočinku…

Velký letitý strom v terénu přitahuje pozornost poutníka. Při cestách je pro něj ukazatelem; někde je hraničníkem, jinde roste na rozcestí. Staleté stromy jsou pamětí krajiny. Paměť krajiny je dvojí: přírodní a kulturní, přičemž první jmenovaná vychází ze sebeřídících procesů mimolidských živých organismů. Pokud jakákoli kultura krajinnou paměť význačně a násilně mění, tím její základ nejen narušuje, ale i stírá.

Ve volném terénu, ve zbytcích starších stromořadí u cest i u jednotlivých stromů, vidíme doklady lidové krajinářské tvorby. V minulosti vycházela z užitných i z posvátných, symbolických významů. Příkladem jsou staleté lípy. Bývaly doplňované kapličkou, na návsích kostelíkem. Když zemědělci v dávnějším čase a v jiném tempu než dnes, větší část roku v krajině pracovali, bezprostředně tím rozvíjeli své cítění prostoru. V podhorských územích se v každodenní praxi osvědčovala střídmost ve vyvažování vzájemných vztahů i smysluplnosti celku, částí, detailu. V obcích dříve hojně vyrůstaly tzv. obecní lípy. Ve vyprávění pamětníků z doby první Československé republiky jsem slýchal, že se mládež po celodenní práci setkávala pod korunami stromů, aby si vyprávěla i zpívala…

V roce 2018, ve stoletém výročí republikové státnosti se sázely vlastenecké lípy, například v Praze na Václavském náměstí i jinde. Zahradník, pedagog a publicista Ondřej Fous po roce od výsadby v textu Lípy republiky: orvané jak fangle (Lidové noviny, říjen 2019) napsal o ztrátě lidské dovednosti – umět vysadit strom. Součástí zdaru akce je nutnost dodržení zásad: výběr místa, vhodná zemina, domácí kvalitně zapěstované sazenice, povýsadbový řez a závlaha. Jak zmínil pan Fous, laickým počínáním městských sázečů, tj. bez asistence zahradníků, část „lip svobody“ uschla.

Fotoblog je připomínkou letošního třicetiletí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blanský les. CHKO na svém území průběžně zaznamenává sto šedesát šest památných stromů; označené jsou sloupky s tabulkou. V mojí fotopřehlídce jsou výhradně lípy. V seznamu CHKO  je jich dvanáct, v realitě jsem  nalezl 11. V popiscích fotografií uvádím oficiálně odhadnutý věk stromů a jako zajímavost mnou změřený obvod kmenu lip (měří se v prsní výšce, tj. 130 cm od země).

Jihozápadní úbočí Blanského lesa, Hejdlovské údolí.  Ze dvojice je památnou určena první lípa; věk asi 170 – 200 roků; obvod kmenu 348 cm.

V otevřené krajině mezi loukami ze společného základu vyrůstá trojice ve věku 170 – 200 roků.

Hojnější výskyt lip pojmenovával místa. Příkladem spojitosti přírodní a kulturní paměti krajiny je název obce Lipanovice;  pro starší generaci obvykle Linda (odvozeno z německého Linde = lípa). Věk stromu asi 120 – 150 let, obvod kmenu 379 cm.

Jednu ze silnic k Lipanovicům lemuje starší lipová alej. Vyniká v ní dvousetletý strom; obvod kmenu 472 cm.

Staletá lípa na rozcestí (Dobčice na okraji Českobudějovicka). Stáří 170 – 200 roků, obvod kmenu 448 cm. Od začátku na pěti fotografiích, včetně této, jsou zaznamenány lípy srdčité (Tilia cordata).

Ve Zlaté Koruně, v cisterciáckém klášteře založeném králem Přemyslem Otakarem II. roku 1263, u nejstarší stavby kaple Andělů strážných roste asi 400 roků lípa velkolistá; obvod kmenu 490 cm.

V času olistění lze na klášterní lípě pozorovat listy srostlé do podoby kornoutku. Stará legenda tvrdila, že jev symbolizuje mnichy oběšené na zlatokorunských lípách husity. Detail listu lípy velkolisté zvané kapucínka (Tilia platyphyllos, var. cucullata).

Ve Zlaté Koruně bývala lipová alej. Ve středu staré obce roste torzo nejstaršího stromu v CHKO Blanský les, asi sedmisetletá lípa velkolistá. Už v 19. století byl její kmen zpevňován obezdívkou a koruna obručemi.

Na okraji osady Sedm Chalup je viditelná více než třistaletá lípa srdčitá (obvod kmenu má 565 cm).

Strom z předchozího snímku roste na svahu a detail nadzemní části kmenu ukazuje spleť kořenů.

Na Kuklově, na rozhraní Českokrumlovska s Prachatickem, u silnice roste více než 200 roků starobylá lípa srdčitá; obvod kmenu má 640 cm.

Když v obci jménem Jaronín zavládne jaro, vedle kaple Narození Panny Marie opakovaně vyraší více než třistapadesátiletá pamětnice (obvod kmenu 624 cm). Lípa velkolistá po dosti drsném řezu kmenu výrazně zmlazuje na bočních větvích.  

 V CHKO Blanský les, na okraji bývalého keltského oppida Třísov, je lípa z nejobjemnějších;  obvod kmenu má 770 cm a výšku kolem 31 metrů. Strom byl asi vysazen spolu s postavenou kapličkou v roce 1777. V koruně stromu je trojí jištění proti rozvalení.

Mapa území CHKO Blanský les

Fotografie: Zdeněk Hosman