Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga

V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.

Na pravém břehu Vltavy se rozkládá město Vyšší Brod a jeho dominantou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka. Do zřízeného kláštera přišli r. 1259 mnichové z rakouského Wilheringu u Lince.

„Vodní řemeslo“ cisterciáků

Mnišská společenství potřebovala zásobování vodou nejen pro pití, vaření, mytí, ale také pro zemědělské i pro průmyslové činnosti, také pro odvod odpadu.  Řádné hospodaření s vodou vždy znamenalo spolupracovat s přírodou. Pro provoz kláštera ve Vyšším Brodu nad areálem vznikl opatský kanál tak, že byla část toku říčky Menší Vltavice odvedena umělým kanálem dlouhým půl kilometru. Dříve kanál přiváděl vodu do klášterního mlýna, také pro pivovar a k provozu pily. Voda přiváděná opatským kanálem i v současnosti zásobuje studnu v ambitu a pohání malou vodní elektrárnu. Voda protéká pod klášterem a ústí do zahrady.

Počátek opatského kanálu se stavidlem. Poutník mířící proti proudu k vodopádům na říčce Menší Vltavice překročí stavidlo a zamíří vzhůru podél padlého kmenu.

Nacházíme se v charakteristickém terénu řečiště s různě velkými žulovými balvany. Podobné scenérie, ale ve větším měřítku můžeme vídat na řekách Vltavě a Vydře.

U břehu říčky je v zemi zapuštěné kamenné koryto a dvě misky vytvořené zručnými kameníky, nikoli stvořené přírodními procesy. Jedna z informačních tabulí Lesů ČR zmiňuje tradice kamenictví na Vyšebrodsku.

Říčka Menší Vltavice

Říčka Menší Vltavice pramení na rakouském území na severozápadním svahu hory Sternstein (1122 m n. m.); přes její vrchol vede hlavní evropské rozvodí. Na rakouském území je pramen označen Dürnauer Bach, tedy potok; ten posílen přítoky se ve svažitém terénu postupně mění v horskou bystřinu.

Menší Vltavice v místě, kde se tok vlivem terénu stáčí a na kamenech vytváří kaskádu vodopádů.

Po dalším výstupu proti proudu chodec přichází k cíli – k vodopádům sv. Wolfganga. Celkový pohled z lávky přes říčku.

Kdo byl Svatý Wolfgang?

Benediktin, misionář, biskup Wolfgang z Řezna, který prý „zmrzačil svoji diecézi,“ žil v 10. století a je uctíván především v Německu. Doklady o úctě k svatému Wolfgangovi v prostředí českých bratrstvech a cechů jsou poměrně vzácné. Intenzivnější uctívání se objevilo na Budějovicku a Krumlovsku, kdy kult světce do zmíněných oblastí pronikal ve 2. polovině 15. století (zdroj: studie Bratrstva sv. Wolfganga v pozdně středověkých Čechách; autorka Hana Pátková. In: Za zdmi kláštera – cisterciáci v českých dějinách. Vydavatel Bohumír Němec – Veduta, České Budějovice 2010).

Na břehu u vodopádů sv. Wolfganga je pod převisem kamenů a z kusů dřev zbudovaný úkryt, nocležiště a mohla by to být snad i poustevna.

Vertikály kmenů stromů kotvící mezi balvany.

Vraťme se k vodopádům sv. Wolfganga. Následující tři fotografie zobrazují jejich polocelek i části.

Voda proudící přes balvany je studená; podle pravidelných měření má od června do září teplotu mezi 8 – 12 stupni Celsia.

Okouzlující  bílo-modro-žlutavé vějíře a závoje vody.

Areál kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodu z nedaleké zahrady.

Ve Vyšším Brodu se letos 4. června konal 48. ročník přehlídky kuriózních plavidel na Vltavě. Z nadhledu jsem zaznamenal jen sólo jednoho námořníka.

Po Vltavě nesoutěžně plula posádka tří psích pasažérů se svým doprovodem.

Revitalizace Opatské stezky byla provedena r. 2014 z prostředků města Vyšší Brod a Lesů ČR, s. p. Cestu lemují informační tabule s českým a německým textem.

Fotografie: Zdeněk Hosman